Hladina světových moří klesla podle výzkumu geochemiků od konce třetihor o 16 metrů

Jeskyně Coves d´Artá na Mallorce

Jeskyně Coves d’Artá jsou jedním z turistických cílů na španělském ostrově Mallorca, teď je ale navštěvují také geochemici z University of Tampa. Ti z tamních vápencových útvarů zjišťují, jak se liší výška vodních hladin dnes a v dálné minulosti.

Podle jejich výzkumu byly v období zvaném pliocén (asi před 2,5 milionu let) hladiny světových moří v průměru o 16 metrů vyšší, než je tomu v současnosti. Srovnání s dnešní dobou je zajímavé proto, že v pliocénu byla podle vědeckých zkoumání planeta tak teplá, jako tomu má být kvůli globálnímu oteplování asi za 80 let, tedy v roce 2100. Výzkum v mallorských jeskyních vědcům poskytuje velice přesné informace o změně klimatu. Předchozí výzkumy hladin pliocenního moře vedly k podobným výsledkům, nedokázaly ale například integrovat informace o pohybu zemské kůry, který by mohl konečné hodnoty zkreslit. V současnosti je tání ledových ploch, a tím pádem i navýšení vodních hladin alarmující například na Antarktidě.

Roztání veškerých ledovců světa by podle National Geographic zvedlo hladiny moří o 216 stop, tedy zhruba 65 metrů – vědci se shodují, že roztání veškerého ledu na planetě by trvalo 5 000 let. Ledovce ale mizí rychle kvůli oxidu uhličitému, který masivně vypouštíme do ovzduší.

Spustit audio
autor: Anna Macků
  • Na sever vlakem? Noční spoje mezi Švédskem a Německem by mohly vyjet už za dva roky, říká zpráva

    16. leden 2020
    Noční vlak

    Švédská státní agentura Trafikverket, odpovídající za výstavbu, provoz a údržbu státních silnic a železnic, ve středu zveřejnila předběžný text zprávy o možnostech zřízení nočních vlakových spojů, které by umožnily cestovat ze Švédska do Německa a výhledově i do dalších evropských zemí.

    Informují o tom specializované stránky Back on Track, jež přinesly i překlad výňatků z rozsáhlého textu. Vypracováním zprávy pověřila loni v létě švédská vláda Trafikverket. Definitivní verze má být k dispozici do konce dubna. Výsledkem analýzy švédských dopravních odborníků je, že jako první by mělo vzniknout spojení mezi jihošvédským Malmö a Kolínem nad Rýnem. K tomu by mohlo dojít nejdříve během dvou až tří let. Pak by mohly noční vlaky ze Švédska zamířit i do dalších evropských měst, v první řadě do Hamburku, ale například také do Bruselu, Berlína, Frankfurtu nad Mohanem a Basileje.

    Kolín nad Rýnem byl vybrán proto, že „doba trvání cesty je příznivá a je tu k dispozici mnoho dalších navazujících spojů“, vysvětluje na stránkách TheLocal.se Anna Fällbom, která v agentuře Trafikverket odpovídá za dopravní smlouvy a sítě. Cesta vlakem z Malmö do Kolína nad Rýnem by podle propočtů měla trvat něco málo přes deset hodin. Cestující by tak mohl z jižního Švédska odjet například ve tři čtvrtě na osm večer a v šest ráno by se probudil na západě Německa, nedaleko francouzských hranic. Vlakové spojení mezi Malmö a Berlínem mimochodem už nyní s velkým úspěchem zajišťuje soukromý dopravce Snälltåget.

    K vypracování zprávy vedla mimo jiné úvaha, že mezi Švédskem a evropskou pevninou je značný cestovní ruch, který nyní do velké míry závisí na letecké přepravě. Jen ze Švédska do Německa se každoročně uskuteční čtyři miliony cest. Přímý vlak do Kolína nad Rýnem by v případě, že by jezdil každý den, umožnil při odhadovaném počtu 600 míst v jednom vlaku uskutečnit 219 000 cest. Letecké spojení by tak nemohl zdaleka nahradit, ale uspokojil by potřeby cestujících, kteří by se letadlu raději vyhnuli. Autoři zprávy ale uvažují i o tom, že „v dlouhodobém výhledu se může noční vlaková doprava v Evropě více rozšířit a nabýt na významu, obzvláště dojde-li k tomu, že dnešní rozsah letecké dopravy bude kvůli ochraně životního prostředí či pro vysoké náklady omezen“.

