Ghoul řádí na Netflixu. Hororová série z Indie nabízí arabské démony v antiutopickém vězení

Třídílná indická minisérie Ghoul, která měla na Netflixu premiéru minulý týden, nemá nic společného s Bollywoodem. Naopak, je to hutný komorní horor, ve kterém se lekací efekt popcornových filmů o démonických posedlostech spojuje s nekompromisní brutalitou současných vyvražďovaček a lehkým nádechem dystopické sci-fi. Indie blízké budoucnosti se v seriálu změní v totalitní stát, kde zavládne náboženská nesnášenlivost. Muslimové jsou masově obviňování z terorismu a posíláni do věznic, ve kterých jsou mučící místnosti prostornější než cely.

Není to ale ani indická verze Příběhu služebnice. Dystopické prostředí slouží vlastně jenom k tomu, aby vyostřilo napjaté vztahy mezi postavami. O světě, ve kterém se děj odehrává, se dozvíme jen málo. Seriál nás totiž velmi brzy spolu s hrdiny zavře do jedné z takových věznic, kam mají přivézt jednoho z nejobávanějších teroristů Ali Saeeda. V jejích potemnělých a špinavých prostorách, které původně sloužily jako protiatomový kryt, také po zbytek seriálu zůstaneme. Ali Saeed totiž ve skutečnosti dávno není člověk, ale ghoul, zlovolný nadpřirozený démon vyvolaný neznámým uctívačem.

Pokud chceme, můžeme na seriálu zdůraznit to, že v hlavní roli má ženskou hrdinku a že se dotýká současných společenských problémů i staré indické mytologie. Když se na něj ale díváme, brzy nám dojde, že tyhle prvky jsou spíš ozdobou na klasickém, ale řemeslně dobře zpracovaném hororovém námětu.

Z pokračování Příběhu služebnice se stalo nudné torture porno pro mamky

• Upravit
• Smazat

Adaptace kultovní dystopie Margaret Atwood Příběh služebnice patří mezi nejvýraznější série loňského roku. Měla úspěch u diváků i kritiky a posbírala ceny Emmy včetně té pro nejlepší drama. I její letošní pokračování se počtem nominací umístilo v těsném závěsu za Hrou o trůny a Westworldem. V rozhodování asi tentokrát sehrála roli setrvačnost, druhá řada totiž ve všem daleko zaostává za tou předchozí.

Ghoul je od začátku mezinárodní projekt. Jeho tvůrcem je britský scenárista pracující v Bombaji Patrick Graham. Kromě indických produkčních společností se na něm podílí i americká firma Blumhouse, která má na kontě komerčně extrémně úspěšné horory jako Rozpolcený, Uteč nebo sérii Paranormal Activity. Původně navíc mělo jít o film, ale když rozpracovaný projekt vzal pod svá křídla Netflix, stala se z něj třídílná minisérie, která ale dohromady trvá jen něco málo přes dvě hodiny.

Navíc není až tak originální, jak by se mohlo zdát. Tvůrci to nikde nepřiznávají, ale zápletka filmu se opravdu hodně podobá povídce Eater od britského spisovatele Petera Crowthera. Ta se také odehrává ve vězení, kam přivezou nebezpečného zločince. Z něj se nakonec vyklube kanibal, který má stejnou nadpřirozenou schopnost jako ghoul v novém seriálu.

Na jaké seriály se (ne)koukat? Nejostřejší televizní předměty sezony

• Upravit

Atlanta rozbourává integritu postav. Benedikt Cumberbatch řádí v drogovém rauši jako Patrick Melrose. Ryan Murphy se chystá převyprávět Přelet nad kukaččím hnízdem z pohledu sestry Ratchedové. A pokračování Příběhu služebnice je zklamání.

Eater byl poprvé zfilmovaný v roce 2001 jako epizoda ze zapomenutého povídkového seriálu Urban Gothic. Druhou adaptací byl stejnojmenný krátký film z roku 2007, za nímž stáli tehdy začínající bratři Dufferové, kteří se o deset let později proslavili netflixovskou sérií Stranger Things. A konečně potřetí se Crowtherův příběh inkarnoval do jedné z nejlepších epizod hororové antologie Fear Itself. Režíroval ji Stuart Gordon, tvůrce slavných lovecraftovských hororů z osmdesátých let Re-Animator a From Beyond, a hlavní roli ztvárnila Elisabeth Moss, která v té době už hrála Peggy Olsonovou ve slavných Mad Men. Ghoul v podstatě přesně kopíruje zápletku Eatera, jen ji přestěhoval do Indie a dodal k ní prvek dystopické budoucnosti. 

Netflix z Indie přivezl horor, který sice nemá příliš silnou lokální příchuť, ale příspěvek do vlastního žánru je to nepochybně kompetentní.