Hadroví panáci v House of Cards

12. březen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03080145.jpeg
0:00
/
0:00

Americký remake britské minisérie House of Cards se vrhl do druhé sezony. Není zdaleka věrným obrazem politické kultury Spojených států. Přesto však trefně poukazuje na situaci, kdy se z politických cílů stávají pouhé prostředky v boji o moc. Pokud chcete číst dál, vemte na vědomí, že v recenzi bude prozrazena pointa druhé série.

V polovině února byla na americkém streamovacím serveru Netflix zveřejněna celá druhá sezóna House of Cards. Seriál je tažen dopředu Kevinem Spaceym v hlavní roli Franka Underwooda, který na obrazovkách rozehrává symfonii nelítostného pragmatismu. Poté, co na počátku první sezony v rozporu s předchozí dohodou není jmenován americkým ministrem zahraničních věcí, se Underwood rozhodne, že nastal čas msty. Washington D. C. se začne otřásat pod tíhou jeho nekalých machinací a do začátku druhé sezony se zvládne proplazit až na post viceprezidenta.

Nejčastější výtkou proti House of Cards je, že Franku Underwoodovi se všechno daří jenom díky tomu, že ostatní postavy neintrikují zdaleka na stejné úrovni. Spíše než rovnocenné soupeře připomínají hadrové panáky, od jejichž hlav se Underwood odráží výš a výš ve své honbě za mocí.

03080146.jpeg

Underwood proplouvá druhou sezonou o to hladčeji, že je zde upozaděna role médií oproti první sezoně. V té mu šlapala na paty mladá novinářka Zoe Barnesová, která alespoň chvílemi držela na uzdě Underwoodovy pletichy. Zoe byla ale nemilosrdně odpravena hned na konci prvního dílu nové sezony. V následujících dílech se zbylí novináři, kteří jdou Underwoodovi po krku, topí v obskurnosti zběsilých konspiračních teorií. Nejde ani tak o to, že by nebyli na správné stopě. Soustředí se však na nejdivočejší Underwoodovy prohřešky, zatímco jeho podezřelé chování v uvěřitelnějších rovinách ponechávají bez komentáře.

Přitom si lze jen těžko představit, že by některé kroky skutečnému viceprezidentovi prošly. Underwood například během jednoho dne vzdá boj demokratů o udržení hranice odchodu do důchodu a zároveň nechá přitáhnout opoziční senátory na hlasování v poutech. Takový postup je sice v USA teoreticky právně možný, ale rozhodně by vzbudil řádný poprask. Ve světě House of Cards je však Underwood jediným skutečným hráčem a svět okolo něj tak plyne dál, jako by se nic nestalo.

Sledování machiavelistických tanečků v podání Kevina Spaceyho to však na zábavnosti neubírá. Především díky jeho častému boření čtvrté stěny. Spacey často vrhá pohled přímo do kamery a glosuje pro diváky dění okolo sebe. Vzbuzuje tak pocit, že spíše než na seriál koukáte přes rameno hráči počítačové hry. Živí iluzi, že nejste jen pasivním divákem, ale Underwoodovým spiklencem, který má insiderské informace.

03080144.jpeg

Frank Underwood na konci druhé sezony dojde tam, kam celou dobu mířil – do Oválné pracovny. Otázkou zůstává, co potáhne třetí sezonu House of Cards (naplánovanou na únor 2015) poté, co odpadl dosavadní hlavní hybatel děje v podobě Underwoodovy touhy po moci. Pokud se tvůrci budou držet předlohy, dá se očekávat pozvolný pád novopečeného prezidenta. Hadroví panáci tak snad konečně začnou vracet úder.

Spustit audio