Evropská unie rozdává peníze na hektar půdy. Dotace snižují biodiverzitu a tvoří nové feudály

1. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy zemědělství

Něco, co se nazývá Společná zemědělská politika, nezní jako zábavné téma. Je ale překvapivě tak veliké, že jeho dopady potkáváme na každém kroku – od politického zastoupení států Evropské unie po množství žížal v ornici. Podpora zemědělství má v evropském společenství skoro šedesátiletou historii a na dotacích se rozdá kolem třetiny celkového rozpočtu EU. Jak tyhle peníze naplňují environmentální strategie Unie a koho dobře živí?

„Společná zemědělská politika udržuje zaběhlé pořádky. Většina peněz má být rozdělena pomocí základní dotace, která není podmíněna způsobem farmaření,“ stěžuje si ochránkyně ptactva Harriet Bradley z organizace BirdLife International. Letos na podzim Evropský parlament a Evropská rada schválily takovou podobu legislativy, která má v angličtině zkratku CAP (Common Agricultural Policy), že se všechny naděje na podporu přírodě blízkého farmaření rozplynuly.

Rok starý článek v deníku The New York Times spojuje rozdávání evropských dotací s vytvářením nového typu feudalismu, kdy většina peněz je rozdána na hektar půdy. Zemědělec nemusí dodržovat žádné ekologické podmínky. Jednoduše to znamená, že kdo vlastní víc půdy, dostane víc peněz.

Čtěte také

„Ve východoevropských zemích se vytvořila situace, že jsou tady velcí vlastníci zemědělské půdy a jejich moc se odvíjí od toho, že z ní čerpají dotace. Vlastnictvím půdy de facto dostáváte léno, které umožňuje čerpat zemědělské dotace,“ popisuje situaci europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa.

CAP se schvaluje na sedm let a v dalším období má být rozdáno skoro 400 miliard euro. Tlak na zachování dotačního principu na hektar půdy byl velký i od našich hranic na západ. „Ministři zemědělství jednotlivých států se v Evropské radě schází jen se zástupci velkých agrárních společností. Je to, jako kdyby se ministři energetiky scházeli jen s lobbisty fosilního průmyslu. A mnozí europoslanci jsou buď sami příjemci dotace, nebo jsou na tento byznys navázáni,“ komentuje postavení sil v evropských institucích Bradley.

Třetím členem schvalovacího trialogu je Evropská komise, která výrazně podporuje Zelenou dohodu pro Evropu, se kterou je současný CAP v rozporu. Tlakem na komisi se snaží ekologové dosáhnout zamítnutí zákona ve stávající podobě a navržení nového, který by výrazně snížil poměr intenzivního zemědělství ve prospěch podpory lokálních farmářů a biodiverzity. Pokud zůstane CAP tak, jak je, na monokulturních lánech polí osetých často technickými plodinami se nic měnit nebude.

Jak jsou rozdělovány evropské zemědělské dotace? Jak by měla vypadat klimaticky ambiciózní Společná zemědělská politika? Jak souvisí úbytek biodiverzity s dotačním programem Evropské unie? Pusťte si celý díl magazínu Podhoubí.

Spustit audio

Související