Exekuce ohrožují celou společnost, zadlužení lidé nevěří v demokracii, zjistil sociologický průzkum

5. prosinec 2018
Daniel Prokop a Saša Uhlová

V Česku dnes dluží víc než 860 000 lidí. Jde o nezodpovědné jedince, kteří si neuváženě půjčovali, nebo je exekuční byznys systémový problém? Jak moc exekuce ovlivňují českou společnost, se rozhodly zjistit Apolena Rychlíková a Saša Uhlová z deníku Alarm. Oslovily agenturu Median, aby provedla na téma exekucí rozsáhlý sociologický výzkum. Ukázal, že mnoho dlužníků na základě svých zkušeností nevěří právnímu státu a že řada z nich má jen malou šanci se z dluhů dostat.

„Pokud se zabýváte sociálními problémy, které Česko trápí, vždy se dostanete k tomu, že zde máme obrovské množství lidí v dluzích. Dokud se nevyřeší problém exekucí, těžko můžeme vyřešit ty další,“ vysvětluje Saša Uhlová, proč vznikl projekt Alarmu Exekuce – černé svědomí Česka. „V první řadě nás zajímalo, za co ti lidé vlastně dluží, jak ty exekuce vznikly.“

Agentura Median proto provedla výzkum s 820 lidmi v ekonomicky aktivním věku z chudší části populace. Jeho výsledky nabourávají jeden z obvyklých předsudků, že lidé si nejčastěji poprvé půjčili třeba na dovolenou nebo na drahý dárek a pak dluh nezvládli, nebo dokonce nechtěli zaplatit. „Velká část dotázaných uvedla, že si poprvé půjčili na splacení nezvládaných závazků, to znamená třeba na nájem. Pak nezvládli zaplatit a museli si vzít půjčku na splacení té první a tak to pokračovalo,“ vysvětluje sociolog Dan Prokop. Tisíce lidí tak uvízly v pasti mnohonásobných dluhů. Proti 863 000 lidem je nyní vedeno skoro pět milionů exekucí.

„Sudety jsou výmluva pro všechno. Za dnešní exekuce ale nemůže odsun Němců,“ říká odborník

Most

Statistiky vypadají jasně: Sudety jsou na tom špatně. Mapa exekucí, ilustrující, kde lidé nejvíce bojují s dluhy, je červená hlavně v pohraničních oblastech. Podle aktuálních dat se loni situace v Ústeckém a Karlovarském kraji ještě zhoršila. Místní také volí jinak než zbytek Česka, víc tíhnou k extremistům. Okamurova SPD tu v parlamentních volbách skončila na druhém místě.

Dluhy neovlivňují jen život samotných dlužníků, ale i jejich rodinných příslušníků. Podle Alarmu a Medianu jsou jimi zasaženy až dva miliony lidí. Exekuce jsou velmi významným stresovým faktorem, takže dopadají především na děti. Výzkum prokázal, že děti z rodin postižených exekucí mají v některých ohledech horší výsledky ve škole. Lidé s exekucemi také častěji než ostatní pochybují o správnosti demokratického systému, nevěří tolik veřejným institucím nebo soudům.

Častý předsudek, který se k exekucím váže, je také ten, že se týkají jen nižších sociálních vrstev a méně vzdělaných lidí. „Mezi těmito skupinami jsou sice častější, ale exekuce mají i lidé vzdělaní,“ říká Prokop. „Liší se ale dopady, lidé ze střední vrstvy díky svému prostředí a kontaktům snáze splatí ten první dluh, který je třeba 10 000. Chudým, kteří si nemají od koho půjčit, ale dluh narůstá. Částka, která pro jednoho nic neznamená, může druhému zničit život.“ Uhlová i Prokop se shodují, že dluhy se sice platit mají, ale chyba byla zvlášť v minulosti i na straně věřitelů. Mnoho z nich cíleně půjčovalo lidem, kteří už dlužili, a spadali tak do rizikové kategorie. „Máme sice zákon o lichvě, který zakazuje obohacovat se na lidech v nouzi, ale není nijak zvlášť vymáhán,“ říká Uhlová.   

Jak je možné, že dlužná částka mnoha lidí narostla z pár stovek na desítky tisíc korun? Co všechno brání dlužníkům, aby dluhy spláceli, a proč se tolika lidem v exekuci vůbec nevyplatí pracovat? Pomůže Česku zvýšení finanční gramotnosti, nebo je třeba dlužníkům pomoci jinak? Poslechněte si velký rozhovor se Sašou Uhlovou a Danem Prokopem.