Filmy z Cannes, na které raději nikdo nešel a není třeba toho litovat

Aleš, Vítek a Šárka se tentokrát toužili zabývat radioaktivní tematikou a svými jadernými řečmi zahájili Čelisti s vyhlídkou na recenzi seriálu Černobyl. K té nakonec nedošlo, protože se Aleš a Vítek rozohnili povídáním o Cannes. Ještě předtím však vyhlásili dalšího kandidáta na nejdebilnější filmový plakát letošního roku. Jan Žižka, film režiséra Petra Jákla, půjde do kin příští rok, ale už teď okouzluje moderátory Čelistí. „Je to zvláštní směsice Her o trůny a reklamy nejmenovaného developera na byty na Žižkově,“ míní Vítek. „Vzhledem k tomu, co jsem si o Žižkovi přečetla, mě to zase tak nepřekvapilo. Ráda bych tam viděla spíše fotografie nesčetných českých sportovců, kteří si ve filmu zahrají,“ touží Šárka Gmiterková.

„Jeli jsme do Cannes. Nebyly tolik fronty, protože bylo hrozný počasí. To bych tak vypíchnul. Viděli jsme tři čtyři slušný filmy, což je docela mizerný, ale mohlo to být horší,“ hodnotí Aleš letošní filmový festival v Cannes. V hlavní soutěži letos byly dva debuty. Les Misérables jsou pro Aleše jedním z těch dobrých filmů, které na festivalu viděl. „Naprosto svěží debut, virtuózně natočený. Obrovská suverenita od začátku až do konce, výborná práce režiséra Ladje Lya,“ rozněžňuje se Aleš. „Skvělý francouzský herec, jehož jméno sice neznáme, ale je skvělý,“ doplňuje. „Suverénní směs policejního thrilleru a sociálního dramatu. Je to obdivuhodně vyvážený film, který se odehrává v pařížském sousedství Montfermeil. Popisuje vztahy mezi policejními složkami a civilisty, pojednává o tenzi mezi skupinami obyvatel. Ladj Ly v takovém prostředí sám vyrůstal a zná ho do nejmenšího detailu,“ říká Vítek. „Je to brilantně napsáno. Skvělý humor se mísí s drsnými věcmi. Popisuje to situaci nejen v tomto sousedství, ale v celé Francii velmi sugestivně. Jeden den nás prožene všemi traumaty společnosti,“ říká Aleš.

Kromě tohoto výborného snímku byly v hlavní soutěži většinou filmy, na které kluci ani nešli. „Xavier Dolan a Arnaud Desplechin už k nám úplně nesměj do baráku. Reakce na filmy byly stejně otřesné, tak toho nelitujeme,“ říká Aleš. „Stejně tak jsme nešli na fantastický snímek Abdellatifa Kechiche s patnáctiminutovou scénou orálního sexu. Reakce byly také dost hrozné. Podle všech se Kechiche stal uslintaným voyeurem, který 4 hodiny snímá vlnící se twerkující ženská pozadí,“ říká Vítek.