Francie se stala první zemí na světě, která zakazuje plýtvání jídlem

Plýtvání potravinami - plýtvání - vyhozené jídlo

Ve Francii začal platit zákon, který nařizuje supermarketům, že jídlo, které by z nejrůznějších důvodů vyhodily, musí dát charitativní organizaci. Jinak jim hrozí pokuta v přepočtu více než 2 miliony korun. Neprodaným jídlem se ve velkých obchodních řetězcích už nebude plýtvat. Namísto odpadkových košů poputuje do dobročinných organizací nebo zemědělcům jako krmivo pro zvířata. Společnosti s rozlohou prodejny větší než 400 metrů čtverečních jsou povinné smluvně navázat spolupráci s některou charitativní organizací a neprodané potraviny jí odevzdávat. Legislativa zakazující likvidaci neprodaných potravin je součástí širších snah francouzské vlády omezit v následujících deseti letech plýtvání potravinami. Francouzský politický aktivista a právník Arash Derambarsh k celé věci dodává: „Další krokem je požádat prezidenta Françoise Hollanda, aby zvýšil nátlak na Jeana-Clauda Junckera, a ten zákon rozšířil na celou Evropskou unii. Bitva je teprve na začátku. Teď chceme bojovat proti plýtvání jídlem v restauracích, pekárnách, školních a pracovních jídelnách.“ Čtěte taky: Dumpster diver Petr vylovil i vyhozenou plachetnici

Spustit audio
autor: Karolína Tomašková
  • Už pátý herec vstoupí do role Takeshiho Kovacse. Netflix v únoru uvede 2. sezónu Altered Carbon

    22. leden 2020
    Ze seriálu Altered Carbon

    Víc zářezů má snad jen Doctor Who, ten na to ale potřeboval několik desetiletí na obrazovkách televizorů. Řeč je o počtu různých herců, kteří ztvárnili tutéž postavu v nereprodukovatelném univerzu. Pouhá druhá sezóna kyberpunkového sci-fi s prvky film noir Altered Carbon nám přitom přináší už pátou alteraci Takeshiho Kovacse.

    Premisa knižní předlohy i seriálu, který dostal ironicky docela výstižný český distribuční titul Půjčovna masa, je minimálně pro televizní producenty více než vděčna. Lidská těla jsou tu vnímána jen jako zaměnitelné návleky, do kterých je zabalován tentýž charakter. Lepší pojistku proti možným konfliktům s hlavní hereckou hvězdu nebo okoukání jednoho obličeje po určité době si ani nelze přát. Stejnou měrou je takto možné také vyvažovat reprezentaci různých etnických skupin – v kůži Takeshiho Kovacse se už ocitl běloch Joel Kinnaman a Asiati Will Yun Lee (původní Takeshi), Byron Mann (první Takeshiho „návlek“) a Morgan Gao (mladý Takeshi). Pro druhou sérii pak hlavní postavu ztělesní Afroameričan Anthony Mackie, kterého nejspíše znáte jako Falcona z filmů o Avengers. Samozřejmě ale mnohem důležitější jsou implikace výměny těl pro fikční svět a samotné vyprávění. Na to, co konkrétně si pro nás připravili tvůrci seriálu v jeho druhé sezóně, si musíme počkat do 27. února, kdy Netflix otevře Půjčovnu masa na své streamovací platformě.

  • Tanec jako otisk prstu? Podle finských vědců má každý člověk unikátní taneční projev

    22. leden 2020
    03489798.jpeg

    Původním záměrem výzkumníků z Jyväskylské univerzity bylo zjistit, jestli dokáže umělá inteligence rozlišit různé hudební žánry podle tanečních pohybů. Tento cíl se jim nepodařilo zcela naplnit, shodou náhod ale došli k ještě zajímavějšímu zjištění.

    Finští vědci použili technologii snímání pohybu a strojové učení, s jejichž pomocí studovali 73 účastníků výzkumu při tanci ve stylu blues, country, EDM, jazz, metal, pop, reggae a hip hop. Počítačový algoritmus bohužel dokázal identifikovat hudební žánr podle tanečního projevu participantů jen ve 30 % případů. Na druhou stranu ale ze sesbíraných dat vyplynulo, že s 94% jistotou rozezná od sebe jednotlivé lidi podle způsobu jejich tance. „Už to tak vypadá, že taneční pohyby jsou něco jako otisk prstu,“ shrnuje dosavadní výsledky výzkumu Pasi Saari, datový analytik a jeden ze spoluautorů studie. S touto jejich aplikací pro reálný život ale finští vědci pochopitelně nepočítají, spíš se tím pro ně otevírá další pole bádání. „Vyvstává tak spousta nových otázek, které je třeba zodpovědět,“ vysvětluje jedna z výzkumnic Emily Carlson, „kupříkladu jestli náš pohybový ‚podpis‘ zůstává stejný po celý život, jestli na jeho základě můžeme od sebe odlišovat jednotlivé kultury nebo jak ze srovnání s počítačem vycházejí při rozpoznávání jednotlivců podle tance lidé.“ A jen tak mimochodem, pokud budete chtít „zakrýt svou taneční stopu“, doporučujeme metal. V případě pohybů, které v lidech probouzí tento hudební žánr i kulturní návyky, prý algoritmus v rekognici fatálně selhával a nebyl schopen jednoho od druhého odlišit. Zprávu přinesl web finské veřejnoprávní televize YLE.