    Trafikverket si také objednal průzkum, který měl zjistit, zda by o využívání nočních vlaků do Evropy byl mezi švédskými pasažéry zájem. Výsledky ukazují, že poptávka by byla: 21 % procent dotázaných odpovědělo, že „koncept shledávají velmi přitažlivým“, podle 41 % je „poměrně přitažlivý“.

    Předtím než bude možné provoz nočních vlaků zahájit, je nicméně třeba vyřešit několik závažných problémů, říká zpráva. Současné švédské vlakové soupravy nelze z různých důvodů provozovat v evropských zemích, uvádí se na stránkách agentury Trafikverket. Je proto třeba nalézt provozovatele, který bude mít vhodné vlaky k dispozici. Započetí provozu se také neobejde bez podpory z veřejných prostředků. To prý může dále zkomplikovat dosažení nezbytné dohody o mezistátním provozu.

    Na závěr dodejme, že síť nočních vlaků Nightjet úspěšně provozují rakouské ÖBB. Jejich spoje míří do Německa, Itálie a prostřednictvím partnerských železnic i na Balkán či do Polska. Od 19. ledna letošního roku začne dvakrát týdně jezdit také přímý noční spoj z Vídně do Bruselu. Vlaky Českých drah dnes z Prahy jezdí do Curychu, Budapešti, Varšavy a na Slovensko. Například německý železniční dopravce Deutsche Bahn však provoz nočních vlaků ukončil v roce 2016 a jejich obnovení zatím neplánuje. Část z nich nicméně převzaly právě ÖBB. Vrátíme-li se do historie, už od konce 60. let provozovaly tehdejší Československé dráhy dálkový vlak Meridian, který po léta (trasa se v průběhu let poněkud obměňovala) jezdil z Bělehradu přes Prahu až do švédského Malmö. Jeho provoz ovšem definitivně skončil v roce 1993. 

  • Fatální úbytek mrožů. Vědci našli vysvětlení pro vymizení vikingské populace Grónska v 15. století

    16. leden 2020
    Mrož

    Grónsko nebylo dříve tím ledovým ostrovem, jak jej známe dnes. Vikingové, první evropští kolonisté, kteří sem přišli v 10. století, jej právem pojmenovali Zelená země (Greenland), protože nabízelo dost vhodné půdy pro pěstování rostlin a chov zvířat.

    V 15. století sice přišla tzv. malá doba ledová, která výrazně proměnila klima na ostrově, ale to podle zjištění vědců nebylo hlavním důvodem, proč vymizela celá populace obyvatel původem z Evropy. Jelikož nemáme žádné písemné záznamy z Grónska z této doby až do 18. století, můžeme se jen z nepřímých náznaků domýšlet, co bylo příčinou takového tristního stavu. Jedním z neoddiskutovatelných důvodů je, že pevninská Evropa přerušila na více než 200 let kontakt s ostrovem, jehož obyvatelé byli na dodávkách některých surovin do značné míry závislí. Zapříčiněno to bylo poklesem zájmu o zvířecí produkty, jako je velrybí maso, tulení kůže nebo mroží kly.

    A právě fatální úbytek počtu mrožů v kombinaci s nástupem konkurenčního materiálu, kterým byla slonovina, zapříčinil podle posledních zjištění vědců z univerzit v Cambridgi, Oslu a Trondheimu konec vikingského osídlení Grónska v 15. století. Další faktory, které mohly hrát roli, byly eroze způsobená vyčerpáváním půdy zemědělstvím, boje s původními obyvateli ostrova Inuity nebo zavlečení moru z pevniny. V řádu spekulací, opírajících se o náznaky v dochovaných písemnostech, se pak pohybují teorie, že mladší generace posledních evropských obyvatel bez jakéhokoli záznamu ostrov opustila, protože na něm „nebylo co dělat“. Smutným faktem zůstává, že vlivem klimatické změny se z ledového ostrova může v nepříliš daleké budoucnosti stát zase ostrov zelený.

