Frustrace ze stereotypů a očekávání. Barbora Hrínová napsala knihu o nejistotě, samotě a jinakosti
„My jako lidé se vnímáme na základě vnějších znaků, buď tělesnosti nebo chování. S tím souvisí, že ti, kteří je nesplňují nebo je nesplňují v dostatečné míře, propadají přes hrubý rozlišovací filtr. Mým cílem bylo ve sbírce povídek zpřítomnit osudy těchto lidí,“ říká Barbora Hrínová, autorka knihy Jednorožci. „Chtěla jsem ukázat postavy v procesu hledání. Touží po základních věcech, ale kvůli jejich jinakosti je dosahují mnohem náročněji.“
Postavy v povídkách jsou univerzální, nejde o specifické problémy Slováků, ztotožní se s nimi i čeští čtenáři. „Jde o pocit nejistoty, který je v této době dost výrazný, a taky o pocit samoty a jinakosti. Nacházela jsem je u svých postav ve věku kolem třiceti let, ale i u lidí v důchodu,“ vysvětluje autorka sbírky povídek, která vyšla na Slovensku v roce 2020, rok poté získala ocenění Anasoft litera. O český překlad se loni postarala Irena Steinerová v nakladatelství Host.
Hrínová své povídky psala i z hněvu a frustrace z existence stereotypů a očekávání, které se na nás kladou. „Chtěla jsem zachytit, že to není tématem, ale že je to běžné a součástí přirozenosti. Všichni nakonec řešíme příjem, spolubydlení, vztah k rodičům. Zároveň jsem chtěla dát prostor queer postavám, ale přitom tuto skutečnost nezdůrazňovat. Někdy jsem ale měla potřebu poukázat na to, že největší menšinou jsou dnes možná obyčejní lidé,“ dodává. Jejím záměrem bylo čtenáře udělat zaujatými a účastnými v životech těchto lidí a umožnit jim na chvilku pobýt v jejich společnosti.
Pracuje na novém románu? Jsou ve slovenské próze zastoupené asexuální ženy? A jak její práce ovlivňuje literární tvorbu? Poslechněte si Záložku se slovenskou spisovatelkou Barborou Hrínovou.
