Happy new ears! 10 důvodů pro Ostravské dny nové hudby a experimentu

19. srpen 2015

Co čekat od festivalu Ostravské dny? Kde a jak se překrývá svět avantgardních skladatelů s klubovým undergroundem? Nebude to „až moc“ radikální, nebo naopak málo? Tady je seznam důvodů, proč je přehlídka, která se koná od pátku 21. do 29. srpna, jedinečná.

1) V Česku dnes víceméně neexistuje velký festival současné experimentální hudby. Několik akcí se mu blíží (Stimul Nights, Lunchmeat, Alternativa, brněnská Expozice), ale tak radikální a rozsáhlé rodeo, jako jsou Ostravské dny, nerozpoutává nikdo. Odpovědnou personou je skladatel a dirigent Petr Kotík, který žije v New Yorku a na svých tamějších kontaktech a zkušenostech vybudoval silnou část Ostravských dnů. Kotík má nejblíž k avantgardní skladatelské scéně s centrální osobností Johna Cage – velkého vynálezce nových principů v hudbě 20. století. Leccos z nevypočitatelnosti, nesnadnosti, poetičnosti a zenového humoru Cage se přenáší do celé atmosféry přehlídky.

2) Gruppen! Málokde se dějí takové psí kusy s velkým symfonickým orchestrem jako v Ostravě. Janáčkova filharmonie tu participuje na skutečně radikálních dílech – až má člověk někdy pocit, že orchestr byl unesen daleko od svých běžných dimenzí. Hřímající skladba pro tři orchestry a tři dirigenty Gruppen Karlheinze Stockhausena se dává věru málokdy, v novém prostoru Trojhalí Karolina zazní v neděli 23. srpna.

3) Minimaraton elektronické hudby! Pro ty, kdo mají pocit, že skladatelská moderna je pro ně málo punková (což je někdy otázka), je tu „nejklubovější“ event festivalu. Nevíme, proč má předponu mini-, když trvá (v sobotu 22. srpna) od 15 do 23 hodin nonstop: v jednom sále lze poslouchat multikanálové prostorové kompozice (Bernard Parmegiani, Åke Hodell, Michal Rataj, …), v druhém živé koncerty s dobrým mezinárodním zastoupením (Matouš Hejl / Ian Mikyska, Peter Machajdík, Martyna Poznanska, Tristan Perich, Juho Laitinen). Vrcholem by mohlo být vystoupení slavné hráčky na těremin Pamelie Stickney.

4) Zásadním lákadlem je živá přítomnost rezidentů – tedy osobností, které tu jednak konzultují s mladými studenty skladby z celého světa a pak dohlíží na provedení svých skladeb. Letos z USA přiletělo trio legend, kterým je vesměs přes osmdesát – čili vzácná příležitost, do střední Evropy se nebudou trmácet často. Jsou to skladatelé, z nichž každý má specifickou zkušenost s elektronikou: Phill Niblock, Alvin Lucier a Christian Wolff.

03453373.jpeg

5) Ve vlídné atmosféře festivalu není vyloučeno, že se s vámi někdo z lidí se světovým renomé zastaví na pár slov či vypije lokální pivo!

6) Do Ostravy už dorazil i George Lewis – velká postava (to berte i doslova!) afroamerické současné hudby, muž, který učí improvizovat počítačové systémy a zároveň neopouští svůj trombon. Absolvent filozofie Lewis uvede svou operu Afterword (Doslov, 28. 8.), která je vlastně dialogem dnešních černých muzikantů o hodnotách a o životě. Přiletí ji s ním provést tři afroameričtí vokalisté a podle dostupných zmínek to spíš než opera je výživný happening se spoustou místa pro improvizaci. Tušíme, že něco takového Divadlo Jiřího Myrona ještě nezažilo.

03453371.jpeg

7) Další důvod: To, co se děje v Ostravě, nelze dost dobře odložit s tím, že „si to pak poslechnu z YouTube“. Příliš mnoho skladeb vzniká pro festival a další medializace není nijak zaručena: v nabitém devítidenním programu je podle pořadatelů 32 premiér. Jak vypadá mikroopera irské Jennifer Walshe napsaná na hlášky z Twitteru? Jak bude divadlo Handa Gote režírovat neznámou operu českého exulanta Rudolfa Komorouse? Tohle je akce, která připomíná, že plastičnost času a místa nenahradí dokument na webu.

8) Jak už jsme zmínili, festivalu předchází neveřejná část, kdy se zkušenými hudebníky konzultují adepti skladby doslova z celého světa. Možná se to málo ví, ale Ostrava má v tomhle směru výtečnou pověst a najdete tu nadšence do nové hudby z mnoha zemí včetně Brazílie, Estonska, USA, Íránu a Japonska. Někteří z těch, co tu konzultovali před deseti lety, už mají svá alba na uznávaných labelech: takže nikdy nevíte, jestli si mezi koncerty nedáváte kafe s budoucí uměleckou celebritou!

9) Devítidenní program je sám o sobě rozsáhlý ažaž, ale je tu ještě solidní doprovodný program. Nová městská galerie PLATO uvede zvukovou instalaci Alvina Luciera Music on a Long Thin Wire a projekci dokumentárních filmových portrétů Virginie Dwan (mj. skladatel John Cage a klasik landartu Robert Smithson). To kdybyste neměli co dělat do odpoledne, kdy začínají koncerty.

03453370.jpeg

10) Happy new ears! Šťastné nové uši, říkával John Cage. Na ostravském festivalu se ocitnete mezi lidmi, kteří chtějí slyšet něco, co ještě neslyšeli. Mezi lidmi, kteří svůj volný čas vynaloží na to, že jedou nebo letí kamsi, kde se odpálí do světa podivných zvukových konstelací, neznámých jazyků, jimž se tu a tam náhle podaří porozumět. Koho lákají takové momenty malých osvícení, nebude cesty do Ostravy litovat.

autor: Pavel Klusák
Spustit audio