  • Nositelka Nobelovy ceny Světlana Alexijevič chce založit ženské nakladatelství

    16. leden 2020
    Světlana Alexijevič

    Běloruská rusky píšící spisovatelka Světlana Alexijevič, která v roce 2015 získala Nobelovu cenu, nedávno řekla, že má v úmyslu založit ženské nakladatelství.

    O svém plánu se zmínila 10. ledna v rozhovoru pro běloruský týdeník Naša Niva. Alexijevič prohlásila, že „muži jsou všude, kdežto díla ženských autorek se vydávají velmi málo. Založení ženského nakladatelství bude mít příznivý vliv na sebedůvěru spisovatelek, na jejich touhu psát“. Myšlenkou na ženské nakladatelství se prý nobelistka zabývá už asi půl roku. Vzniknout má v nejbližších měsících. Vyhlédnuté už má i autorky, jejichž knihy by chtěla vydat mezi prvními. Patří mezi ně běloruská básnířka Jauhenija Pfljaumbaum, prozaička Eva Viežnaviec a rusky píšící běloruská básnířka a esejistka Taňa Skarynkina. Záměr úspěšné spisovatelky vzbudil v Bělorusku i v Rusku značnou pozornost médií.

    Připomeňme, že k nejznámějším dílům Alexijevič patří prozaický debut Válka nemá ženskou tvář (česky 1986) a Modlitba za Černobyl (česky 2002). Nobelovu cenu spisovatelka získala v roce 2015 za knihu Doba z druhé ruky s podtitulem Konec rudého člověka, v níž prostřednictvím rozhovorů vytvořila alternativní podobu novodobé historie bývalého Sovětského svazu. Ocenění Alexijevič akademie zdůvodnila „polyfonním literárním stylem, který je dokumentem utrpení a odvahy naší doby“.

    Knihou Modlitba za Černobyl se inspirovali i tvůrci úspěšného loňského seriálu HBO Černobyl. Loni v červenci v Bělorusku vzbudila jistý rozruch slova Alexijevič o tom, že „sama v životě milovala i ženy, i muže“.

  • Seriálový Pán prstenů už má svou tvář. Amazon odhalil jména hlavních hereckých představitelů

    15. leden 2020
    Středozem J. R. R. Tolkiena

    O tomto projektu pořád ještě nevíme skoro nic konkrétního, přitom natáčení má začít už v únoru. Jisté je snad jen to, že americký logistický gigant z něj chce udělat pompézní seriálovou událost, na které rozhodně nebude šetřit dolary.

    V nastavených mezích stupňovaného napětí a fanouškovského očekávání proběhlo i představení těch, které bychom měli na televizní obrazovce pravidelně vídat. Dozvěděli jsme se totiž jen jména, ale už ne to, které role dotyční herci ztvární. Z dosavadních náznaků tak můžeme jen tušit, že Robert Aramayo, kterého jste mohli sledovat ve Hře o trůny nebo Mindhunterovi, se zhostí hlavní hrdinské postavy Beldora. Jeho antagonistou a největším padouchem série bude Oren v podání Josepha Mawlea, známého divákům rovněž ze Hry o trůny nebo Ripper Street. Mladou Galadriel ztvární Morfydd Clark, která má v poslední době nabitý program – mohli jste ji spatřit ve dvou stále ještě aktuálních televizních hitech britské provenience, Drákulovi a Jeho temných esencích.

    Seriálem zpracovávané události budou tedy zjevně prequelem k úspěšné filmové trilogii. Můžeme se tedy jen domýšlet a znalci Tolkienova díla doplňovat, do které postavy se vtělí Owain Arthur (Hard Sun), Nazanin Boniadi (Homeland, Jak jsem potkal vaši matku), Tom Budge (The Proposition), Ismael Cruz Córdova (The Mandalorian), Ema Horvath (The Gallows Act II), Markella Kavenagh (Romper Stomper), Sophia Nomvete, Megan Richards, Dylan Smith, Charlie Vickers, Daniel Weyman nebo Tyroe Muhafidin. Z předestřeného seznamu lze vyčíst, že tvůrci seriálu dali dohromady pozoruhodný mix hereckých osobností různých národností, mezi nimiž asi nepřekvapivě mírně převažují původem Britové.

