Hergot! o spiritualitě T. G. Masaryka: náboženství je cesta k pokroku
O prvním československém prezidentu a jeho přístupu k náboženství se odjakživa šířily různé mýty. Masaryk jako nábožensky založený člověk, kterému šlo o duchovní principy nejenom v osobním životě, ale také ve veřejném, býval označován tu za ateistu, jindy div ne za přesvědčeného protestanta. Historik Jaroslav Šebek v rámci Hergot!u nahlodal některé z nepřesností a polopravd, které se kolem legendárního politika i 100 let po založení republiky opakovaně točí.
Podle Jaroslava Šebka široká veřejnost nemá často jasno v pojmech, jako je víra, církev či náboženství. Mnoho lidí právě z toho, že Masaryk kritizoval jednu konkrétní – a to katolickou – církev, usuzuje, že neměl vztah k náboženství vůbec. „Náboženství byl pro Masaryka především mravní imperativ. Viděl v náboženství určitý vzor, jak by člověk měl jednat,“ říká historik.
Tomáš Garrigue Masaryk se narodil v kraji se silným zastoupením katolické církve, kde se v každodenním životě neustále mísily prvky religiózní se sociálními otázkami. Velký vliv na něho měla jeho matka, na kterou ve svých spisech a rozhovorech často vzpomíná. „Masaryk viděl v katolické církvi rozpor mezi dogmaty a mravními principy náboženství a konkrétním jednáním některých kleriků. Viděl, že někteří tyto principy nedodržují,“ vysvětluje Šebek. Masarykův kritický pohled postupem času sílil a již jako mladý muž opustil katolickou církev.
Masaryk jako člověk, ne pomník. Komiks TGM ukazuje prezidenta s hlavou v dlaních i u piva
Oslavy sta let od vzniku Československa neminuly ani Liberaturu. Knih, kterými si můžete listovat, když se chcete cítit „státnicky“, vychází v těchto dnech dost. Můžete sáhnout po ilustrované ústavě Česka z nakladatelství Take Take Take nebo po Kosatíkově odhalující knize Jiný TGM. Ale pokud milujete komiksy, volba je jasná: TGM. Píše Ležák, kreslí Holman. Oba se snaží ukázat Masaryka lidštěji.
Masaryk se záhy upnul k postavě Jana Husa. Mistr Jan Hus byl pro něho symbolem autentického náboženského života a praxe. Zůstal věrný mravnímu imperativu, ale také byl zároveň člověkem, který se nebál jít proti konformismu doby. „Jan Hus byl prototyp svobodomyslného náboženského myslitele, který se snažil o dosažení věcí pokroku. Skrze náboženství k pokroku, nikoliv k dogmatice nebo k autoritářskému podřizování se.“
Na Masaryka měla vliv další důležitá žena v jeho životě, jeho manželka Charlotte Garrigue, která ho ovlivnila směrem k americké religiozitě. I pro ni byl velmi důležitým pojmem pokrok. „Náboženství bylo pro oba cesta k pokroku a k svobodomyslnosti,“ říká historik Jaroslav Šebek.
Jaký měl Masaryk vztah k Ježíšovi? Jak vnímal Boha? Co si myslel o mystice? Poslechněte si Hergot! a budete vědět více.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
