Hlavně nikam nespěchat. Doomoví Möbius zkrátili čekání na desku sólovými projekty

16. říjen 2020

Žilinskou dvojici Möbius jsme se do Špíny pokoušeli dostat asi dva roky, až se nakonec kompletně přestěhovala do Prahy. Shodou okolností oběma členům brzo vyjdou sólové nahrávky, tak jsme tuto příležitost využili k rozhovoru o energii, která je žene k hraní v kapelách, provozování labelu i samostatné tvorbě. 

„Nechtěl jsem hrát pomalu,“ vzpomíná na začátky Möbius její bubeník Michal a ihned se tomu sám směje. Není divu, během deseti let od chvíle, kdy s kytaristou Danielem poprvé začali zkoušet, se totiž vypracovali na jednu z nejvýraznějších československých kapel, které pracují s hlasitými a extrémně pomalými riffy.

Oba členové spolu paradoxně začínali v rychlé a dodnes občas fungující hardcore-punkové kapele Boiling Point a ve volných chvílích si chodili zahrát, až z toho vznikl nový projekt. Jak ale říkají, které z kapel dát větší prioritu, nikdy řešit nemuseli. „Vnímáme to jako jednu partu,“ shodují se Dano s Michalem.

S vydáváním desek je to u Möbius podobně jako s hudbou – nikam se nespěchá. Svoji první regulérní desku vydali už před pěti lety, pět let po prvním demu. Už tenkrát ale začali překračovat klasické hardcore-punkové kruhy a na pomoc si přizvali například smyčcové trio nebo producenta Dominika Suchého, který dnes stojí za projektem Titingur nebo labelem Weltschmerzen.

V posledních letech také měli možnost objet řadu koncertů, které byly z jejich pohledu dost netradiční. Na otázku, jak si vysvětlují pozvánky na Pohodu nebo showcase festival v Holandsku, jen kroutí hlavami. „Možná je to tím, že nemáme zpěv,“ shodují se nakonec. I extrémně hlasitá a zkreslená hudba na pomezí metalu a droneu může být přístupná.

Möbius

Přestože kapela Möbius se jen pomalu chystá k práci na nové desce, Michal s Danielem o aktivity nemají nouzi. Kromě vydávání kazet a vinylů pod hlavičkou labelu Analog Freaks, který neodmyslitelně patří k jejich původní kapele Boiling Point, oba nezávisle pracovali na sólových deskách. Michal alias Fokular v listopadu vydává LP Narrative u labelu Weltschmerzen. Na spadnutí je i Danielův sólový debut pod jménem Penumbra Vortex. Ten nejspíš vyjde u Analog Freaks.

A jak obě nahrávky budou znít? Fokular se inspiruje rapem, jazzem a elektronikou a Penumbra Vortex zase současnými ambientními skladateli. Otisk Möbius ale ani u jednoho prý zakrýt nejde. Posoudit to ostatně můžete i z exkluzivních ukázek obou nahrávek, které ve Špíně zazněly.

Jak vyzní doom na Pohodě? Už Möbius chystají novou desku? Proč mají jejich nahrávky takové rozestupy? A jak budou znít jejich sólovky? Poslechněte si celý rozhovor ve Špíně.

Playlist:

Möbius – The Rite of the Unholy Hunt (Analog Freaks, 2015)
King Woman – Burn (Flenser Records, 2015)
Moor Mother – KBGK (Don Giovanni Records, 2016)
Corrupted – Dios Injusto (Frigidity, 1999)
Fokular – Steep shores (Weltschmerzen, 2020)
Penumbra Vortex – Conclusion (self-released, 2020)
The Body – Not good enough (Sacred Bones, 2019)
Melvins – With Teeth (Boner Records)

autoři: Honza Šamánek , Miloš Hroch
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.