Hergot!: Sto let staré zjevení ve Fátimě probouzí mariánskou zbožnost i konspirace

24. září 2017

Před sto lety se událo jedno z nejslavnějších moderních mariánských zjevení. Tři děti měli v roce 1917 na portugalském venkově vizi ženy, která jim předala tři poselství. Fátima se stala místem poutníků a inspirací mariánské zbožnosti, obsah poselství zase minucí pro konspirační teorie na tradicionalistickém křídle katolické církve, ale i mimo křesťanské prostředí. Do studia o tom přišel promluvit Vojtěch Tutr, který se problémem dlouhodobě zabývá z religionistického hlediska.

Opakované zjevování panny Marie a také tzv. sluneční zázrak vzbudil zájem veřejnosti a úřadů a nakonec na něj musela reagovat i římskokatolická církev. Ta v podobných případech zřizuje komisi, za kterou je odpovědný místní biskup a posuzuje pravost zjevení a pravověrnost poselství. V tomto případě církev zjevení i poselství uznala jako platná. Jak upozorňuje Vojtěch Tutr, neznamená to ovšem nějakou propagaci nebo závaznost konkrétních Mariiných poselství: „Není to tedy tak, že když církev vyhlasí, že nějaké zjevení je pravé, že by každý byl povinen v něj věřit. Spíš se jedná o to, že nebylo obsahu zjevení shledáno nic, co by odporovalo katolické víře a že v rozumné míře je věřícím povoleno obsahy tohoto poselství šířit.“

Panna Maria při svém zjevení údajně silně zdůrazňovala význam modlitby růžence, kromě toho, ale předala pasáčkům tři poselství (nebo tajemství), které byly zapečetěné předány katolické církvi. Ta je vydávala postupně a s velkým časovým odstupem. První tajemství, které obsahuje apokalyptickou vidinu pekla a bylo vydáno v roce 1942. V druhém tajemství Marie radí, jak se peklu vyhnout a padá v něm zmínka o Rusku, které se prý má zasvětit jejímu Neposkvrněnému srdci. Třetí tajemství vydala Kongregace pro nauku víry pod vedením pozdějšího papeže Josepha Ratzingera až v roce 2000.

Vojtěch Tutr

Spojování Mariiných tajemství s konkrétními událostmi i pokusy jejich pomocí předjímat budoucnost rozpoutaly samozřejmě mnohé spekulace a konspirační teorie. K nim přispělo i jejich opožděné vydávání. Někteří věří, že tajemství nejsou vydána všechna nebo nejsou úplná. Souvisí to s nedůvěrou ultrakonzervativních kruhů v katolické církvi, které pokoncilní hierarchii obviňují ze zrady a opuštění zásadních prvků katolické tradice i víry. Takové postoje vědou někdy až k názoru, který papeže Františka ztotožňuje s Antikristem, který si uzurpuje svatý stolec.

V českém prostředí se interpretací mariánských zjevení zabývá František Mráček, který se je snaží spojovat se znamením doby a prorokuje blízký konec světa. Ani jemu se nevyhnul poslední trend mezi evropskými konzervativci, kteří se stále silněji přimykají k Rusku, které má být ochráncem tzv. tradičních hodnot.  

 

autoři: Petr Wagner , Dominik Čejka , Jakub Ort
Spustit audio