High Five Martina Kyšperského: Depeche Mode, Janota a Cave
V nové pravidelné rubrice HIGH FIVE vám budeme představovat pětice alb, která různí hudebníci vyberou jako ta, která pro ně byla nějakým způsobem důležitá. U příležitosti křtu sólového alba Martina E. Kyšperského s názvem Svetr v pražské kavárně Potrvá jsme se ho po zvukovce zeptali na jeho 5 nej desek. Překvapil nás s Depeche Mode, ale došlo i na intimní Boatman's Call Nicka Cavea.
Depeche Mode - Songs of Faith and Devotion: Mám rád album Songs of Faith and Devotion od kapely Depeche Mode, i když je to už vlastně dvacet let, co ta deska vyšla. Já jsem si ji tehdy koupil na burze jako takzvanou polskou originálku a poslouchal jsem ji tisíckrát. To byla ještě doba, kdy jsem měl čas pouštět nějaký album celý dny a týdny pořád dokola.
Nick Cave and The Bad Seeds - Boatman's Call: Desku Nicka Cavea and The Bad Seeds Boatman's Call jsem taky poslouchal mnohokrát. Měl jsem k tomu i přeložený texty – to byla taková zvláštní věc, která se už dneska nedělá. Pochopil jsem, že by ta hudba byla silná, i kdybych nevěděl, co tam je přesně za příběh, protože to je obrazotvorný jako blázen. Jsou tam krásný obraty – třeba, že lidi jsou skvělí, ale je to všechno úplně na nic.
David Bowie - Outside: Dodneška mám rád album Davida Bowieho Outside, ke kterému se, pokud vím, váže takový příběh. Bowie se po určité době tápání v 80. letech vrátil ke spolupráci s Brianem Enem a rozhodli se udělat koncepční desku o uměleckých vraždách. Součástí bylo to, že chodili do blázince a tam si zapisovali nesouvisející útržky paranoiků. Chce to určitou trpělivost, ale potom v tom najdete velkou sílu. Deska je hodně dlouhá, má skoro 70 minut. Mě vždycky bavil ten formát, když je deska dlouhá jako vyučovací hodina – když má 45 minut. To je ideální.
Oldřich Janota - Žně: Vzpomínám na desku, kterou dnes asi nikdo nesežene, protože vyšla v samizdatu. Zdědil jsem ji po někom na kazetě – byl to Oldřich Janota a jeho album Žně. Což je nahrávka z roku 1984 natočená v triu Oldřich Janota, kytarista Pavel Richter a multiinstrumentalista Luboš Fidler. Hráli buďto úplně minimalistické věci, jako tři kytary, tři pomaličku otáčející se do sebe kolečka a do toho ten magický svět Oldřichových textů. Nebo pouštěli smyčky tak, že po té koncertní místnosti rozmístili láhve, mezi tím z kotoučáku běžela slepená páska, ta vytvářela nějakou náladu a oni do toho hráli. Žně působí jako terapie.
Budoár staré dámy - Láva: Kapela Budoár staré dámy vydala desku Láva, o které se moc neví. Ono se to tak trochu ztratilo. Teď moc nehrají, Marta čeká miminko a tak. Podle mě má v něčem nešťastnej zvuk a vlastně i nešťastný aranže a ještě tam jsou písně, který mě třeba štvou, ale i přesto to všechno ostatní má takovou zářivou sílu. Slyšel jsem ji letos asi častěji než všechny jiné desky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
