Film Muži, kteří nenávidí ženy bude mít seriálový spin-off od Amazonu

Hlavní hrdinka Lisbeth Salander si odpočine od filmového plátna a přesune se do televize v novém seriálu. Ten se bude soustředit na dění právě kolem této postavy z knižní trilogie Milénium od Stiega Larssona.

Literární série zahrnuje díly Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Seriál Amazonu vzniká pod názvem Muži, kteří nenávidí ženy, adaptací Larssonova románu však nebude. Vezme postavu Salander a umístí ji do dnešního světa s novým prostředím, novými postavami a příběhem. 

Jaká herečka bude představitelkou hlavní postavy, se zatím neví. Seriálu na Amazonu předcházelo již několik filmů, které byly adaptací Larssonovy knižní trilogie, zde se jako Lisbeth Salander představila např. Noomi Rapace, Claire Foy nebo Rooney Mara. Rapace hrála hrdinku ve třech švédských filmech, zatímco Mara ji ztvárnila v americké adaptaci Davida Finchera. Film z roku 2011 však nebyl tolik výdělečný, jak společnost Sony předpokládala, a tak bylo plánované pokračování zrušeno. V roce 2018 vznikla Dívka v pavoučí síti Davida Lagercrantze, tentokrát Salander ztvárnila Claire Foy. Ani tento film však nepřinesl očekávaný úspěch.

Seriál tedy čelí očekávání, zda dosáhne úspěchu knihy nebo se zařadí k méně úspěšným filmovým adaptacím. Amazon zatím neohlásil, jaký autor se bude na scénáři k seriálu podílet.

Spustit audio
  • Liška v Berlíně kradla lidem boty, nashromáždila jich více než 100

    31. červenec 2020
    Liška na ulici

    V berlínské čtvrti Zehlendorf řádil zloděj s vášní pro obuv. Po pátrání jednoho z místních vyšlo najevo, že za krádežemi stojí liška, která během své zločinné kariéry nashromáždila více než 100 různých bot.

    Od vchodových dveří mizely všechny druhy obuvi – sandály, pantofle i tenisky. Nepravděpodobného zloděje nakonec odhalil obyvatel čtvrti Christian Meyer. Píše o tom web Deutsche Welle. Meyer si nejdříve všiml, že se ztratila jeho běžecká obuv, a na komunitním webu zveřejnil příspěvek, ve kterém se po ní sháněl. Zde vyšlo najevo, že není zdaleka jediný, komu se v sousedství ztratily boty.

    Několik dní později se mu v Zehlendorfu podařilo lišku přistihnout a vyfotit ji s párem právě ukradených modrých žabek v puse. Následně objevil také její úkryt s nahromaděnou obuví. Meyerovi se zde sice vlastní ztracené boty najít nepodařilo, jiné tři páry se ale úspěšně vrátily ke svým majitelům.

  • Mrakodrapy jako paneláky. Singapurští architekti navrhli věžáky z prefabrikovaných bloků

    31. červenec 2020
    V Singapuru postaví dva 56podlažní věžáky z prefabrikovaných částí

    V Singapuru postaví dva 56podlažní věžáky z prefabrikovaných částí. Tím by se měly stát nejvyšší stavbou svého druhu. Hotovo má být za šest let.

    Avenue South Residences, jak se dvě věže oficiálně jmenují, nevzniknou na zelené louce. Naopak využijí se již stojící činžovní domy a bude se stavět na nich, informuje magazín o designu Dezeen. „Každý modul je téměř z osmdesáti procent hotov před samotnou stavbou. Významně to uspoří čas potřebný na staveništi. Moduly se pouze musí na místě naskládat na sebe a spojit,“ vysvětluje Markus Cheng Thuan Hann ze studia ADDP Architects, které domy navrhlo. Jednotlivé části se tedy před převezením na staveniště mimo jiné nabarví, obloží, naglazují, vybaví elektrickými rozvody i trubkami s vodou a odpady. Pak už se „jen“ položí na sebe jako při stavbě panelových domů.

