Giudi v Czechingu 2021: Hudba je pro mě tak trochu jako terapie. Tvořím, když město spí

30. srpen 2021

Zpěvačka Giudi ve své hudbě kombinuje futuristickou elektroniku s potemnělou melancholií i popovými refrény. Letos se účastní Czechingu, který představuje české interprety v zahraničí, a úspěšně dokazuje, že její nahrávky překonávají limity audiovizuální performance. „Přišlo mi skvělé pracovat s vlastním avatarem v kontextu udržitelnosti a zrychlené komunikace,“ říká Giudi o své vizuální identitě.

Giudi se společně s dalšími nominovanými v exportním projektu Czeching představí 3. září v klubu Fuchs2. Šestnáctičlenná zahraniční porota, složená ze zástupců evropských festivalů a rádií, z nich pak vybere vítěze, který mimo jiné vyrazí na festival Eurosonic Noorderslag do nizozemského Groningenu.

Více informací o hudebně exportním projektu Czeching 2021 najdete zde.

Mluvíme spolu sice v Praze, ale ty v posledních letech přejíždíš mezi Českem a Itálií. Jak velký rozdíl vnímáš v odlišnosti těchto dvou hudebních světů?

Když to budu porovnávat z pozice diváka nebo fanouška, tak mám pocit, že ten zásadní rozdíl je, že Italové jsou více spontánní. Občas mám dojem, že české publikum je spíše pozornější a musí se na hudbu nejdřív nacítit.

Přichází z Itálie odlišné reakce na tvoji hudbu než v Česku?

Tím, že se nepohybuju v jedné specifické hudební kategorii – často o sobě říkám, že jsem žánrově fluidní –, tak jsou reakce podobně rozporuplné. Velká část mého publika více přijímá popovější věci, ale dost lidí teď ocenilo i hudbu, která ještě oficiálně nevyšla, jako třeba moje techno skladby. Reakce jsou podobně pestré jako žánrové rozpětí.

Jako jedna z prvních v Česku jsi k poslednímu singlu Icarus vytvořila svůj 3D avatar. Jak tohle vzniklo?

Byla to cesta, která začala v roce 2018 natáčením klipu Into the Woods s režisérem Adamem Vopičkou. Tam jsme si pohrávali s rozšířenou realitou, kdy jsme do reálných záběrů nechali vytvořit 3D model robota, který se tam nasazoval.

Giudi

Pak jsme na to plynule navázali klipem Visions, kde jsem spolupracovala s Julií Žil Vostálovou, která je jednou z prvních průkopnic 3D artu. Právě ona mi vytvořila 3D oděv, který se zasazoval do takového umělého surrealistického prostředí.

Později v tomhle roce jsem si nechala vytvořit svůj avatar na tělo, který reprezentuje moji digitální identitu. Zaujalo mě to, protože to přišlo v momentě, kdy začínal lockdown, a bylo zajímavé v praxi vidět, jak můžu v reálu s touhle věcí pracovat v kontextu udržitelnosti, ale i zrychlené komunikace. Hezky se dá pracovat s vytvářením 3D obsahu, aniž bych někde fyzicky byla.

Jak vypadá tvůj tvůrčí proces?

Hudbu mám částečně jako svoji terapii. Jsem dost pocitový člověk, a proto potřebuju najít moment, kdy získám inspiraci. Během pandemie jsem zjistila, že je pro mě ideální skládat i natáčet doma. Inspirace často přichází v noci, když město spí a já si sednu třeba s kytarou.

Nebo když jsem na cestách, tak si udělám základ v telefonu, který pak rozpracuju více v nahrávacích softwarech a dále posílám svému producentovi. V ten moment začíná další dlouhý proces, u kterého jsem přítomná až do finální podoby mixu a masteru.

Nálady mám taky často spojené s tím, že mívám různé vize, sice o věcech nemusím nutně mít nejdřív zcela konkrétní představu, ale vidím záblesky, obrazy a představuju si k nim příběh. Nejčastěji vycházím ze života, ale baví mě psát i o společenských tématech.

Máš nějaký koncertní cíl?

Chtěla bych koncertovat po celé Evropě a hrozně bych si přála udělat světové turné. Možná to zní naivně, ale vzhledem k tomu, že mě začala hrát rádia po světě, tak se to nejeví tak nereálně. Mohla bych jet do různých zemí, kde už mě hrají v konkrétních rádiích.

Poslechněte si celý profil a rozhovor se zpěvačkou Giudi, která se účastní letošního Czechingu.

autor: Jiří Kordík
Spustit audio