  • Až to bude, tak to bude. Billie Eilish potvrdila, že letos začíná pracovat na své druhé desce

    22. leden 2020
    Z videoklipu k písni Bad Guy od Billie Eilish

    Pro americkou zpěvačku a hrdinku internetu a memů byl loňský rok vpravdě přelomový. Virální internetová sláva, získaná zpočátku díky několika málo skladbám umístěným na platformu SoundCloud, dostala konečně svou pečeť v podobě debutové nahrávky.

    Po vydání When We All Fall Asleep, Where Do We Go? následovala turné po vyprodaných koncertních halách na celém světě i nekonečné rozhovory, včetně toho „nejkontroverznějšího“, v němž přiznala, že nezná Van Halen. A taky možnost nahrát jako nejmladší interpretka v dějinách titulní skladbu pro novou bondovku No Time to Die. V nabitém programu si ovšem vyšetřila čas i pro vlastní tvorbu a čerstvě potvrdila, že v roce 2020 nahraje novou desku. Zároveň ale mlží kolem předpokládaného data vydání. Rozhodně to prý nebude letos – zkrátka, až to bude, tak to bude. Fanoušci ovšem nemusí být smutní, čekání na novou nahrávku jim v roce 2020 pomůže zkrátit dokument sledující hvězdu od roku 2018. Jeho režisér R. J. Cutler slibuje, že se můžeme těšit nejen na záběry z každodenního života Eilish s její rodinou, ale i na zákulisní scény z jejích veřejných vystoupení.

    Přečtěte si také Dopis na rozloučenou a odmítání Xanaxu. Čím Billie Eilish pobláznila teenagery po celém světě?.

  • Stařičké knihkupectví zachránil před zánikem tweet

    22. leden 2020
    Knihkupectví Petersfield Bookshop

    Sto let fungující knihkupectví v britském Petersfieldu tweetlo minulý týden několik fotografií svých plných regálů a prázdných uliček mezi nimi, kde nenakupoval ani jeden zákazník. Fotky doplnil majitel povzdechem, že se „dnes neprodala ani jedna knížka“.

    Jak píše web Good News Network, po pesimistickém tweetu se strhla lavina. Na zprávu reagovalo na deset tisíc lidí, kteří obchod zaplavili svými online objednávkami i povzbuzujícími zprávami. Skutečná podpora pak přišla od britského spisovatele a autora sci-fi a fantasy Neila Gaimana. Potom co Gaiman retweetl fotografie knihkupectví, byl Petersfield zaplaven objednávkami. Majitel obchodu později přiznal, že se opravdu jednalo o existenční záchranu, historické knihkupectví by totiž kvůli stále se zhoršujícím prodejům nepřežilo horizont týdne. „Nebylo to nic menšího než zázrak. Jsme opravdu vděční,“ tweetovalo později knihkupectví a uvedlo, že nově příchozích dvacet tisíc followerů bude rádo zásobovat knihami dalších sto let.

  • „Možná dokáže léčit jakoukoli rakovinu,“ říkají vědci o objevené imunitní T-buňce

    21. leden 2020
    T-buňky obklopují rakovinotvorné buňky

    Tým z Cardiffské univerzity zřejmě objevil způsob, jak zastavit rakovinu prostaty, prsu, plic a dalších druhů. Výsledky, které tým profesora Andrewa Sewella publikoval v časopise Nature Immunology, zatím nebyly testovány na pacientech, podle vědců ale mají „obrovský potenciál“.

