„Hlavně ať to není infantilní,“ říká architekt Ondřej Tuček o tom, jak má vypadat škola

10. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Škola v Hovorčovicích, 1. stupeń

Začal školní rok a děti jsou zpátky ve školách – ale jakých? Jak se pozná dobrá školní budova? „Měl by to být otevřený, svobodný prostor, volně tekoucí, dostatečně vzdušný, prosvětlený a bezpečný,“ říká architekt Ondřej Tuček, který projektoval několik školních budov

V praxi, minimálně té české, to není zase tak jednoduché. Pro obce nebo menší města je stavba školy obrovská investice. „Možná největší za posledních padesát let,“ jak vysvětluje Ondřej Tuček. Starostové se často bojí chyby a volí cestu nejmenšího odporu. Výsledkem jsou školy, které tahle kritéria nesplňují. Dost často jsou například příliš malé a brzy přestávají stačit. Další běžná cesta je rekonstrukce a dostavba staré školy; jenže i tady původně docela kvalitní objekty často dostávají pod rukama stavařů zabrat.

„Starostům to nezávidím,“ říká Ondřej Tuček. Každý, kdo sežene peníze, udělá architektonickou soutěž a postaví kvalitní školu s prostorovou rezervou na mnoho let dopředu, si podle něj zaslouží velké uznání.

Mateřská škola v Letech, základ budoucího školního areálu

Mluvili jsme i o takových úspěšných příkladech a architektonicky povedených školách; většina z nich se nachází v rychle rostoucích obcích v okolí Prahy. Oceňovaná je škola, kterou projektoval právě Ondřej Tuček v Hovorčovicích. Zajímavou školu mají v Ďáblicích, Psárech, Líbeznicích, Mníšku pod Brdy… Mezinárodní soutěž na novou školu pořádaly v létě Dolní Měcholupy, Ondřej Tuček byl v porotě a prozradil, jak se rozhodovalo.

Kromě škol přišla řeč i na to, jak se z Ondřeje Tučka stal architekt. Je zástupcem už třetí generace architektů v jejich rodině, jeho dědeček byl Viktor Tuček, hlavní architekt sídliště Ďáblice. Mluvili jsme i o tomto vzorovém pražském sídlišti a knize Sídliště Ďáblice, architektura pro lidi, kterou vydal Spolek přátel sídliště Ďáblice. 

Škola v Hovorčovicích, 2.stupeň

Ondřej Tuček v Ďáblicích dál žije a přemýšlí, jestli a jak by se tam mělo dál stavět. Podle něj to momentálně probíhá dost bezradně. Staví se tam totiž třeba supermarket místo kina, přímo v centrální části. „Na náměstí mají stát domy, které mají určité měřítko a určitou kvalitu. A tohle tenhle dům určitě nesplní. Je to promarněná příležitost,“ říká.

Další generace architektů v jejich rodině zřejmě nebude, jeho synové pravděpodobně zvolí jinou dráhu. Nicméně Ondřej Tuček profesi architekta doporučuje. „Pro toho, kdo má trochu dobrodružného ducha a odvahu v životě riskovat, je to velké dobrodružství,“ říká. A kdo se to dobře naučí, může si i vydělat.

S Ondřejem Tučkem o architektuře škol i o tom, proč se nové školy často nepovedou. A o Ďáblicích a o rodinné tradici.

 

Spustit audio

Související