Historici umění Hubert Guzik a Eva Novotná: Po válce stavěl byty stát. I dnes by měl zasáhnout
Po druhé světové válce bylo v Čechách a na Moravě zcela zničeno 15 tisíc budov. Poškozeno jich bylo sto tisíc. Mnohem méně než na Slovensku, v Polsku či Německu. Ale pořád dost. „Samotné sčítání škod zabralo několik měsíců, trvalo až do podzimu 1945,“ říká Hubert Guzik. Zkoumal období poválečného budování a s kolegy o něm napsal knihu Architektura v přerodu.
Po válce chybělo také asi 200 tisíc bytů. Bytová krize začala už před válkou, během války se v podstatě nestavělo. „Bytový fond měl ještě jednu vleklou bolest, a sice, že se neopravovalo,“ říká Eva Novotná – činžáky z 19. století byly tudíž ve špatném stavu, chyběly jim například koupelny a záchody. Eva Novotná zkoumá poválečné bydlení, publikovala texty o sídlištích 40. a 50. let (knihy Sídliště Solidarita, Paneláci).
Jednou z odpovědí na bytový problém byla prefabrikace – stavění z hotových dílů, které by výstavbu urychlilo; byla už nastolena cesta k panelákům, i když to zatím nikdo netušil. A také se už začalo experimentovat s bytovým jádrem. „Objevuje se taková metafora, že je to něco jako bytový automobil, který se celý vyrobí v továrně,“ říká Hubert Guzik. Co začalo jako pokusy ve 40. letech, stalo se součástí stavební reality v letech 50. a zůstalo v ní až do konce socialismu.
Architekti měli za sebou těžké období. Před válkou jejich práci brzdila hospodářská krize, od roku 1941 byla v protektorátu Čechy a Morava stavební uzávěra. „Mnoho z nich mělo za sebou třeba i bankrot,“ říká Eva Novotná. Po téhle zkušenosti většinou přivítali založení jedné velké státní projekční kanceláře Stavoprojekt, která měla pracovat na obnově a budování. Nejlepší architekti se dali do služeb státu, projektovali byty, továrny nebo třeba vesnické kulturní domy.
Z té doby pochází také řada obytných souborů, dodnes oblíbených. Například pražské sídliště Solidarita, soubor rodinných a bytových domů, kde se daří sousedskému soužití. „Myslím, že to k tomu urbanisticky vyzývá, lidé tu k sobě mají opravdu blízko,“ říká Eva Novotná.
Bylo po válce, bylo po krizi. Také teď máme za sebou otřes, i když mnohem menší. Také tehdejší situace s byty trochu připomíná dnešek. Lidé po 2. světové válce měli velkou důvěru ve stát a v plánování a hosté Bourání se také domnívají, že stát by měl zasáhnout i teď. „Bylo by potřeba hospodaření s byty změnit, aby byly opět dostupné,“ říká Eva Novotná.
Poslechněte si celý rozhovor o architektuře po 2. světové válce.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