  • Kvůli smogu je omezena doprava v některých italských městech

    15. leden 2020
    Smog ve Vatikánu

    Největší italská města byla nucena vykázat tisícovky dopravních prostředků ze silnice poté, co v nich již několik dní přetrvával smog. Abnormální znečištění vzduchu hlásí v Miláně, Římě, Turíně, Benátkách a některých částech regionu Emilia-Romagna. Tento stav trvá již 10 dní.

    Vzhledem k tomu, že se podle předpovědi neočekává zlepšení kvality vzduchu dalších několik dní, zavedla některá města omezení řízení motorových vozidel, centrálního vytápění, užívání otevřeného ohně a zcela zakázala naftová vozidla v centru Říma, což by mělo ovlivnit až 700 000 řidičů. Poplach se týká kontaminace jemnými prachovými částicemi známými jako PM10, které jsou spojovány s respiračními chorobami, alergiemi, otravou a rakovinou. Na vině je zřejmě částečně teplé a bezvětrné počasí, které znesnadnilo běžné proudění, a tak se vytvořil smog napříč velkou částí Itálie.
    Povolený limit pro výskyt PM10 je v Itálii 50 mikrogramů na metr krychlový, pokud se hodnota dostane nad tuto hranici, je kvalita ovzduší považována za zdravotně závadnou a nebezpečnou

    Zamoření ovzduší je obvykle nejhorší v severní Itálii, kde hustě osídlená města, průmysl a zemědělství vytváří emise a hory je zachycují v nížinách. Průmyslová Brescia, Monza, Milán, Turín, Benátky a další města v Pádské nížině pravidelně překračují bezpečné limity. Ale také Řím, kde mořské větry většinou rozhání výfukové plyny kontaminující vzduch, zaznamenal tento měsíc zhoršení. Nejméně čtyři z 15 monitorovacích stanic v Římě naměřily v neděli nadlimitní znečištění

  • Vědci sestavili první roboty kompletně z živých buněk – xenoboty

    15. leden 2020
    Vědci sestavili první roboty kompletně z živých buněk – xenoboty

    Kdyby jim byl umožněn přirozený vývoj, proměnily by se kmenové buňky odebrané z žab v kožní a srdeční tkáň uvnitř živých zvířat. Místo toho bylo z těchto buněk v konfiguracích designovaných algoritmy a konstruovaných lidmi sestaveno něco nového – první roboti, kteří se skládají čistě z živých buněk.

    Tvůrci je nazývají xenoboti. Jedná se o submilimetrové tečky obsahující pět set až tisíc buněk, které jsou schopné pohybovat se po Petriho misce. Jedná se o živý organismus nebo orgán, se kterým se dosud nikdo nesetkal. „Jsou to nové živé stroje. Nejde ani o tradiční roboty, ani o některý z dosud známých druhů zvířat,“ řekl počítačový vědec a robotik Joshua Bongard z Univerzity ve Vermontu. Vytvoření xenobotů vyžadovalo užití superpočítače a algoritmu, který by mohl virtuálně propojit několik stovek srdečních a kožních žabích buněk v různých sestavách (něco jako dílky lega) a simulovat výsledky. Kožní buňky mají funkci lešení, drží vše pohromadě, zatímco ty srdeční uvádí xenoboty do pohybu.

    Přestože jsou buňky týmem nazývány živé, záleží na tom, jak definujete živé stvoření. Organismy z nich vytvořené nejsou schopné se samy rozvíjet, nemají reprodukční orgány a nemohou se množit. Když buňkám dojdou živiny, stanou se z živých robotů malé skupiny mrtvých buněk. Jsou tedy biologicky rozložitelní, což je jejich výhodou oproti železným nebo plastovým robotům. Stadium, ve kterém se aktuálně nachází, je dělá relativně neškodnými. Je zde ale možnost v budoucnu z nich vyvinout třeba biologické zbraně. „Umíme si ale představit různé pozitivní varianty užití živých robotů, např. vyhledávání radioaktivních kontaminací, shromažďování mikroplastů v oceánech, cestování v tepnách za účelem zbavit jich plaku,“ říká biolog Michael Levin z Tuftsovy univerzity.

  • Odvážná fena zachránila během australského lesního požáru přes 220 ovcí

    15. leden 2020
    Pes

    Nebojácná fena se na začátku tohoto měsíce zasloužila o záchranu celého stáda ovcí. Všechny by bez ní pravděpodobně uhořely při jednom z australských lesních požárů.

