Hauschka a jeho preparovaný klavír posílají zprávu o nejasné budoucnosti světa

19. duben 2017

Po soundtrackovém období a dvou nominacích na Zlaté glóby se německý skladatel a experimentátor Volker Bertelmann aka Hauschka vrací ke studiové práci. Během tříletého období, v němž tvořil hudbu „pouze“ jako reakci na předem dané vizuály, v sobě Hauschka nastřádal mnoho vlastních nápadů. Ty nyní přetavuje v nahrávku What If, jednu ze svých nejnápaditějších desek vůbec.

Hauschka své desky rád zastřešuje tematickými koncepty, často civilizačními, temnými a neveselými. V roce 2014 to na desce Abandoned City bylo přemítání o „městech duchů“, která se napříč světem rozšiřují ať už z důvodů katastrofických (Pripjať), válečných (Agdam), přirozeně demografických (Elizabeth Bay), či urbanistických (Thames Town). Na aktuální desce What If nahlíží do budoucnosti, v níž se mu zjevují ne zrovna povzbudivé vize naší společnosti. Přináší dystopické představy o důsledcích neuvážlivé lidské činnosti na životní prostředí, které se zhmotňují v dramatičnosti hudby a přímo pak v názvech jednotlivých skladeb – I Can’t Find Water, My Kids Live On Mars, Nature Fights Back, Trees Only Exist in Books. Hauschkova imaginace přitom není fatální, odehrává se ve fázi úvah, přemítání. Nad vším visí otázka, jež se dostala až do názvu desky: Co kdyby…?

Futuristické téma zavdává Hauschkovi příležitost k novým hrátkám s vlastní hudební estetikou. Jeho hlavní médium se pochopitelně nemění a stále zůstává jedním z nejvýraznějších představitelů metody preparovaného klavíru od dob Johna Cage. Tentokrát se však více než kdy jindy nespokojuje pouze s vkládáním různých předmětů do strun piana a modifikováním jeho zvuku, ale nahrává i na syntezátory a využívá možností samočinné pianoly a jejích programovatelných automatických rytmů. Hauschkova záliba v „imitování“ klubové elektroniky pomocí klasických nástrojů je tím na What If umocněna a doplněna o hlukové a glitchové elementy.

O Hauschkovi se někdy mluví jako o hudebním iluzionistovi. A ve vytváření iluzí pokračuje i tentokrát. Tradiční dojem klubového víření zintenzivňuje experimenty s pianolou, kdy její BPM zrychluje do krajnosti, až tím dosahuje efektu pulsujících beatů. Vrstvením mechanické a syntetické složky evokuje například přírodní šumy a ruchy field recordings nebo vytváří dojem nástrojové různorodosti či sci-fi zvuků (Familiar Things Disappear).

Většina skladeb na What If se odvíjí od klavírních jazzových základů, jednou výrazných a zběsile rostoucích (Constant Growth Fails), podruhé spíše nenápadných, ležérních (We Live a Thousand Years) či přímo zasněných (I Can’t Find Water). Kolem nich pak Hauschka nabaluje veškeré smyčky, několikapatrové zvukové sedimenty a jiné elektronické šotky a rozprostírá náladově pestré zvukové krajiny, v nichž je každý detail postupně zapracován do komplexní zvukové struktury. Přiznává, že byl vždy přitahován hip hopem a podivnou sci-fi elektronikou. To vše posluchači při jeho vyprávění naleznou. Narazí přitom i na momenty, kdy přistupuje k dystopickému tématu s nadhledem – třeba ve vaudevillské Nature Fights Back.

Hauschka – What if

Hauschka je průzkumník. A mnohem důležitější než výsledek je pro něj zkoumání toho, jakých zvukových výsledků lze dosáhnout experimentováním s určitým typem hudebního nástroje. Přesto nahrávka přináší hravé melodie, které netrpí nevyvážeností mezi formou a obsahem – technika nepřevyšuje hudební složku. Promo materiály hovoří o Hauschkově nejradikálnější desce. What If ale spíše nalézá smysluplný dialog mezi experimentem a přístupností. Je dobrodružným výletem do fantaskních vod neoklasiky, u kterého je nakonec vlastně jedno, jak to se světem dopadne.

Hauschka – What If (City Slang / Temporary Residence Ltd., 2017)
Hodnocení: 70 %

autor: Tomáš Franta
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.