Generace na rozcestí: Úředníkem v Bruselu a v Česku

Belgie: Úředníci s definitivou
Když být úředníkem veřejné správy, tak v Bruselu. Evropská unie táhne do svých institucí odborně i jazykově dobře připravené úředníky ze všech členských zemí. Nabízí jim platy často lepší než u nich doma. To platí hlavně pro státy, které přistoupily do Unie v roce 2004 a později. Za dobré místo se ale platí daň v podobě odloučení od domova a ztráty osobních vazeb úředníků i jejich dětí. Pavel Novák se v Bruselu seznámil s Elenou a Blažem Višnarovými. Oba pracují pro Evropskou komisi. On pochází ze Slovinska a ona je Slovenka.

Blaž Višnar pracuje na Generálním ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž. Doma na Blaže čekají tři děti a manželka Elen. Ta pracuje v kabinetu komisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika. Elen i Blaž jsou takzvanými etatovými euroúředníky. Mají tedy stálé místo a nemají jen časově omezenou smlouvu. U Višnarových doma se mluví hlavně slovinsky a slovensky. Nezaskočí je ale ani čeština, francouzština nebo angličtina.
Oba manželé narážejí ve svých zemích často na nevlídný postoj veřejnosti vůči tomu, co přichází z Bruselu. Včetně sebe. „Příbuzní umějí být dost kritičtí, až destruktivně kritičtí. Musíme se vždy trochu bránit, že děláme dobré věci. I když každá instituce, včetně této, samozřejmě dělá i chyby.“

Blaž přiznává, že životem v Bruselu jsou tak trochu odtržení od reality ve svých rodných zemích. Nemají úplný přehled o tom, co si mohou tamní obyvatelé dovolit. Odloučení od rodné vlasti má vliv i na děti. Cítí se sice být Slovinci a Slováky, ale také Belgičany. Elen i Blaž doufají, že jednou Brusel opustí a budou žít ve Slovinsku. Třeba v podhůří Julských Alp, odkud Blaž pochází. A věří, že bude o jejich zkušenosti zájem.
Poslechněte si celou reportáž Pavla Nováka o výhodách i nevýhodách života euroúředníků.

Česko: Úředník = líný robot?
Úředník pracuje málo, neefektivně a bere za to hodně peněz. Taková je často představa veřejnosti o české byrokracii. Navíc je to podle mnohých práce nezajímavá a zbytečná.

Práce úředníka ovšem nemusí být jen o vyplňování tabulek a zakládání papírů do správných šanonů. Martina kvůli pozici ve státní správě opustila kariéru novinářky. Opačnou zkušenost ovšem prožívá pětadvacetiletý Petr, který je už několik měsíců zaměstnaný na finančním úřadě. Bylo to jediné místo, kam ho přijali bez předchozí praxe.
Jaké mají Martina a Petr zkušenosti s fungováním státní správy a kde leží problém českých úřadů, zjišťoval v reportáži Pavel Cyprich.