Filmový Gottland je radikálnější než Szczygielova knížka

19. srpen 2014

V prostoru Nákladového nádraží Žižkov začali promítat nový český dokument, který nepůjde do běžné kinodistribuce. Pět režisérů a současně studentů FAMU prodlužuje v pěti krátkých dokumentárních kapitolách Szczygielovy reportáže do současnosti. Vybrali si příběh Lídy Baarové, Baťova podniku, spisovatele Eduarda Kirchbergera, Stalinova pomníku a upáleného studenta Zdeňka Adamce.

Filmový Gottland není adaptací Szczygielova bestselleru, ale jak říkají sami tvůrci, spíš pokusem Szczygiela dopsat a silněji propojit se současností. Opravdu důsledně to nakonec provedl jen Lukáš Kokeš, který si vybral část o Baťovi. Centrem vyprávění udělal výrobní pás, zavedený u nás poprvé právě Baťou ve Zlíně. Diváka jako by posadil přímo na něj, nechal ho sledovat ubíhající tovární prostředí dneška a práci komentovat dělníky. Spojil tak Baťovu dobu s tou dnešní dokonalou smyčkou, která končí se dvěma hesly vyvedenými na zdi v těsném sousedství, v jednom z nich se definuje život, v druhém smrt, obě mají stejný slovní základ.

03189280.png

V kapitole Petra Hátleho o Lídě Baarové vystupuje režisér Vávra, který ji po padesáti letech od doby, kdy jí neodpověděl na pozdrav, navštívil v rakouském bytě. Chtěl o ní natočit film, ale už to nestihl. Hátle mohl použít jen fragmenty materiálu natočeného při Vávrově návštěvě, zbytek scén zinscenoval s herci do variace na Szczygielovu povídku Jen žena. Viera Čákanyová oživuje v animované povídce příběh spisovatele Eduarda Kirchbergera skypovou konverzací s jeho dcerami a propojením s příběhem jeho románu Letící kůň.

Jediným skutečně slabým článkem je Místo Stalina Rozálie Kohoutové, která pouze rekapituluje historii prázdného místa po Stalinovi na Letné a v souvislosti s Klausovým billboardem s šedivým Zemanem v rohu kupodivu nezmiňuje Čtvrtníčkův, který do šňůry komedií dokonale zapadá.

Do radikálního kruhu film uzavírá a na Kokešův začátek navazuje poslední část Kláry Tasovské, která si vybrala z poslední Szczygielovy kapitoly příběhovou linku o Zdeňku Adamcovi, studentovi, který se v roce 2003 upálil na protest proti kapitalismu a následovalo ho celkem dvanáct dalších lidí. Tasovská doplňuje voiceover záběry z Adamcova prostředí – z jeho čtvrti, ze školy, z autobusu, kterým se odjel z Humpolce do Prahy upálit na stejném místě jako Jan Palach. Jeho nepřítomnost ve filmových záběrech i nepřítomnost zpráv o něm v době desetiletého výročí jeho smrti v médiích zdůrazňuje prohlášení Tasovské, že Adamec je hrdina bez pomníku. Filmová povídka proto vznikla jako jeho náhrada.

03189282.jpeg

Tasovské kapitola i Kokešova úvodní část vychází z knižního Gottlandu volněji než Hátleho a Čákanyové příběhy filmové hvězdy a spisovatele semletých historickými událostmi. Druzí dva je ve szczygielovském duchu prodloužili o další postavu ztělesňující dějinné paradoxy, Otakara Vávru a nejednoznačné vztahy Kirchbergerových dcer k otci spisovateli, mučedníkovi, udavači a spolupracovníkovi StB. Připomínají Szczygiela i sarkasmem. Tasovská a Kokeš přímočarou kritikou kapitalismu posouvají filmový Gottland do mnohem jednoznačnějšího tvaru.

Gottland se bude promítat ve starých průmyslových areálech a rozpadlých nepoužívaných kinosálech, „útrpně čekat“ na diváky v běžných kinech se producentovi Tomáši Hrubému nechce. Snad se do neobvyklých promítacích míst povede diváky přitáhnout, film za to rozhodně stojí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.