Hergot! s Jakubem Múčkou: Ruská pravoslavná církev je oporou Kremlu
Propojení nejvyššího vedení Kremlu a Ruské pravoslavné církve není ničím novým. Současná Ruská pravoslavná církev se snaží navázat na středověký model, na takzvanou „byzantskou symfonii“. Ten funguje tak, že stát církev chrání, chrání čistotu pravoslavné víry, církev podporuje i materiálně, zabraňuje konverzím. Za to církev ospravedlňuje státní formu, podporuje celkovou loajalitu vůči zemi a vládě.
„Má to být součinnost dvou na sebe nezávislých institucí,“ vysvětluje Jakub Múčka z východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Tato „harmonie“ dnes funguje velmi úspěšně. Ruský prezident Vladimir Putin po znovuzvolení v roce 2012 upevnil vztahy s patriarchou Kirillem. Šlo o vzájemnou součinnost. Putin pochopil, že má-li vytvořit ideologii ruského státu a mobilizovat ruskou veřejnost, tak je to právě přes jazyk identity. „My jakožto Rusové jsme pravoslavní, chceme vytvořit alternativu vůči západnímu světu, který je proti nám v ofenzivě, na což patriarcha přistoupil,“ cituje vládní ideologii Múčka a dodává, že Ruská pravoslavná církev vládu Vladimira Putina doslova zbožšťuje.
Múčka upozorňuje, že Ruská federace dnes není a nemůže být pouze státem pravoslavných věřících a Rusů, žijí tam i vyznavači jiných náboženství. Rusko respektuje takzvaná „tradiční náboženství Ruska“. Má velkou muslimskou i židovskou komunitu, existuje i buddhistická skupina. Všechny alternativní proudy, ať jsou to protestantské větve či jiné, jsou však často pod tlakem režimu, svědkové Jehovovi byli dokonce zakázáni.
Hergot! o starokatolické církvi: Katolická, alternativní a nezávislá na Vatikánu
Na první pohled to působí jako paradox. Církev, která ve svém názvu dává důraz na stáří, vznikla v 19. století odštěpením od římskokatolické církve, a je tak o pár staletí mladší než církve protestantské. Jak ale vysvětluje starokatolický jáhen Petr Miencil, který působí v pražské farnosti sv. Máří Magdalény, ono staro- neznamená stáří v tomto přímočarém smyslu, ale návrat ke starým tradicím.
Okrajové náboženské směry jsou totiž většinou liberální a kritizují současné poměry. Často komentují situaci ve školství, korupci, zákon, který dekriminalizuje domácí násilí nebo cenzuru. „Když se podíváme na lidi, kteří z Ruska emigrují, jsou to právě většinou ti, kteří jsou pod tlakem. Nemají příspěvky na chod a provoz farností a jsou vytlačení z veřejného prostoru. Vzpomeňme, že v Rusku jsou v podstatě všechna velká mainstreamová média pod kontrolou státu a tam má velmi značný prostor právě Ruská pravoslavná církev,“ dodává Jakub Múčka.
Jak v minulosti fungovala spolupráce mezi státem a církví? Jak velkou moc a bohatství má Ruská pravoslavná církev? Jak se prezentuje v zahraničí? Jak vystupuje a co káže na veřejnosti? To vše a více v Herogt!u. Poslechněte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