    Architekti se proto domnívají, že 200 metrů vysoké budovy budou vůbec nejvyššími domy, které se z podstatné části postavily z prefabrikovaných bloků. Pokud vše půjde tak, jak má, věžáky by měly být dokončeny v roce 2026.

  • Každá hodná Karen dostane pizzu zdarma, nabízela restaurace na Novém Zélandu. Po kritice akci ukončila

    30. červenec 2020
    pizza, dívka

    Novozélandský fastfoodový řetězec upustil od speciální nabídky, v rámci které všem „hodným“ ženám jménem Karen nabízel pizzu zdarma. Karen je v anglosaském světě synonymem pro otravné, až rasistické bělošské ženy středního věku. Poté co firmu zasypala kritika, nabídku stáhla.

    Jak píše server britské veřejnoprávní BBC, řetězec chtěl odměnit „hodné“ nositelky zmíněného jména. Dotyčné měly ve 250 slovech popsat, jak „jsou hodné“. „Jméno Karen se stalo synonymem pro někoho, kdo si myslí, že má na něco právo, je sobecký a rád si stěžuje,“ uvedl regionální marketingový ředitel restaurace Allan Collins při zavádění této nabídky. Neškodný mem podle Collinse přerostl v urážku pro jakoukoli Karen a řetězec chtěl pomoct všem „těm skvělým“ jmenovkyním, a to tím, že dostanou pizzu gratis.

    Lidé na sociálních sítích ale neměli pro firmu pochopení a do nabídky se opřeli. Privilegované bílé ženy by prý měly pár vtipů přežít a nepotřebují ochranu ze strany restaurace. Někteří zase navrhovali, že by jídlo měli dostat například bezdomovci nebo chudí lidé. Firma po této reakci nabídku stáhla a omluvila se s tím, že se během pandemie koronaviru snaží vykouzlit lidem úsměv na tváři, píše britský deník The Evening Standard.

  • Třetina dětí na celém světě má v krvi vysoké dávky olova. Následky mohou být smrtelné

    30. červenec 2020
    chudé dítě - smutné dítě - děti třetího světa

    Nová studie organizací UNICEF a Pure Earth ukazuje, že znečištění životního prostředí olovem je ještě horší problém, než se dříve myslelo. Následky jsou zvlášť hrozivé pro děti a dospívající. Ročně kvůli tomu předčasně umře až milion lidí.

    Problém se podle vědců týká třetiny všech dětí na světě, tedy okolo 800 milionů jedinců, kteří mají ve své krvi velmi vysoké množství olova. Jak píše americký deník The New York Times, kov je možné najít mimo jiné ve výparech, autobateriích, starých barvách, nebo dokonce i v kosmetice. Pokud jsou mu děti vystaveny, je ohrožen jejich duševní i fyzický vývoj. Nejhůře jsou na tom ty v nejchudších zemích, kde se pravidla pro nakládání s odpady, v nichž se olovo nachází, nevymáhají natolik přísně jako v západním světě nebo tam vůbec neexistují. „Nesporným závěrem tohoto výzkumu je skutečnost, že jsou děti po celém světě tráveny olovem v masivním, dříve nepoznaném měřítku,“ píše se ve studii zveřejněné na stránkách UNICEF. Kvůli tomu pak předčasně umře téměř milion dospělých ročně, dodávají výzkumníci.

    Hlavního viníka vidí autoři v autobateriích, které se v rozvinutých zemích recyklují v souladu s přísnými pravidly. V chudších státech se tomu tak neděje. Olovo pak proniká do přírody a z ní do lidského organismu.

  • Řecký student se kvůli pandemii nemohl dostat ze Skotska domů, jel proto 3500 kilometrů na kole

    30. červenec 2020
    Kleon Papadimitriu na cestě do Řecka

    Rozhodnutí řeckého studenta Kleona Papadimitria přejet ze Skotska do Řecka bylo do stejné míry ovlivněno touhou po dobrodružství i nutností. Nemohl zůstat ve Skotsku, zároveň se ale neměl jak jinak dostat zpátky do vlasti. Cesta skrz Evropu mu zabrala šest týdnů a šest dní.