    To, co imunologové objevili, je složka lidského imunitního systému. Ten se dokáže bránit nejen infekcím, přirozeně taky útočí na rakovinové buňky. Sewellům tým se zaměřil na nekonvenční a dřív nezkoumané způsoby, jak by se naše imunita mohla s nádory vypořádat. Takzvané T-buňky, které v krvi našli, jsou imunitní buňky – tělo prohledávají a posuzují, jestli existuje hrozba, kterou je třeba zničit. Biologové z Cardiffu zjistili, že tyhle buňky by zřejmě dokázaly účinně zaútočit na širokou škálu druhů rakoviny. „Vidíme šanci efektivně léčit každého pacienta. Dřív nikdo nevěřil, že by to bylo možné,“ řekl Andrew Sewell britskému informačnímu serveru BBC. „Naše výzkumy ukazují, že by mohla být jedna univerzální léčba, vhodná pro každého, kdo rakovinou onemocní. Jediný typ T-buněk by to mohl dokázat,“ dodal. Ve výzkumu se uvádí, že cardiffský tým objevil T-buňku, jejíž receptor v laboratoři našel a zneškodnil širokou škálu rakovinných buněk, včetně karcinomů plicních, kožních, krevních, tlustého střeva, prsu, kostí, prostaty, vaječníků, ledvin i děložního hrdla. Zdravé tkáně nechala buňka nedotčené. To, jak přesně funguje, biologové pořád nevědí, mají ale podle svých slov už představu o tom, jak by její umění aplikovali v praxi. Daniel Davis, profesor imunologie na Univerzitě v Manchesteru, ale dodává: „V současné době se jedná o úplně základní výzkum, opravdovým lékům pro pacienty ještě blízko nejsme.“

     

  • Vláda schválila rozšíření chráněných území kolem Labe

    21. leden 2020
    Kaňon Labe

    Když Česko v roce 2004 vstupovalo do Evropské unie, jednou z podmínek bylo vytvoření národní části evropského systému chráněných území Natura 2000, který chrání nejcennější přírodní oblasti. Na jeho rozšíření o dvě nová území se v pondělí dohodla česká vláda. Ochranu nově získalo území Louky u Přelouče, kde žije vzácně velká populace modrásků.

    Už dříve chráněné území kaňonovitého údolí Labe v Českém středohoří, kde je řeka stále ještě blízká přírodnímu stavu, bylo rozšířeno o vzácné štěrkopískové náplavy s unikátními biotopy. Obě oblasti byly dlouholetými předměty sporů mezi ministerstvy a návrhy na jejich zařazení na seznam Natura 2000 byly opakovaně vyřazovány. Česká republika tím porušovala evropské směrnice a vysloužila si kritiku od Evropské komise. Někdejší ministr dopravy Dan Ťok, jehož resort blokoval zvýšení ochrany obou lokalit, za to v roce 2016 dostal ekologickou anticenu Ropák roku, kterou každoročně uděluje organizace Děti Země.

  • Novozélanďan a Španěl dali mezi sendvičové chleby planetu Zemi

    21. leden 2020
    Australan a Španěl dali mezi sendvičové chleby Zemi

    Etienne Naude, student z novozélandského Aucklandu, si už delší dobu myslel na přípravu speciálního sendviče. Mezi toastové chleby chtěl sevřít planetu Zemi. S jeho jednou polovinou na Novém Zélandu vycházela druhá část na Španělsko. V době univerzitních prázdnin, kdy se prý nedělo nic zajímavého, našel na Redditu ve Španělsku podobně smýšlejícího mladého muže, jehož jméno média neuvádějí.

    Jak píše server Guardian, jeden kus chleba položili na Bucklands Beach v Aucklandu, druhý plátek uzavíral sendvič ve Španělsku. „V mapách Google jsme si našli naši přesnou polohu, co největší přesnost jsme ladili pomocí obrazových dat,“ řekl Naude australskému webu RNZ. „Organizaci nám trochu ztěžovalo to, že mezi námi byl dvanáctihodinový posun,“ dodal. Aby si tvůrci sendviče mohli být jisti, že se neminuli, na španělské straně Naudův kolega položil chlebů rovnou devět, do čtverce tři krát tři. Podle serveru Guardian je první sendvič vyrobený z planety Země připisován americkému umělci Ze Frankovi, který v roce 2006 zorganizoval položení plátků baget na Novém Zélandu a ve Španělsku.

  • Pracujme s tím, co známe už tisíce let, a budujme hloupá města, vyzývají urbanisté

    21. leden 2020
    Rákosový ostrov na jezeře Titicaca

    Neexistuje žádná konkrétní definice inteligentního města, platí ale, že v nich najdete high-tech věcičky, kamery a senzory na každém rohu určené ke sledování všech a všeho. Shromažďují a sbírají data, následně je vyhodnocují a využívají k tomu, aby život v lokalitě byl ještě plynulejší než před deseti minutami. Přesto se inteligentní technologie nelíbí všem.

