Historie periodické tabulky prvků, třetihorní močály a vznik hnědouhelné sloje na Mostecku

V úvodním přehledu zajímavostí vás seznámíme s obavami německých přírodovědců nad mizením hmyzu a pavouků z tamní přírody a také s aktivitami sibiřských „zlatokopů“, kteří prahnou po mamutích klech a rozích pravěkých nosorožců; povíme si také o objevu vraku britské ponorky Urge, která zmizela za války u pobřeží Malty. Seznámíme vás se zhoršující se světelnou situací v Jizerské oblasti tmavé oblohy na hranicích Česka a Polska a zmíníme se o zkoušce záchranného systému kosmické lodi Starliner společnosti Boeing, která by měla dopravovat do vesmíru americké kosmonauty.

Prvky v jednom šiku

Logo|foto:Český rozhlas

Rok 2019 byl vyhlášen Mezinárodním rokem periodické tabulky prvků, a to v souvislosti se 150. výročím publikování takzvaného periodického zákona, jehož autorem byl ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Na jeho základě vznikla první tabulka prvků, z níž byly odvozeny všechny další podoby této periodické tabulky – až do současnosti. Psal se rok 1869 a vědci už v té době znali kolem šedesáti prvků; Dmitrij Ivanovič Mendělejev rozhodně nebyl prvním, kdo se je snažil podle nějakého logického klíče systematicky uspořádat. Jak vypadala situace „před Mendělejevem“ shrnuje fyzik a popularizátor vědy Stanislav Daniš z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Z původní Mendělejevovy tabulky sice během let něco ubylo, něco přibylo, ale pořád je to ona – její rozšiřování bude pokračovat i nadále. I když to vůbec není jednoduché. Jak se to dělá? Každý objev nového prvku dnes vědce stojí značné úsilí, periodickou tabulkou však už dávno žádný z těchto objevů neotřásá. Jak a podle čeho jsou prvky v tabulce uspořádány a sestaveny? Nejde jen o prosté pořadí. Svůj význam má i postavení prvku v řádku nebo sloupci – a koneckonců i barva jednotlivých políček v tabulce.

Na začátku byla rašelina

Hnědouhelná sloj na Mostecku|foto:Karel Mach, Severočeské doly

Velkým geologickým pokladem a zároveň prokletím Podkrušnohoří jsou uhelné sloje – svědkové třetihor, kdy u nás panovalo teplo s vysokou vlhkostí, které podporovalo existenci bujícího života. Jak se však z pravěkého pralesa stalo hnědé uhlí? Jaké procesy při tom působily a co se v uhelných vrstvách a jejich nadloží z pravěkého života dochovalo?

Na Mostecku se už stovky let těží hnědé uhlí z tamních uhelných slojí – od druhé poloviny 19. století ve velkém. Kdy tyto sloje vznikaly, nám řekl Karel Mach, vedoucí oddělení geologie akciové společnosti Severočeské doly – bylo to před 17-20 miliony let, v období tzv. miocénu. Jak je ale uhelná sloj na Mostecku mocná? Kolik výškových metrů uhlí tu nad sebou leží – a kolik by to bylo v přepočtu na původní, třetihorní rašelinu? Svědky vzniku hnědého uhlí jsou zkameněliny čili fosilie dávných organismů nebo jejich částí. Jak jsou tyto zkameněliny na Mostecku hojné a jak obvykle vypadají?