Hlavně makat. Česko drží pohromadě už jen práce, říká Standa Biler, autor knihy Nejlepší kandidát

7. prosinec 2017
Stanislav Biler s novou knihou Nejlepší kandidát

„Kdysi děti bojovaly s Hitlerem. Dnes mají alergie. Musíme se vrátit zpátky do časů, kdy byl svět v pořádku. Kdy jste zlobivé dítě seřezali, ono vám poděkovalo a vyrostl z něj slušný člověk bez alergií,“ hlásá Jan Novák z tribuny na náměstí malého města. Blekotající prosťáček má velkou šanci stát se prezidentem České republiky – alespoň v satirické knize Stanislava Bilera – Nejlepší kandidát.

Stanislav Biler (*1982) vystudoval sociologii a mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě v Brně, spoluzakládal hnutí Žít Brno, píše komentáře pro Hospodářské noviny a jiná média, přispěl do ironického turistického bedekru To je Brno. V současnosti pracuje na tiskovém oddělení ombudsmanky Anny Šabatové. Nejlepší kandidát je jeho prozaická prvotina.

„Původně jsem uvažoval, že si zkusím tipnout, jak to dopadne. Pak mi ale došlo, že v téhle zemi by mohl vyhrát volby i fíkus a nevadilo by to,“ říká Standa Biler o vzniku svého prozaického debutu. Nejlepší kandidát si dělá legraci z domácí politické kultury a nadcházejících prezidentských voleb. Hrdiny Bilerova vyprávění o jedné zběsilé kampani jsou cynická mileniálka Johana, ambiciozní marketér Verchovenský a kandidát Novák, duchaprostý velkostatkář, který opakuje Verchovenského vyprázdněné proslovy a všechny domácí problémy svádí na Poláky. „Novák zosobňuje desetileté volání společnosti po tom, že by ji měl vést nějaký úspěšný byznysmen,“ říká Biler a dodává, že byznysmen na oplátku chce, aby se makalo a mlčelo. „Společnosti to vyhovuje, protože práce je poslední, co drží Česko pohromadě. Všichni se shodnou, že nejdůležitější je makat a je jedno, jestli děláte něco podstatného, nebo přehazujete vidlema vodu v bazénu.“

Dělat si legraci z pomateného kandidáta Nováka jde snadno, ale co jeho asistentka, vypravěčka Johana? V jednom svém novinovém komentáři Biler píše, že Česko je země nezájmu – má svůj podíl na něm i Johana, potažmo mladá generace? „Mladá generace neví, kam má napřít svou energii. Jsou na ni kladeny rozporuplné požadavky. Starší tvrdí, že svět míří do nějaké temnoty, že se rozpadají hodnoty. Po mladých se chce, aby šli ve šlépějích starších. Zároveň jsou obviňováni, že všechno je jejich chyba, že jsou moc liberální, zpovykaní nebo líní.“

Čím dál více ve společnosti taky rezonuje pojem „slušnost“, kterým se ostatně ohání i Jan Novák. Pamatuje si ještě někdo, co vlastně definovalo slušnost? „Pojem slušný člověk se často objevoval v nějakých diskuzích. Diskutující začal: ‚Já jsem slušný člověk...‘ Ale pokračoval něčím rasistickým, něčím, co bylo v přímém rozporu se začátkem. Nepochybuji o tom, že onen člověk si o sobě myslí, že je slušný. Ráno vstane, jde ven, pozdraví souseda, oba jsou slušně oblečení, pak řeší, že by poslali do plynu nějakou menšinu. Přijde jim to v pořádku. Pro mě je to absurdní. To, že jsi slušně oblečený, hezky pozdravíš, poděkuješ, pustíš někoho ve dveřích, z tebe slušného člověka nedělá.“

Kde má původ generační propast v Česku? A je Standa Biler slušný člověk? Poslechněte si rozhovor o knize Nejlepší kandidát.

Další články autora