Fashion week v Kyjevě, Valerie Steele o klubové módě, varnsdorfské punčochy

4. listopad 2014

Jakou atmosféru měly kyjevské dny módy a kdo na nich zazářil? Co si myslí uznávaná módní teoretička a kurátorka Valerie Steele o feministkách v korzetu, proč při instalacích zásadně používá figuríny a jaké výstavy chystá? Jak je na tom někdejší český punčochářský gigant z Varnsdorfu, továrna ELITE?

Fashion week v Kyjevě: móda na pozadí politického neklidu

O Ukrajině se v poslední době nemluví jen v souvislosti s politickým děním. Řada vlivných módních médií upozorňuje na tamní módní talenty, kteří se navzdory nelehké ekonomické situaci země prosazují doma i v zahraničí. Telefonický report z kyjevského fashion weeku, který se odehrál pod názvem Kyjev Fashion Days, přinesla redaktorka Ema Janáčková. „Na Ukrajině je skutečně řada výjimečných módních návrhářů. A s ohledem na tamní ekonomickou situaci je překvapivé, že se tam lokální návrhářská móda poměrně dobře prodává. Viděla jsem skvělé přehlídky mladých designérů, jako Anny K, Antona Belinského, nebo premiérovou kolekci nadějné značky DMDV.“

Týden módy shodou okolností vrcholil zrovna ve dnech, kdy separatisté na východě Ukrajiny pořádali Kyjevem a západními státy neuznané a kritizované volby. Atmosféra hrozícího konfliktu prý ale v hlavním městě cítit nebyla. „Řekla bych, že je tu spíš cítit velká deprese, rezignace a stres. Na místě konání Fashion Weeku to ale bylo jiné. Ve vzduchu bylo spousta nadšení a energie. Kromě toho, že měla akce dobrý vliv na náladu místních lidí, byla prospěšná i z mezinárodního hlediska, protože se na ni beze strachu a omezení sjely osobnosti světové módy ze západu i východu.“ Poslechněte si, jací designéři na přehlídkách na národním olympijském stadionu zazářili.

Valerie Steele o klubové módě a feministkách v korzetu

Valerie Steele momentálně chystá výstavu o ikoně newyorské klubové scény 80. let Susanne Bartsch: „Susanne byla proslavená svými excentrickými kostýmy. Vtahovala do tehdejší klubové scény tvorbu tehdy ještě undergroundových, ale dnes už velmi známých designérů, jako je třeba John Galliano. Chtěla bych poukázat na to, jak mohou být módní trendy provázané s klubovou scénou.“
Kromě chystaných výstav jsem se ptala i na to, proč v instalacích vždy zásadně používá figuríny. „Vychází to z mého přístupu k módě. Vnímám ji jako uměleckou formu, která je s tělem nerozlučně spojená. Oděv bez lidského těla podle mě zcela ztrácí význam.“

03245753.jpeg

Autorky známé výstavy a knihy The Corset: a cultural history (2001) jsem se nemohla nezeptat na feminismus v podání Beyoncé. Zajímalo mě, jaký má názor na ženu v korzetu, která předvádí sexy pohyby před obřím nápisem FEMINISMUS. Kurátorka a ředitelka newyorského muzea Fashion Institute of Technology mi bleskově dala velmi zajímavou a obsáhlou odpověď. Připomněla, že na začátku 20. století byl korzet vnímaný jako symbol útlaku, od kterého je potřeba ženy osvobodit. Později se ale prosadila revizionistická myšlenka, že korzet je naopak výrazem sexuální svobody emancipovaných žen.

„O korzetu jako takovém se nedá říct, jestli je s feminismem slučitelný, nebo ne. Vždy záleží na tom, jak se k němu lidé vztahují. Třeba Madonna s korzetem pracovala jako se symbolem moci a sexuálně agresivní ženské dominance. Myslím si, že Beyoncé jde pravděpodobně o vyjádření hrdosti na vlastní gender a sexualitu, takže to v jistém smyslu může být vnímáno jako feministický statement.“ Poslechněte si celý rozhovor.

Varnsdorfské punčochy: současnost a minulost socialistického gigantu ELITE

Punčochářství má ve Varnsdorfu dlouhou tradici. První továrna tu začala fungovat už ve 20. letech dvacátého století. Firma J. Kunert a synové navázala na rodinnou tradici výroby jemných punčoch z roku 1905. Zásadní zvrat znamenala druhá světová válka a následný odsun občanů německé národnosti. Převážně německá firma se dostala pod národní správu a zmizeli z ní téměř všichni dosavadní zaměstnanci. Plně vybavenou výrobu v zestátněném a nově pojmenovaném podniku ELITE museli znova nastartovat lidé převelení z punčocháren Baťa ve Zlíně.

03245754.jpeg

Podniku se podařilo navázat na předválečné obchodní kontakty a laboratorní výzkumy. Přes problémy centrálně plánovaného hospodářství předběhl tehdejší chemický průmysl v Evropě. Jako první přišel s výrobou punčoch z perlonu. Na začátku 50. let pak do hry vstoupilo další ryze české syntetické umělé vlákno silon. Poslechněte si více o světové historii punčoch, která sahá až do starověku. Vývoj od římských ponožek Soccus až do současnosti shrnula Karolina Ketmanová.

Dnešní podoba někdejšího socialistického gigantu ELITE je mnohem skromnější. Místo původních pěti budov běží současná výroba jen v jedné, z více než tisíce zaměstnanců zbylo něco přes čtyřicet lidí. Na vině je podle vedoucího výroby Tomáše Grimma nepovedená privatizace v 90. letech. Firma, která měla po převratu veliký potenciál, se kvůli špatnému hospodaření propadla do dluhů a skončila v konsolidační agentuře.

Změna k lepšímu přišla až s novými majiteli. Ti se rozhodli zásadně osekat počty zaměstnanců a nasměrovali výrobu k větší specializaci, vyšší úrovni a kvalitě zboží. Momentálně je ELITE stabilní, i když mnohem menší než v minulosti. Soustředí se na výrobky s větší přidanou hodnotou a prodává převážně na českém a slovenském trhu. Poslechněte si více o porevolučních proměnách a o tom, jak současná výroba ve varnsdorfské továrně funguje. Po závodu mě provedl vedoucí výroby Tomáš Grimm. Do továrny nahlédněte tady.

Odkazy:
www.mbkievfashiondays.com
elite-cz.cz
valeriesteelefashion.com

Playlist:
Young Ejecta – Welcome to Love (Driftless)
The Felines – Sweetness (Burger Records)
Juniore – Dans Le Noir (Entreprise)
Tuff Culture – Realise (uns.)
Theophilus London – Do Girls (Warner Bros.)
Juju & Jordash – Deadwood City (Dekmantel)
Machinone – Siksy, Origamibiro Remix (Flau)

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka