Fond budoucnosti podpořil organizace, které v příhraničí poskytují zdravotní a sociální péči

6. červen 2020

Česko-německý fond budoucnosti rozdělil v době koronavirové pandemie mimořádnou podporu organizacím, které poskytují zdravotní a sociální péči v příhraničí. Okamžitou pomoc v celkové výši kolem 2,5 miliónů korun získalo 22 organizací. Prostředky jsou určeny místním sousedským výpomocím na dobrovolné bázi, potravinovým bankám nebo dobrovolnickým centrům a zároveň i místním charitám, střediskům diakonie, hospicům a spolkům Červeného kříže.

Jedním z největších projektů, které Fond budoucnosti podpořil částkou 250 000 korun, je Oblastní charita Šluknov. Působí v sociálně vyloučených lokalitách na česko-saské hranici, a jak říká ředitel fondu Tomáš Jelínek, v mnohém je specifická.

„Z pohledu Česko-německého fondu budoucnosti je zajímavé už to, že tu charitu vede paní doktorka Eva Habel, která je tím místním spiritus agens. Narodila se v Bavorsku a asi před deseti lety se přestěhovala do Šluknova, takže je tam i ten přeshraniční česko-německý aspekt.“

Kvůli koronavirové krizi se právě na šluknovsku řada lidí dostala do stavu akutní nouze, kterou se oblastní charita snažila zmírnit.

„Nakonec bylo možné ty prostředky poskytnout jak na zásobování více než sto rodin potravinami, částečně bylo možné využít ty prostředky i na pomoc při zaplacení nájmů. Víme, že se zkomplikovala také možnost výuky dětí ze sociálně znevýhodněných rodin a tímto směrem místní charita také zintenzivnit svoji činnost, ať už šlo o pomáhání dětem při psaní domácích úkolů, nebo o investice do vybavení. Ale samozřejmě celou tu dobu šlo také o zvýšené náklady do ochranných opatření.“

Na německé straně příhraničního regionu získala pomoc například iniciativa s názvem RomaRespekt, která poskytuje drážďanským Romům bez domova hygienické potřeby, léky a potraviny.

„Jednalo se o pomoc, v jejímž centru stáli Romové z Česka a Slovenska, kteří žijí v Drážďanech. Drážďany jsou velmi blízko česko-německé hranice, tak bylo možné je zahrnout do těch příhraničních regionů. Nadace Weiterdenken z Drážďan právě ve spolupráci s RomaRespektem mohla i díky naší podpoře poskytnout drážďanským Romům více hygienických potřeb, léků, potravin, ale i ošacení, což pomáhalo dopady koronavirové krize v této skupině zmírnit.“

Finanční prostředky získala i iniciativa Artists 4 Children, jejíž součástí je zrakově postižený romský hudebník Mário Bihári.

„Oni nás zaujali tím, že v rámci projektu Pomozte těm nejpotřebnějším, anebo Bára a Mário hrají seniorům, zaměřili v této těžké době svoji činnost na seniory a lidi s Alzheimerovou chorobou. Mário Bihári s trumpetista Nick Arthofer se spolu s Bárou Hrzánovou vydali napříč naší zemí a po domovech pro seniory a různých ústavech vnášeli mezi tyto lidi více optimismu, veselí, dávali jim naději, vytrhávali je z izolace, která byla druhým ohrožením vedle té koronavirové hrozby. A to nám přišlo jako skvělý koncept a proto si tento záměr podle našeho názoru zasloužil podporu.“

Překvapilo mě, že se v době karantény umělci vůbec do různých domovů dostali.

„Jak jsme viděli, tak se takové projekty konaly v bezpečné vzdálenosti a záleželo vždy na tom konkrétním zařízení, jakým způsobem tuto možnost zprostředkuje. Každopádně se vždy ta cesta našla. A právě i díky tomu, že se jednalo třeba o staré české písničky, tak mohli obyvatelé těch navštívených domů zpívat spolu s těmi umělci.“

Česko-německý fond budoucnosti poskytl pomoc také organizacím, které pracují s těmi, kdo přežili nacistickou perzekuci. Podpora putovala nejen k židovským přeživším holocaustu a politickým vězňům, ale prostřednictvím organizace Živá paměť i k romským přeživším holocaustu.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.