Galerie i oblíbené hospody některých ateliérů přibližuje narozeninová kniha 220 míst AVU

Publikace 220 míst AVU
Publikace 220 míst AVU

Štursova socha dánské tanečnice Solamit Rahu před budovou Moderní galerie, vyšlapaná cestička parkem z večerního kreslení nebo budova školy architektury od Kotěry a Gočára, to jsou tři místa spojená s AVU, která jsme navštívili s prorektorkou Pavlínou Morganovou. Akademie výtvarných umění v Praze slaví 220 let od svého založení. Kromě 220 událostí spojených s oslavami, které se budou konat až do prosince, si škola jako dárek nadělila knihu 220 míst AVU.

„Od začátku jsme věděli, že nechceme vytvořit vědeckou publikaci nebo tradičního turistického průvodce, ale velice osobní knihu o komunitě AVU,“ píše ve své předmluvě za tým editorek Pavlína Morganová. Po jejím boku jsem se vydal z její kanceláře v prvním patře hlavní budovy Akademie na procházku po některých z důležitých míst školy. Tvůrkyně knihy si nejdřív pro svého průvodce vymezily poměrně úzký okruh bloků a čtvrtí kolem hlavní budovy školy na Letné. Budova AVU totiž byla jednou z prvních, která na perimetru dnes už známé kulturní čtvrti stála a poměrně významně tak od přelomu 19. a 20. století tvaruje ráz této části Bubenče a okolí.

Pavlína Morganová

Kniha je rozdělena na dohromady 8 procházek, z nichž nejkratší vede přímo po budově školy a měla by trvat asi 15 minut, zatímco nejdelší zavede chodce přes Stromovku na pražské Výstaviště a se 7,5 km by měla zabrat asi hodinu a tři čtvrtě. Pavlína Morganová dodává, že výsledná publikace je kolektivním dílem, na kterém pracovaly čtyři editorky, asi čtyřicet lidí psalo texty a dvě stě lidí kreslilo ilustrace. Ilustrace jednotlivých míst zpracovávaly osobnosti spojené s AVU a jejich originální předlohy, které se nakonec dostaly do tisku, momentálně tvoří nástěnnou výstavu přímo v kanceláři prorektorky.

„Ta knížka může být zajímavým průvodcem po místech, která dobře známe, ale najednou je můžeme nahlédnout optikou výtvarné scény. Ale zároveň jsou tam třeba hospody, do kterých chodí některé ateliéry,“ vysvětluje Pavlína Morganová, jak kniha propojuje historii se současností a jednotlivé artefakty rozmístěné po Praze doplňuje o místa, kde se aktuální komunitní život školy odehrává. Jednou z takových hospod je třeba Klášterní pivnice v Ovenecké ulici přezdívaná Prašivka. Při procházce s průvodcem 220 míst AVU se skutečně známá místa trochu promění. To, co bereme za samozřejmou kulisu města, se zkonkretizuje jako určitý záznam doby a uměleckého snažení, který na dlouho proměnil podobu daného místa. „Já vždycky říkám, že bez umění se dá žít, ale bez umělců ne. Protože to jsou oni, kdo tyhle věci vytváří a přetváří. To, co my považujeme za úplně normální součást naší každodennosti. Bez toho nevím, jak bychom žili,“ uzavírá Pavlína Morganová.

Jak najít pěšinku vyšlapanou studenty AVU z večerního kreslení přes Stromovku do hlavní budovy v Bubenči? Jak budova výtvarné školy proměňovala ráz svého okolí? Pusťte si celý záznam z procházky po místech AVU.