Hledala jsem divoký lidi, kteří to měli těžký, říká Načeva o autorech básní na desce Zdivočelí koně

Písničkářka Monika Načeva se svým projektem Zdivočelí koně oživila v našem studiu básně ze 60. a 70. let 20. století, společně s bubenicí Markétou Pták a klávesistou Davidem Kabzanem. „Měla jsem ten nápad v hlavě víc jak deset let díky tehdejšímu seznámení se a následnému koncertování s Pavlem Zajíčkem v DG 307. Hráli jsme i píseň Nebe je rudý, kterou složil David Kabzan, a já si řekla, že by bylo fajn na to navázat,“ odkryla Monika Načeva počátky jubilejní desáté desky.

Zbývalo už „jen“ objevit bubenici. „Měla jsem takové přání, že jestli budu mít ještě někdy kapelu, chci mít za bicími ženskou,“ vysvětluje Načeva. „Dlouho jsem nikoho nemohla najít, až se to pak stalo díky divadlu Minor, kde spolu s Markétou už dva roky hrajeme v představení Záhada hlavolamu.“ Monika se pak jednou šla podívat na vystoupení kapely Lo/ve, v níž Markéta bubnuje, a o postu bubenice bylo v té chvíli prakticky rozhodnuto.

David Kabzan, Markéta Pták (Ptáčníková) a Monika Načeva

Od básní Pavla Zajíčka se Načeva postupně dostala až k autorům, jako jsou Václav Hrabě, Martin a Věra Jirousovi, Vladimíra Čerepková nebo Šárka Smazalová. „Hledala jsem divoký lidi, kteří to ve svém životě měli těžký a tvořili během normalizace. V poezii hledám to, co můžu vzít za svý, postavit se za to,“ dodává Načeva. A David Kabzan se smíchem pokračuje: „Já jsem hlavně chtěl, aby Monika zase trochu zpívala, protože mi přišlo, že poslední dobou jen recitovala.“

Slyšel už Pavel Zajíček zhudebněné verze svých básní? Jak probíhala spolupráce mezi Načevou a Davidem Kabzanem při zhudebňování básnických textů? Poslechněte si celý rozhovor i písně Divoké husy, Voda a Zdivočelí koně, které kapela zahrála v našem studiu.

Odebírat podcast

Související