Fantasy RPG Dragon Age se vrací po deseti letech. Jen zapomíná, že jeho publikum vyrostlo s ním

Protože zatímco inkluzivní a do velké míry queer byla série Dragon Age od kdysi věhlasného studia BioWare vždycky, mívala vedle těchto vlastností také kvalitně napsaný a uvěřitelný scénář. A to už bohužel případ Veilguard tak úplně není. „Rozčiluje mě, že si ta hra myslí, že jsem hloupá,“ čílí se Šárka, čemuž přizvukuje Jarda, kterému opakování banálností taky úplně nevoní. A jakkoliv se hlavní příběhová linka rozjede a milovníkům série zodpoví spoustu dávno položených otázek, parta hrdinek a hrdinů shromážděných kolem hlavní postavy zůstává úrovní dialogů někde v mateřské školce, které chybí hlubší prokreslení a motivace. Zejména ve srovnání s ostatními hrami od BioWare s týmy plnými silných osobností s vlastní agendou tak nepůsobí ani zapamatovatelně, ani příliš zajímavě.

Mezery ve scénáři zkouší vynahradit alespoň nový soubojový systém, který se podobně jako grafická stylizace od předchozích dílů Dragon Age výrazně liší. Členy party už sice nikdy nemůžete ovládat napřímo, nedá se mu ale upřít větší akčnost a dynamičnost propůjčující pocit, že jste to skutečně vy, kdo zachraňuje svět před rozhněvanými elfskými bohy.

„Veilguard se zkrátka snaží cílit na nové publikum,“ dodává Jarda a pochybuje, jestli tohle publikum vůbec existuje, protože chytřejší a taktičtější Baldur’s Gate 3 loni na rozdíl od nového Dragon Age zvládlo vyvolat o poznání pozitivnější kritické i hráčské ohlasy. Protože podceňování hráčstva od série, která právě z Baldur’s Gate původně vycházela, čekal asi jen málokdo.

Může se studio BioWare po slabém desetiletí ještě někdy utkat o korunku nejlepšího RPG? A čím se Dragon Age: The Veilguard snaží oslovit navrátilce? Poslechněte si celý díl Questu o novém dílu Dragon Age.