Guerilla gardening je protest květinou, kterému se špatně oponuje. Sázením nekončí
Partyzánské zahradničení se rozvíjí v USA od 70. let a u nás minimálně poslední dvě desetiletí. Spolu s aktivitami, jako je street art, guerillové pletení nebo různé happeningy, jde o způsob, jak narušit anonymitu veřejného prostoru a stereotypní chod města. V tomto dílu Podhoubí uslyšíte záznam z panelové diskuse o pouličním zahradničení, která proběhla v Atriu na Žižkově.
„Partyzánské zahradničení nespočívá jen v tom, že se to děje pokoutně, ale taky v tom, že to má v sobě nějakou revoltu,“ říká o nečekaném nástroji k vyjádření postojů, jako je sázení kytek, sociolog Petr Gibas. Relativně invazivní přístup k sázení rostlin tam, kde je pusto, se časem proměnil v umírněnou verzi, jak ji reprezentuje v pražský spolek Streetgardening.
„Streetgardening zaštiťuje spolky, které se snaží vytvořit své okolí krásnější a milejší. Ten rozdíl je, že nejenže květinu zasadí, ale také se o ni starají. Aby to fungovalo, musím o tu kytku následně pečovat,“ říká zahradnice a lektorka Zuzana Bukvičková.
Sázení do zanedbaných rabátek a zapomenutých zákoutí je mnohovrstevnatou činností, která může být úspěšná nejen, když se někdo o výsadbu následně stará, ale taky pokud ji někdo nevytrhá nebo neoznačí za nepřípustnou privatizaci veřejného prostoru.
„Je to politický postoj, který má provokovat. Když člověk neví, jak sázet, aby neublížil například stromu, tak to může být problém. V současnosti jsme těsně před zveřejněním jednoduchého návodu, jak by lidé měli nakládat s rabátky (prostor na chodníku kolem stromu, pozn. redakce), když chtějí urban gardening provozovat,“ říká zastupitel Prahy 3 za Zelené Matěj Michalk Žaloudek.
Co je to guerilla gardening? Jak přistupuje k pouličnímu sázení Praha 3? V čem spočívá smysl sázení ve veřejném prostoru? Jak a co sázet, abychom nenadělali víc škody než užitku? Pusťte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.