Eva Koťátková ve Svitu představuje sbírku děl psychicky nemocných pacientů

14. říjen 2015
03491573.jpeg

V jednom z nejkouzelnějších pražských výstavních prostorů, domácké galerii Svit, kterou najdete ve spodním patře jedné z vil na Ořechovce, se do konce října koná výstava laureátky Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2007 Evy Koťátkové. Po projektu pro Prádelnu Bohnice, v níž vytvořila instalaci zaměřenou na souvislosti mezi životopisy psychicky nemocných umělců a jejich dílem, pokračuje v životopisném zkoumání i ve Svitu. Tentokrát se ale nesoustředí tolik na život zkoumaných, ale obrací svou pozornost na toho, kdo zkoumá.

Osobnost psychiatra Františka Písařovice se pro Evu Koťátkovou stala středobodem koncepce, kolem které se odvíjí celá instalace. Koťátková v ní svoji pozornost dělí mezi zkoumání Písařovicova uvažování, které přibližuje audiozáznamem textů i simulací jeho pracovny, a mezi ukázku sbírky zaměřené na díla jeho pacientů. Sama sebe pak staví do pozadí, čemuž odpovídá i způsob, jakým se označuje v tiskových materiálech k výstavě, kde není uvedena jako autorka, ale zkrátka jako ten, kdo expozici pracovny pro Svit připravil. Její role v tomto projektu přiznaně spočívá především v interpretaci Písařovicova odkazu a jeho představení návštěvníkům, čímž problematizuje i tradiční pojetí umělce jako tvůrčího génia.

03491574.jpeg

Přístup Evy Koťátkové leží někde na hranici mezi exaktní pečlivostí vědeckého pracovníka a svobodnými možnostmi současného umělce a autorka dokáže oba tyto pohledy precizně vybalancovat. Základnu expozice, ve které můžeme nahlédnout do způsobu, jakým přistupoval jeden konkrétní lékař ke zcela konkrétním uměleckým projevům psychicky nemocných, pak Koťátková svým zpracováním účinně rozšiřuje o další roviny.

Nejsilnějším motivem celé výstavy je pro mě utváření rámců, které ohraničují a strukturují naše vnímání skutečnosti. Umělkyně interpretací Písařovicova odkazu a posunutím jeho vědeckého díla do kontextu galerijního prostoru zviditelňuje fakt, že nakonec jakákoli snaha o popis skutečnosti, a tedy i psychiatrická praxe, je vlastně do velké míry také jen interpretací. V případě umělecky se vyjadřujících pacientů je pak tento jev ještě zřejmější. Výstava Písařovicova pracovna se dá vnímat jako komentář ke komplikovanému problému rámců, do kterých vsazujeme umělecké dílo a které se ve výsledku tak zásadně promítají do způsobu, jakým o něm přemýšlíme. Tím Koťátková otevírá mimo jiné i nesmírně složitou otázku pozice art brut v kontextu světa umění.

03491575.jpeg

Výstavu můžete navštívit od středy do soboty, vždy mezi 14.–18. h, až do konce října.

Evě Koťátkové se pro projekt podařilo najít ve Svitu velmi vyváženou formu. Domácky působící prostor bývalého bytu s výhledem do vilové čtvrti byl pro vybudování pracovny ideální volbou a dotažená čistá instalace v něm skvěle funguje. Díky oné základní rovině, tvořené životopisem Františka Písařovice a sbírkou prací jeho pacientů, je výstava dobře přístupná široké veřejnosti, současně ale nabízí mnohovrstevnatý pohled na lidskou potřebu systematizovat a třídit, jakkoli právě tyto snahy mohou být ve výsledku často reduktivní.

03491572.jpeg
autor:Karolina Ketmanová