Film Resort oživuje osud bývalého rekreačního střediska KSČ na Orlíku
„Film se pohybuje na hranici mezi dokumentem a fikcí. Je to rekonstrukce, která je ale částečně postavená na dohadech, spíš než na skutečných informacích. Ty skutečné informace jsou tam naopak zcizovány tím, že je čte herec, takže divák může být na pochybách, jestli jsou pravdivé, nebo ne,“ popisuje koncept svého do určité míry experimentálního filmu Resort režisér Martin Hrubý.
Stavba kdysi prominentního a utajovaného souboru vil a hotelu v lesích na břehu Orlíku je obestřena aurou tajemství. O autorech projektu se toho ani dnes moc neví. Vzhledem k utajení celé stavby využil ústřední výbor KSČ pro tuto zakázku práci architektů a stavebních inženýrů, kteří byli v té době ve vězení. Spekuluje se, že jedním z nich mohl být i architekt Jaroslav Vaculík, otec herce Lukáše Vaculíka. Právě proto se Martin Hrubý rozhodl, že hercův hlas bude diváky provázet začátkem filmu.
Veřejnost se podrobnosti o komunistickém letním ráji, který nebyl zakreslen do žádných map a plánů, dozvěděla až po pádu komunistického režimu v listopadu 1989. I v 90. letech ale nebyl osud resortu moc příznivý. V médiích se o něm mluvilo hlavně v souvislosti s tím, že s místem byli spojováni někteří kontroverzní podnikatelé, jako Radovan Krejčíř a František Mrázek.
Martin Hrubý říká, že jeho diplomová práce rozhodně není klasický dokument, a film podle něj nemá ani nějakou explicitní výpovědní hodnotu. Film téma spíš ohledává a obrazem přibližuje zvláštní atmosféru místa. Na snímek, který je diplomkou Martina Hrubého v Ateliéru intermediální konfrontace na UMPRUM, se můžete podívat v Galerii UM na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze do 7. března.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
