Gamblerství v Dostojevském, hraničář Bukowski. Liberatura zkoumá vztah psychiatrie a literatury

Čtení - četba - kniha - knihy - knihkupectví
Čtení - četba - kniha - knihy - knihkupectví

Dá se z knížky vyčíst, jestli její autor trpěl nějakým duševním onemocněním a případně jakým? Vypovídá o něm něco, jestli své dílo napsal v ich-formě? A kterým spisovatelům se povedlo perfektně popsat psychické choroby dávno předtím, než je „objevili“ psychiatři? O tom všem jsme si v Liberatuře povídali s lékařem a básníkem Michalem Maršálkem.

„Řada nemocí bylo popsáno dříve, než byly objeveny. Hemingwayovým hrdinům každý záviděl, jak chodí po barech a popíjejí po konci války. Teprve dnes si uvědomujeme, že řada z nich trpěla posttraumatickým stresovým syndromem. Pití byl druh zoufalé léčby jejich stavů, které byly patologické,“ říká Michal Maršálek. Psychiatrie se s literaturou dobře setkala v devatenáctém století, kdy se do módy dostal realismus. „Mistr v tom byl Dostojevskij. Idiot – popis epileptického záchvatu. Hráč – popis gamblingu. Nebo Zolův Zabiják. To jsou naprosto přesné klinické popisy, podle kterých by se dala dělat diagnóza,“ myslí si Maršálek. Zároveň dodává, že ne každý autor popsal psychiku postav dobře. Například Jean-Paul Sartre se zkoušel vcítit do člověka, který stojí u zdi a čeká na popravu. „Mám pocit, že to nepopsal dobře. Lidé většinou nemají introspekce, nefilozofují nad tím. Většinou necítí nic.“

Michal Maršálek

Které slavné postavy z hlediska psychologie nedávají smysl vůbec? „Například Švejk,“ odpovídá Maršálek. Švejk je podle něj hlavně symbol destrukce, žádný mazaný, dobrácký čecháček, který má všech pět pohromadě a dělá si ze všeho legraci. „Kdyby byl psychologicky srozumitelný, tak by nepřivedl jednoho ruského zajatce málem až na popraviště.“

Dají se v textech vyčíst známky schizofrenie? Poslechněte si Liberaturu s básníkem a psychiatrem Michalem Maršálkem o vztahu literatury a psychiatrie.