Hergot!: V českém neošamanismu můžeme vedle posvátného bizona potkat i Gandalfa

17. prosinec 2017
cosmos - šamanismus

Roman Galovič a Helena Exnerová z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK podnikli rozsáhlý výzkum na téma neošamanismu v České republice. V Hergotu jsme si s nimi povídali o tom, jak se přístup k tomuto spirituálnímu směru liší u nás a v zahraničí a co je vůbec definující pro český neošamanismus. 

Už samotný pojem neošamanismus je podle nich složitý. Helena Exnerová vysvětluje: „Lidé, kteří neošamanismus praktikují, to slovo nepoužívají, Je to pro ně prostě šamanismus.“ Dělící čára mezi tradičním šamanismem a neošamanismem přitom závisí i na tom, co je vůbec šamanismus. Roman Galovič zmiňuje paradoxní stav – jako šamanismus svou duchovní praxi vnímají nejvíce právě lidé, kteří se věnují neošamanismu, zatímco v tradičních šamanských kulturách se používají jiné pojmy a univerzální kategorii šamanství jim přisoudili spíš antropologové a antropoložky.

Další podstatný rozdíl mezi neošamanismem a tradičním šamanismem je fakt, že v tradičních šamanských kulturách je šaman vyvolený, někdo, koho pro důležitou práci vybrali duchové. K neošamanismu patří představa, že šamanem nebo šamankou může být kdokoli.

Hergot! s psychologem Etzelem Cardeñou: Parapsychologie je zcela legitimní obor. Aplikuje se na ni dvojí metr

Hypnóza - parapsychologie - aldous huxley

Díky vydařenému telepatickému spojení se s vámi můžeme podělit o rozhovor s Etzelem Cardeñou, výzkumníkem v oblastech parapsychologie a hypnózy, a profesorem na univerzitě ve švédském Lundu. Cardeña se věnuje širokému poli jevů od změněných stavů vědomí a mystických zkušeností až po čtení myšlenek. Ke stěžejním konceptům, se kterými pracuje, patří tzv. anomální psychologie.

Pro český neošamanismus je typická velká pestrost přístupů a cest. Nepůsobí zde totiž Harnerova nadace, která jinak v mnoha zemích šamanské aktivity zastřešuje a zároveň jim dává svůj ráz. Michael Harner je antropolog, který se pokusil vydestilovat ze šamanských tradic napříč světem to společné, a proto nejdůležitější – jeho šamanismus tak má ambici být univerzální cestou. Má ale svá omezení. V České republice tak tento „jádrový“ šamanismus (core shamanism) tvoří jen jednu z mnoha inspirací a jinak se tu setkávají různé tradice.

Roman Galovič říká, že na jednom místě uctívání viděl na jednom místě posvátného lakotského bizona a vedle něj Gandalfa – i v mnoha fikčních světech je totiž možné najít to důležité a společné.

Chcete vědět, jak probíhá šamanská cesta za silovým zvířetem, nebo jak se čeští šamani a šamanky vztahují ke křesťanství? Poslechněte si celý díl Hergotu o českém neošamanismu!

 

  • Životní styl
  • Rozhovor