Gender před tabulí aneb co pro děti znamená být holkou nebo klukem

15. leden 2015
Děti ve škole se věnují ekologické výchově a také vyhráli soutěž ve sběru víček PET lahví

Co pro děti znamená být holkou nebo klukem? Jak škola podporuje genderovou konformitu a jak se vypořádává s nonkonformitou? Jakou roli hraje gender pro dětskou interpretaci světa a jak ovlivňuje dětské představy o vlastní budoucnosti? Odpovědi na tyhle a další otázky hledala socioložka Lucie Jarkovská během výzkumu, který po dobu jednoho školního roku prováděla v šesté třídě základní školy.

„Úplně ta nejjednodušší věc, které si všimnete hned po vstupu do školních budov, je výzdoba, která připomíná různé významné osobnosti. Ženu aby tam pohledal. Jsou tam skladatelé, spisovatelé, politici, ale žádnou významnou ženu tady nevidíte. A když se děti učí v takovém prostředí, tak to na ně nutně má vliv. Děti se totiž ve škole učí nejen základní znalosti z učebnic, ale vštěpují si i různé symbolické významy. A přestože jsou ve škole obklopeny ženami – učitelkami, tak tam, kde nastupuje jakási vážnost a pieta, tam jsou pouze muži,“ popisuje socioložka Lucie Jarkovská jeden na první pohled viditelný důkaz toho, že školní prostředí, které si obvykle s genderem nijak nespojujeme, je ve skutečnosti silně genderově rozdělené.

00528097.jpeg

Částečně smutné zjištění je podle Lucie Jarkovské to, že některé děti v šesté třídě už mají tendenci vnímat vše spojené s ženstvím jako něco podřadného. Vyšlo to najevo v dotaznících, kdy měly děti napsat, jak by se jejich život změnil, kdyby se narodily s opačným pohlavím. „Často tenhle trend nevědomky podporují i rodiče, kteří třeba klukům říkají, ať nebrečí, že nejsou holky. Nebo jim vyčítají, že se chovají jako holky, a myslí to negativně. Tím vlastně už malým chlapečkům vštěpují, že všechno holčičí a ženské je ponižující a špatné,“ vysvětluje Lucie.

Genderové stereotypy tak zkrátka fungují v dětském kolektivu dost podobně jako u dospělých. Čí je to vina? Podle Lucie Jarkovské hraje obrovskou roli celá naše kultura. „Stačí se projít městem a vidíte plno reklam, kde jsou mladé a polonahé ženy. Pak si pustíte televizi, kde se diskutuje o nějakém závažném tématu, a vidíte tam samé muže. Děti to samozřejmě vnímají a ovlivňuje to jejich nazírání genderových rolí,“ dodává Lucie.

Výsledky svých výzkumů shrnula socioložka Lucie Jarkovská v knize Gender před tabulí: Etnografický výzkum genderové reprodukce v každodennosti školní třídy. Téma dál rozvíjí a rozšiřuje v publikaci Etnická rozmanitost ve škole: Stejnost v různosti, která vyjde letos na jaře.