    Prvního ledna 2020 kolem čtvrté hodiny ranní uviděl Stephen Hill, jak se oheň blíží k farmě jeho sestry v Corryongu v Austrálii. Rozhodl se proto vyrazit co nejrychleji k hospodářství a s sebou vzal i svou šestiletou fenku Patsy. Na čtyřkolce dojeli až na pole, kde ovce pobíhaly. Patsy je rychlostí blesku shromáždila a pak začala stádo nahánět do stodoly, zatímco se majitelka farmy snažila utlumit plameny traktorem a vodním čerpadlem. Díky rychlé reakci fenky byly skoro všechny ovce ze stáda o zhruba 220 kusech před požárem zachráněny. „Sám člověk si s ovcemi moc neporadí. Bez schopného psa je opravdu těžké je přesvědčit, aby se někam přemístily nebo utvořily formaci,“ řekl Hill NBC News.

    O Patsyině hrdinském činu informovaly různé mezinárodní zpravodajské servery a sociální média. Majitelé kříženky ovčáka a teriéra jí nyní založili na Instagramu profil Patsythecorryongwonderdog, kde sdílí střípky z Patsyina života. Ten za velmi krátkou dobu získal několik tisíc sledujících. Australští meteorologové zatím doufají, že předpověď pro tento týden, která slibuje srážky, přinese tolik potřebný oddech australskému venkovu od lesních požárů.

  • Ukrajinská kavárna chce peníze po hostech, kteří tam vytáhnou počítač

    15. leden 2020
    žena v kavárně – kavárna – snídaně

    Problém s návštěvníky, kteří u jedné kávy celé hodiny pracují, se rozhodla svérázným způsobem vyřešit kavárna v ukrajinském Charkově. Od každého návštěvníka, který tu byť jen vytáhl počítač, začali zaměstnanci podniku požadovat platbu za stůl. Cena se v přepočtu pohybuje mezi 140 až 280 korunami za hodinu a závisí na denní době, nejvyšší je mezi pátou a sedmou večer.

    Srovnáme-li tuto cenu s tím, jaké částky požadují jiné ukrajinské coworkingy, není to zrovna málo, například v populárním kyjevském podniku Časopys se platí kolem 200 korun za den. Informují o tom ukrajinské městské stránky Chmaročos. Vedení kavárny médiím sdělilo, že tak chce předejít tomu, aby se jejich podnik změnil v coworkingový prostor. Někteří návštěvníci rozhodnutí chápou, jiní na sociálních sítích vyslovují nesouhlas. Charkovanka Olha Hužva například na Facebooku napsala: „V mém případě stačilo vzít do ruky smartphone a personál mě hned začal podezírat, že v jejich podniku snad tajně pracuji.“ Ptá se, jak budou zaměstnanci kavárny rozhodovat o tom, „jestli se u kávy bavíme o osobních věcech, nebo probíráme byznys plán“. Oblíbená kavárna později na výtky ze strany návštěvníků reagovala upřesněním, že poplatek bude personál vyžadovat i od hostů s počítačem až po uplynutí jedné hodiny od poslední objednávky.

  • Nové album Man Alive! od King Krula vyjde už v únoru. Poslechněte si první singl

    14. leden 2020
    King Krule

    Archy Marshall, vystupující (krom jiných) pod pseudonymem King Krule, oznámil, že jeho třetí album Man Alive! vyjde už 21. února. Navazuje tak na loňské video Hey, World!, kde jsme si od něj mohli poslechnout akustické verze čtyř nových skladeb.

    King Krule je velmi úspěšný hudebník, který se potkal s nadšenými ohlasy kritiky u svých obou předešlých desek, tedy jak u prvotiny 6 Feet Beneath the Moon, tak u alba The Ooz z roku 2017. Před dvěma lety v Praze v klubu Roxy odehrál koncert. Společně s oznámením alba vypustil Marshall do světa video prvního singlu z nové desky, pojmenovaného (Don’t Let The Dragon) Draag On. Video si režíroval sám. Můžete si ho pustit dole, stejně tak jako se můžete podívat na obal alba a seznam skladeb, které na něm budou.