Eva Svobodová: Macronovy domácí problémy
Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí nejen klesající popularitě mezi svými občany, ale nově také pošramocenému mezinárodnímu renomé. Na konci března musel kvůli protestům v ulicích zrušit návštěvu britského krále Karla III. Panovník se původně chtěl na svou první zahraniční cestu vydat do některé ze zemí Commonwealthu.
Byl však upozorněn, že v rámci diplomatických povinností by měl nejprve zamířit do kontinentální Evropy a zpečetit tak smíření po brexitu. Nakonec ale první návštěva smíření namísto ve Francii proběhla v Německu.
Čtěte také
Macron do poslední chvíle doufal, že navzdory probíhajícím protestům britského krále bude moci přijmout. Po schválení zákona o důchodové reformě pomocí článku 49.3 francouzské ústavy, tedy bez hlasování v dolní komoře, ale protesty začaly být často velmi násilné. K tomu se přidalo množství odpadků v pařížských ulicích zapříčiněné stávkou popelářů.
24. března, dva dny před plánovanou návštěvou, tak musel Emmanuel Macron setkání s bohatým programem zrušit. Důvodem nebyla jen bezpečnostní situace, ale také symbolická rovina oslav. Slavnostní večeře s královskou rodinou v zámku ve Versailles se vší pompou, která k tomu patří, může až příliš připomínat kontury Velké francouzské revoluce – obraz, který je ve Francii stále živý a který by mohl být rozbuškou k další eskalaci protestů.
Rozchod s velkou částí Francouzů
Čtěte také
Francouzský prezident tvrdí, že chce jen odložit návštěvu na začátek léta, až bude klid a bude moci Karla III. přijmout ve slavnostní a příjemné atmosféře. Státní návštěvy na nejvyšší úrovni se ale ruší jen v nejvážnějších případech.
Macron je velmi rád středem mezinárodní pozornosti, což bylo patrné i během mistrovství světa ve fotbale, kdy entusiasticky, někdy až trochu křečovitě, fandil národnímu týmu. Celá situace s návštěvou Karla III. tak pro něj musí být obrovským zklamáním. Místo toho, aby se celý svět díval, jak jako první přijímá britského monarchu, celý svět vidí, že nezvládá situaci ve vlastní zemi.
Zpackaná návštěva předznamenává politickou krizi, v níž se Francie spolu s Macronem ocitla. Prezident je totiž na začátku svého volebního období a je otázkou, jestli bude s to zemi dál efektivně vést. Ve Francii stále stoupá obliba krajně pravicové strany Národní sdružení. Levice je ovládaná zejména radikální částí v podobě Nepoddajné Francie Jeana-Luca Mélenchona.
Čtěte také
Události kolem reformy jen dál rozdělují Republikány, kdysi nejsilnější stranu francouzské politiky, o níž se doteď kabinet Elisabeth Borneové při schvalování zákonů opíral. Jednou z mnoha motivací některých republikánských poslanců důchodovou reformu nepodpořit, byla i politická nepřipravenost celého projektu. Macron se podle nich nepoučil z krize Žlutých vest a znovu vyvolal v zemi chaos.
Prezident si ale politickou krizi příliš připouštět nechce. Jak bylo znovu patrné z rozhovoru, který poskytl televizi TF1, Macron je spíše manažer než politik. Nevyhovuje mu dialog a hledání konsenzu, vyhovuje mu spíše stát řídit. Má svou vizi Francie a tu hodlá uplatňovat. V situaci menšinové vlády je ale třeba naopak hledat kompromisy a trpělivě vyjednávat.
Problém nespočívá ale jen v tom, že prezident chce řídit stát jako manažer firmu. Rozchod s velkou částí Francouzů nastal už během prezidentské kampaně, v níž v podstatě absentoval. Svou kandidaturu i vizi důchodové reformy občanům oznámil prostřednictvím dopisu – tak jak to dělají svrchovaní monarchové. Jestli jsou ale Francouzi napříč celou společností na něco opravdu hákliví, tak na to, kdy s nimi politici hovoří jako panstvo. Plody této arogantní komunikace se dnes Macronovi postupně vrací jako bumerang a společenské smíření se zdá být v nedohlednu.
Autorka je politoložka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