    Kleon studoval strojírenství na Aberdeenské univerzitě, když ho v zemi zastihla pandemie koronaviru. Začal proto plánovat cestu zpátky do Athén. Třikrát se pokusil dostat ze země letadlem, všechny tři lety ale byly zrušeny. Došlo mu, že pokud se chce v dohledné době vrátit domů, bude to muset udělat jinak. Rozhodl se proto jet 3 500 kilometrů zpátky do Řecka na kole.

    „Plánování zahrnovalo hledání cesty přes otevřené hranice, kontaktování ambasád a vlád, abych se ujistil, že mám potřebné dokumenty a povolení. Zahrnovalo to také rozhovory s lidmi, kteří podobnou cestu již podnikli, abych věděl, co očekávat, jaké vybavení budu potřebovat,“ cituje Kleona web Lonely Planet. „A konečně to vyžadovalo hodně psychické přípravy,“ dodává. Cestoval přes Edinburgh, Leeds, Hull, Rotterdam, Eindhoven a Kolín. Poté projel přes Německo a Itálii a nakonec lodí do Řecka.

    „Dozvěděl jsem se, že moje limity a schopnosti jsou mnohem dál, než jsem si myslel. Naučil jsem se, jak důležitá je trpělivost, objektivní myšlení a schopnost zůstat klidný i ve stresových situacích, a také mnoho dalších drobných věcí. Nejdůležitější věc, kterou jsem se naučil, je, že když jsem tak daleko ze své komfortní zóny, objevuji velmi smysluplné věci, ať už jde o cokoli!“ hodnotí Kleon své dobrodružství.

  • V minulém roce byl zavražděn rekordní počet ochránců přírody, dvě třetiny z nich v Latinské Americe

    29. červenec 2020
    Protest Greenpeace v Brazílii

    V roce 2019 bylo zavražděno nejméně 212 ochránců životního prostředí, to je nejvyšší dosud zaznamenaný počet za jediný rok. Informovala o tom mezinárodní organizace Global Witness. Mezi zabitými byli aktivisté bojující třeba proti odlesňovaní nebo nešetrným důlním a zemědělským projektům.

    Oproti roku 2018 se počet zavražděných aktivistů zvýšil o 30 %. Nejvíce ochránců bylo zavražděno v Kolumbii (celkem 64) a na Filipínách (43), mnoho dalších pak také v Brazílii (24), Mexiku (18) nebo Hondurasu (14), což dělá z Latinské Ameriky nejnebezpečnější místo pro ekologické aktivisty na světě. Došlo zde celkem ke dvěma třetinám zaznamenaných případů. Nejvíce vražd souviselo s těžařským průmyslem (asi 50). Dalším v pořadí je zemědělství, které si vyžádalo 34 obětí, především v Asii. K největšímu nárůstu vražd došlo kvůli odlesňování, kde se počet případů zvýšil o 85 % oproti minulému roku. Více než 40 % všech obětí pochází z řad domorodého obyvatelstva. V Evropě byly zaznamenány pouze dva případy, v obou šlo o aktivisty bojující proti kácení lesů v Rumunsku.

  • Postavte si své skandinávské město. Hra Townscaper je inspirována Stockholmem i Mijazakiho filmy

    29. červenec 2020
    Ze hry Townscaper

    Když švédský vývojář Oskar Stålberg oznámil vydání své videohry Townscaper, napsal, že se jedná spíše o hračku než o hru. Hráč v ní totiž nemá dosáhnout žádného konkrétního cíle, jen si užívá, jak mu pod rukama roste město.

    Pravým tlačítkem myši stavíte budovy, levým je bouráte. Tímto jednoduchým způsobem pak jde vytvářet nekonečné množství podob města. Budovy můžete stavět jak do výšky, tak do šířky a algoritmus hry jim dodává další detaily, jako jsou terasy, klenby, mosty a zahrady. Vše na základě toho, jak své město navrhujete.

