Evoluce Gila Scott-Herona

02964252.jpeg

„Revolution will not be televised,“ varoval hudebník, aktivista a básník Gil Scott-Heron. Jeho odkaz se dočkal evoluce. Projekt Evolutionary Minded není jen prázdné vyvolávání duchů.

Gil Scott-Heron je mnohými označován za jakéhosi proto-rappera. Zásadní inspirací pro rappery byl nejen kvůli svému básnickému přednesu, ale i kvůli tématům a myšlenkám, které se rozhodl sdělovat už v 70. letech. Útlak z vnějšku, žalostná sociální a politická situace, problém vnitřního vězení a černošská identita. Mnoho skutečností, které reflektoval, zůstává stále téměř beze změny, a proto má projekt Evolutionary Minded: Furthering The Legacy of Gil Scott-Heron smysl.

Právě 10. září, v den pražského koncertu obnovené Heronovy kapely Midnight Band vyšlo oficiálně i stejnojmenné album. Naštěstí se nejedná o žádný nesmyslný tribute a vyvolávání duchů s chutí vydělat, byl to živý groove vystavěný kolem motivů od Herona a Briana Jacksona i mnoha samplů důležitých postav černošské aktivistické historie, básníka Amiriho Baraky nebo Bobbyho Sealea, spoluzakladatele radikální strany Černých panterů.

Téměř přesně před 40 lety vzniklo první společné album Herona a jazzového multiinstrumentalisty, zpěváka a skladatele Briana Jacksona Winter in America. Právě Jackson je nejdůležitější postavou celého nového projektu, který inicioval producent a DJ Kentyah, student psychologie a dříve spolupracovník známého producenta a teoretika hudby i vizuální kultury Paula D. Millera aka DJe Spookyho.
Důrazný nový hlas tu reprezentuje rapper M-1 ze skupiny Dead Prez, jehož vlastní tvorba navazuje na odkaz Herona již od poloviny 90. let. M-1 je typický „conscious“ rapper, který se otevřeně vyjadřuje k politickým problémům, dává důraz na praxi, tedy aktivní snahu o změnu, a proto někdy dostává nálepku „radikální“. Ačkoliv se považuje za revolucionáře a „vojáka“, je jedním z těch, kteří představují evoluci i v přístupu k hudbě, důkazem je poslední deska Dead Prez.

02964251.jpeg

V jeden moment koncertu to vyznělo, jako by se M-1 před fanoušky jazzu a soulu styděl za hip hop. Samozřejmě, že v době, kdy je hip hop především jedním z nejdůležitějších žánrů popu, není mnoho takových, jako je on, vidět na první pohled. O jeho práci s dynamikou, průrazném hlase i skvělé artikulaci v rychlejším tempu si většina rapperů může nechat zdát. Jeho vystupování i volba oblečení dávaly jasně najevo, že si účinkování v projektu váží. Pokorně představoval všechny hudebníky New Midnight Band, ve které tvoří rytmiku oblíbený spolupracovník mnoha jazzových hvězd, baskytarista Reggie Washington, jehož důrazný, tučný a minimalistický groove jako by symbolizoval přerod funku a jazzu v hip hop. Při sledování výkonu bubeníka Mikea Clarka, který hrál například i s Herbiem Hancockem, se radovali i jazzoví znalci. Jeho polyrytmická sóla a dynamika v žádném případě nenudily.

Seskupení sice na začátku působilo trochu jako dva rozdílné tábory, ale postupně se všechny elementy propojily. Vůbec celé koncertní provedení mělo především jazzový charakter, ale vyznělo jako skvělá party. Rap se necpal všude, i když M-1 mnohokrát vyzval publikum, aby přidalo na hlasitosti. Ani nemusel, překvapivě téměř zaplněná Akropole reagovala skvěle i ve chvíli, kdy Brian Jackson vyndal příčnou flétnu a chtěl po M-1 a publiku, aby opakovali motivy, které hrál. V ohromujícím zpěvu Briana Jacksona, který na sebe vzal party Herona, jistě mnoho posluchačů poznalo inspiraci současným neo soulem.

02964250.jpeg

„Naší oblíbenou chvílí byla první minuta nového dne,“ zmínil Jackson během koncertu. To je také název druhého společného alba Herona a Jacksona. A čerpalo se nejen z něj, Winter in America, Alien. Liberation Song nebo Bottle připomněly, jakou sílu stále má jejich společná tvorba. Pro Herona by to byla jistě pocta, kdyby věděl, že je tu někdo, kdo to stále cítí. A revoluce? Ta se dnes už sice „vysílá“, ale stále nepřichází velké změny, možná že není potřeba „hapiness“, jak volal někdo z publika, ale právě angerness, aby se něco změnilo.
Protože jak řekl Brian Jackson, už to není jen Winter in America, ten chlad už je cítit po celém světě.