    Ne každý chce být sledován, ne každý si myslí, že mít všechno high, tech a digi je užitečné. „Můžeme třeba taky prostě jen přemýšlet hlavou,“ říká Shoshanna Saxe z University of Toronto. „V takzvaných inteligentních městech je správa mimořádně složitá, se všemi druhy nepředvídatelných zranitelností,“ napsala v červenci pro deník The New York Times. Upozornila ve svém textu na to, že technologie stárnou rychle. „A co se stane, když senzory selžou? Mohou si města dovolit drahé týmy technického personálu a zároveň ty, kteří budou dělat práci, která je třeba? Pokud inteligentní data identifikují silnici, která potřebuje opravit, pořád musí přijít lidé s asfaltem a válcem,“ říká Saxe a vyzývá k přesměrování lidské energie směrem k budování „skvělých hloupých měst“. „Pro většinu výzev, kterým teď čelíme, nepotřebujeme nové technologie ani nové nápady, potřebujeme vůli, prozíravost a odvahu využívat to nejlepší ze starých nápadů,“ dodává Saxe.

    Ochránit a zachovat znalosti přírodních zákonů, které k budování sídel využívaly generace už staletí před námi o to se snaží i Julia Watson, která vyučuje urbanismus na Harvardu a Kolumbijské univerzitě. Jak píše server The Guardian, měli bychom podle ní vzkřísit starodávné znalosti a města budovat v souladu s přírodou, používat ekologická řešení a dobře hospodařit s vodou. Watson teď vydala knihu s názvem Lo—TEK: Design by Radical Indigenism, která je výsledkem více než dvaceti let zkoumání původních inteligentních sídel. Urbanistka navštívila obyvatele Ma'dan v Iráku, kteří tkají budovy a plovoucí ostrovy z rákosu, od kmene Zuni v Novém Mexiku se učila stavět terasovité zahrady, které zachycují a skladují vodu, kráčela po živých mostech spletených z kořenů stromů, které odolávají nepřízni počasí líp než jakákoli lidská stavba a které umožňují kmeni Khasi v severní Indii cestovat mezi vesnicemi během monzunových povodní. „Nemusíte neustále přepisovat to, co víte, abyste šli kupředu,“ říká Watson. „Stačí přeskočit a vložit tradiční čínskou technologii založenou na přírodě do něčeho nového a úžasného. Můžete tak vytvářet krásná a funkční města,“ dodává.

  • Čína, největší uživatel jednorázových plastů, je brzy úplně zakáže

    20. leden 2020
    Plastová igelitová taška

    Čína, která je jedním z největších producentů a uživatelů plastů na světě, představila plán pro snížení používání plastů na jedno použití v celé zemi. Nerozložitelné tašky budou zakázány ve velkých městech do konce letošního roku, do roku 2022 by měly vymizet úplně ze všech měst. Během letoška mají restaurace přestat používat plastová brčka, od příštího roku platí zákaz i pro ně.

    Čína se už léta snaží vypořádat s odpady, které vygeneruje 1,4 miliardy občanů. Největší skládka v zemi o velikosti přibližně sta fotbalových hřišť je už plná, a to o 25 let dřív, než se předpokládalo. Jak uvádí britský zpravodajský server BBC, jen za rok 2017 měla Čína shromáždit 215 milionů tun komunálního odpadu z domácností, údaje o jeho recyklaci ale nejsou k dispozici. Podle online publikace Our World in Data, která pracuje s daty Oxfordské univerzity, vyprodukovala Čína za rok 2010 asi 60 milionů tun plastového odpadu, následovaná Spojenými státy s 38 miliony tun. V čínském národním plánu pro dalších pět let je i zákaz plastových sáčků v roce 2022, i když obchody prodávající čerstvé potraviny budou prý osvobozeny do roku 2025. Zakázána bude také výroba a prodej plastových sáčků o tloušťce menší než 0,025 mm. Restaurace musí snížit používání jednorázových plastových předmětů o 30 %. Hotelům plán zakazuje nabízet plastové předměty na jedno použití zdarma.

    Čína není jedinou zemí v Asii, která zakročila proti plastům na jedno použití. Thajsko začátkem roku oznámilo, že ve velkých obchodech zakázalo plastové tašky na jedno použití, od příštího roku bude zákaz platit pro celou zemi. Indonéské hlavní město Jakarta zakazuje v obchodech i na trzích plastové tašky na jedno použití od června. Země taky přestaly přijímat kontejnery s odpadem z cizích zemí. V Evropě schválil v březnu Evropský parlament celounijní zákaz prodeje plastových výrobků na jedno použití, včetně talířů, příborů, brček či vatových tyčinek. Platit začne příští rok. V pátek český ministr životního prostředí Richard Brabec rozhodl, že Česko nebude zavádět plošný systém zálohování PET lahví. Současný systém sběru je podle něj funkční a Česko plní evropské cíle.