Ester Geislerová: Dřív bylo běžné vlastní sny potlačovat. Já ale chtěla obojí, děti i umění
„Plánovala jsem to jinak, ale všechno se děje právě teď!“ směje se Ester. Do kin v těchto dnech vstupuje nová česká komedie LOVEní, ve které hraje hlavní roli. Zároveň je čerstvě venku kolekce košilových šatů Ester a Josefina a vrcholí přípravy divadelního představení a audioknihy Terapie sdílením. K tomu Ester vystavuje v Galerii NTK na skupinovce After New Media. Není divu, že před začátkem rozhovoru nutně potřebuje kávu.
„Z různých castingových agentur jsem si nechala poslat nahrávky mých konkurzů za posledních 7 let. Přestříhala jsem je, něco dotočila a různě upravila, hodně jsem se u toho pobavila,“ popisuje Ester práci z výstavy After New Media. „Je to takové ohledávání sebe, vlastní identity, což je moje oblíbené téma. Člověk někdy ani neví, kdo je, obzvlášť když toho dělá víc najednou. Má víc vrstev. Ráda v umění používám filmovou estetiku a herectví, je to zároveň i trochu performance,“ vysvětluje Ester. Výstava je v galerii NTK k vidění do 30. března a představuje celkem 24 prací absolventů ateliéru nových médií, ve kterém Ester studovala pod vedením Veroniky Bromové a později Anny Daučíkové.
Ester Geislerová je česká herečka a výtvarná umělkyně. Vystudovala propagační grafiku na střední a ateliér nových médií na Akademii výtvarných umění v Praze. Hraje v řadě divácky úspěšných českých filmů a seriálů. Společně s návrhářkou Josefinou Bakošovou působí jako kreativní duo Ester a Josefina. Pochází z umělecké rodiny, maminka Věra je akademická malířka, která u nás v 90. letech pokládala základy počítačové animace a grafiky. Sestra Aňa je známá a oblíbená česká herečka a Lela se věnuje hudbě a umění. Ester se průběžně věnuje i vlastnímu volnému umění, pracuje převážně s videem a instalacemi. Je rozvedená a vychovává 2 děti.
Jak šly tvé začátky na AVU dohromady s tím, že jsi ve stejné době, v jednadvaceti letech, měla dvojčata?
Když jsem zjistila, že jsem se dostala na AVU, začínala jsem zrovna točit film Krev zmizelého. Na natáčení jsem potkala svého dnes už exmanžela, hrozně jsem se zamilovala a řekli jsme si, že se chceme vzít a mít děti. Prvák jsem dodělávala těhotná a pak jsem na 2 roky přerušila a byla jsem s dětmi. Později jsem pokračovala stáží na UMPRUM a nakonec se vrátila na AVU. Diplomovala jsem v roce 2012, když bylo mým dvojčatům asi 7.
Jaké bylo to rozhodování o přerušení studia? Bylo v té době s tebou ve škole třeba víc holek, které byly těhotné?
Tehdy jsme byly tak 2 nebo 3 těhotné studentky AVU, ale nebyl s tím žádný problém. Zažádala jsem o přerušení, nejdřív na rok a později, když jsem viděla, kolik je to práce a že potřebujeme víc času, tak na 2 roky. Ale bylo to hezký. Vždycky jsem je brala na ateliérové schůzky. Lezli tam po dece, já se snažila soustředit, a samozřejmě mi to nešlo. Spolužáci na to rádi vzpomínají.
Jak se díváš na kombinaci mateřství a umělecké kariéry? Je to pro tebe jinak než třeba pro generaci tvých rodičů? Přijde mi, že dřív se očekávalo, že si zvolíš kariéru, nebo děti. A dnes se hledají cesty, jak dělat oboje najednou. Jak to vidíš?
To je asi hodně individuální. Já jsem ty děti hrozně chtěla. Ale myslela jsem, že bude jedno a že to dáme. Možná, že jsem byla emancipovaná, ale přišlo mi prostě normální, že budu mít dítě a zároveň budu studovat. Že se budeme střídat a manžel si ho třeba taky bude brát do práce. A on se tvářil, jako že do toho taky takhle půjde. Že to dítě se přizpůsobí nám i my jemu a já nebudu muset nic přerušovat. Realita mě pak ale zaskočila. Bylo to mnohem náročnější. Samozřejmě se o mateřství říká, jak je krásné a povznášející, to určitě ano, ale je dobré vědět i to, že někdy je to taky pořádně těžký. Že se vám zboří některé iluze a taky partnerství prochází různými zlomy. Každý má jiná očekávání.
Do jaké míry si myslíš, že tě ovlivnila tvoje maminka Věra? Je také umělkyně, má 3 děti a také to pro ni asi nebylo vůbec jednoduché.
Máma se pro nás hodně obětovala. Protože tehdy to bylo běžné. Vystudovala UMPRUM, monumentální malbu a pak se s tátou vzali. Říkala mi, že snila o tom, odjet studovat umění do Mexika. Pak přišel rok 1968, svatba... Na druhou stranu, měli krásný láskyplný vztah a vytvořili rodinu. Měli na vahách jinou věc. A tehdy to bylo běžné, že se vlastní sny potlačovaly.
Myslíš, že právě tohle je ten rozdíl, že současná generace odmítá na své sny rezignovat? Vrátila se tvoje maminka později ke své tvorbě?
My jsme právě s Aňou před časem udělaly výstavu v Trutnově, která se jmenovala Rodinný komplex. Chtěly jsme ji tím vyprovokovat k tomu, aby se vrátila k malování. Protože ona pak už netvořila, jen sem tam malovala něco pro přátele. V devadesátých letech pak začala dělat počítačovou animaci a dělala takové ty rané reklamy, které by nám dnes už přišly jako strašný retro. Tím, že byla malířka a skvěle vnímala tóny barev, dokázala tou barevností vytvořit 3D efekty a podobně. Na tu výstavu v Trutnově namalovala sérii obrazů a byla za to moc ráda. Dál v tom ale už nepokračuje. Asi budeme muset vymyslet nějakou další výstavu. Ale myslím, že teď už si začíná pomalu plnit své sny, že na to má čas.
Jak se vyrovnává se stereotypními a sexistickými scénáři českých komedií? Jak se jí daří propojovat mateřství s hereckou a uměleckou kariérou? Jak společně s Josefinou Bakošovou posouvají Terapii sdílením, která má pomáhat léčit mezilidské vztahy? Poslechněte si v Rozhovoru Veroniky Ruppert s Ester Geislerovou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
