F**k Batman and f**k TV! Komiksový seriál Titans nabízí DC přímo přes svou streamovací platformu
Komiksové vydavatelství DC, které stojí za řadou nezvedených blockbusterů a mnohem zdařilejších televizních sérií, se rozhodlo trochu změnit pravidla hry. Dalo vale televizním společnostem, které sice disponují potřebnými vysílacími kanály, ale také si můžou klást své podmínky. Nejnovější adaptaci franšízy ze své komiksové stáje zpřístupnilo divákům v USA přímo prostřednictvím vlastní streamovací platformy DC Universe.
Teen Titans je v komiksovém univerzu DC označení pro tým superhrdinů složený původně ze sidekicků hlavních postav, takovou juniorskou Justice League. Našli bychom tu vedle Robina taky třeba Kid Flashe, Aqualada, Wonder Girl či Superboye. Podoba týmu se postupem času ve vydávaných sešitech měnila. Až veleúspěšný animovaný seriál Teen Titans, vysílaný stanicí Cartoon Network, ustálil jeho složení pro televizi v konfiguraci, se kterou se setkáme i u letošních Titans. Ztráta nevinnosti a přívlastku „Teen“ při cestě z animovaného do hraného formátu značí, že zamýšlená cílová skupina má být širší než jen děti, puberťáci a dětinští nerdi.
Seriál Titans si už po 4 odvysílaných dílech našel své vyznavače i nesmiřitelné kritiky. Největší rozpaky u skupiny fanoušků vyvolává casting, trikové ztvárnění akčních scén či „laciné“ kulisy. Představitel jedné z hlavní postav Dicka Greysona (aka Robina) to má vůbec těžké. Divákům se nelíbí už samotné profilování tohoto charakteru. Vnitřně zmítaný bývalý Batmanův sidekick bojuje s odkazem svého mentora – se sklony k násilnému řešení konfliktů i se vztahovými problémy. Marně. „Fuck Batman!“ prohlásí chvíli předtím, než přeleští obličej jednoho z gangsterů cihlovou zdí.
Dospělejší tu ale nejsou jen hlavní protagonisté. Násilí, vulgarity, ponurost řadí Titans po bok Nolanových batmanovských filmů či marvelovských Defenders – řady superhrdinských seriálů odehrávajících se v New Yorku, kterým televize Netflix vytvořila vlastní malé univerzum plné kontaktních bitek a hyperrealistického pohledu na svět. S nimi sdílí Titans ještě jednu podstatnou kvalitu – souvislý ústřední příběh, který určuje ráz a průběh celé sezóny seriálu a přibližuje jej prostřednictvím kultury binge watchingu k estetice celovečerního filmu. DC Universe tak protrhává svazující obálku televizního vyprávění. Nejvíce zneklidňující pro diváka navyklého na lokací nebo zápletkou jasně vymezené příběhy Arrowa, Daredevila či Gifted je, že ani v průběhu prvních čtyř dílů není schopný se v prostoru a souvislostech seriálu snadno zorientovat.
Jednotlivé příběhové linky seriálového „grafického románu“ začínají na různých místech světa, vždy napojené na jiného protagonistu. Přičtěte k tomu, že každá z epizod doposud přidala minimálně jednu novou výraznou postavu, která by si v některých případech zasloužila i vlastní seriál, a otevírá se před vámi úplně nová perspektiva. Hodně zašmodrchaný trs možností a dějových linií, který se bude pestře zaplétat a proměňovat jako vzor na tapiserii. Zároveň si takto DC elegantně založila platformu pro představování nových seriálů, které se v blízké době chystá uvést přes svou streamovací službu. Ve čtvrtém díle „showcaseu“ se značkou Titans jsme se tak setkali s partičkou Doom Patrol, která má premiéru prvního dílu naplánovanou na příští rok. Rozporné reakce fanoušků a kritiků na databázových a agregátových webech typu IMDB, ČSFD nebo Metacritic dávají tušit, že se objevil seriál dráždící (v dobrém i ve zlém) zaběhlé divácké návyky a očekávání.
Jaké plány má DC se seriálem Titans do budoucna, se dozvíte, když si poslechnete audioverzi příspěvku.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