    „Townscaper má hodně společného s hyperdetailními ilustrovanými dětskými knihami,“ cituje Stålberga web Bloomberg. Stålberg přiznává, že pro něj při tvorbě hry byli velkou inspirací ilustrátoři knih pro děti Jan Loof a Sven Nordqvist a také animované filmy japonského studia Ghibli. Architektura samotných budov se podle něj zase inspiruje skandinávskými městy, třeba Stockholmem, Uppsalou nebo Kodaní, ale také italskými horskými vesnicemi.

    Townscaper se těší velmi pozitivnímu přijetí jak od hráčů, tak herních vývojářů. Na distribuční platformě Steam obdržela hra 2 600 pozitivních hodnocení a jen 35 negativních. Hráči si pochvalují především klidné prostředí hry a velmi snadnou herní mechaniku.

  • Ukrajinský designér navrhl sadu sexuálních hraček pro lidi 50+, zaměřuje se na všechny smysly

    28. červenec 2020
    Ukrajinský designér navrhl sadu sexuálních hraček pro lidi 50+

    Absolvent krakovského Institutu designu a grafiky, Ukrajinec Dmytro Nikiforčuk, vytvořil sadu sexuálních hraček pro starší lidi. Souprava nazvaná Dotyk má pomoct uživatelům s navozením intimity a s novým úhlem pohledu na tělo partnera. Mladý designér se podle svých slov zaměřil na zralejší uživatele.

    „Většina pomůcek je navržena tak, aby vyhovovala potřebám průměrného uživatele středního věku, něco mezi 25 a 49 lety,“ řekl Nikiforčuk designovému webu Dezeen. „Myslím, že musíme přemýšlet i o starších uživatelích a o jejich potřebách,“ dodal.

    Nikiforčukův Dotyk se zaměřuje na všechny smysly, na zvuk, čich, hmat i zrak. Hračky jsou přizpůsobené lidem s nižší pohyblivostí a obsahují třeba pomůcku ve tvaru trumpety, která usnadní poslech partnerova srdečního rytmu, nebo různé hravé trubičky na vzájemné očichávání a lechtání. Pro stimulaci zraku si můžou majitelé sady Dotyk vybrat mezi zvětšovacími skly, zrcátky nebo diskem s barevným sklem. Všechny součásti sady jsou podle jejího tvůrce záměrně nejednoznačné a nemají explicitní tvary. Tak „aby nezastrašovaly, byly příjemné na pohled a probouzely fantazii“.

    Podívejte se taky na Nudu a stereotyp v posteli nezaženou nové techniky nebo hračky, ale prohloubení důvěry a intimity.

  • Oslo strhne brutalistní budovu, která obsahuje Picassovy obrazy. Poničil ji Breivikův útok

    28. červenec 2020
    Kancelářskou budovy zdobí 250tunové dílo Pabla Picassa s názvem Rybář, které vyrobil na konci 60. let z pískovce ve spolupráci s norským sochařem Carlem Nesjarem

    Ačkoli se místní v pruhovaných trikách, která nosí na počest světoznámého umělce, scházejí na protest už několik měsíců, brutalistní budova ministerstva školství z roku 1969 bude stržena. V roce 2011 ji poškodil útok pravicového extremisty Anderse Breivika, který se celý administrativní komplex pokusil vyhodit do povětří 950 kily výbušnin.

    Kancelářskou budovy zdobí 250tunové dílo Pabla Picassa s názvem Rybář, které vyrobil na konci 60. let z pískovce ve spolupráci s norským sochařem Carlem Nesjarem. Další šedesátitunový monument, pojmenovaný Racek, se padesát let nacházel v hale budovy. Norsko oba kusy teď demontuje a použije prý jinde. Proti tomu se staví protestující – Picassova díla podle nich patří k budově. Demonstranti se, jak uvádí deník The Guardian, dovolávají symbolického argumentu, že vládní budovy by měly zůstat stát právě proto, že se je Breivik pokusil zničit. Podle statiků ale domy nejsou bezpečné a je vhodné je nahradit novou, modernější a odolnější stavbou. V komplexu se i tak zřejmě podaří zachránit jinou budovu, kancelářskou věž, která taky obsahuje Picassovy prvky.