Hnutí malých domků se šíří. Vznikne o něm i seriál

„Vzniklo to v době, kdy jsem na vysoké přemýšlela, jak mi diplom z muzikologie pomůže splatit dluh za školné a nájem, až se vrátím domů do Kalifornie,“ píše na webu společnosti, která vám zdarma poradí, jak si minidomek postavit, jedna z jejích lektorek. Nakonec se po návratu rozhodla zorganizovat si život přesně podle toho, co chtěla. Bydlet u moře a pracovat jen občas o víkendech. Její kolegyně se ve stejném spolku ocitla z jiného důvodu, je architektkou a návrhy miniaturních domů ji začaly zajímat natolik, že se staly její hlavní pracovní náplní. Tumbleweed Tiny House Company navíc kombinuje koncept titěrného domku s nomádstvím – jejich minidomky mají kolečka.

Pro mnoho z těch, kteří se považují za součást small house movement, je bydlení v minidomcích odmítnutím společenského tlaku pořizovat si velké domy a zaplňovat je věcmi. Průměrná velikost amerického rodinného domu je přes 230 metrů čtverečních a v posledních několika desetiletích se výrazně zvýšila i přesto, že rodiny dnes mají méně členů. V USA je známým typem minidomku Katrina Cottage, jeho design připomíná tradiční americké rozlehlé bydlení s verandou, velikost a jednoduchost konstrukce ale odpovídá možnostem, ve kterých se obyvatelé jižní Louisiany ocitli po hurikánu Katrina. V kombinaci s nástupem ekonomické krize znamenaly dlouhodobé následky hurikánu začátek trendu, jehož oblíbenost stvrzuje i plánovaný seriál americké kabelové televize FYI, který dostal pracovní název Tiny House Nation. Od července v každé epizodě představí rodinu, která se rozhodla pustit do konstrukce vlastního minidomku. Současně mají jeho tvůrci v plánu ukazovat nejlepší domky, které zatím ve Spojených státech vznikly.

Infografika: Malé domky|foto: oficiální Facebook Tiny Houses Australia

Miniaturní bydlení je také způsobem, jak radikálně zmenšit svoji ekologickou stopu, kromě environmentálně uvědomělých přitahují i obyčejné kutily a podle novinářky Mimi Zeiger, která o domcích a fascinaci minibydlením napsala dvě knihy, také ty, které nazývá výrazem puzzlers. Pro puzzlery je jejich dům úkolem k vyřešení, internet zásobují fotkami a videi, ve kterých ukazují, jak nacpat co nejvíc věcí do co nejmenšího prostoru. Jejich smysl pro řešení hlavolamů je ale často způsobený problémem, kterému Zeiger říká newyorské dilema – intenzivní touha bydlet v centru nejlepšího města světa, která Newyorčany často donutí spokojit se s garsonkou nebo mansardou. Snad posledním typem fanouška miniaturních domků jsou domkoví voyeuři – lidé, kteří v nich bydlet nechtějí, ale baví je prohlížení malých místnůstek na internetu. Podle Zeiger jsou ti, kteří tahle vizuální cukrátka milují, okouzleni okamžitou možností vidět bydlení jako celek – zběžné zhlédnutí stačí k tomu, aby člověk viděl všechno, co se vidět dá, a pochopil všechny funkce domu nebo bytu.

Hlavním důvodem zájmu o minidomky je ale ekonomická situace. Těžko si v hédonistických 90. letech představit voliče Billa Clintona, jak staví minidomky. I s končící krizí ve Spojených státech žije stále téměř polovina obyvatel od výplaty k výplatě, roztomile neobvyklý životní styl je tak nejčastěji reakcí na hrozící chudobu u všech, kteří dnes už nemají úspory. I několik českých firem nabízí stavbu elegantních malých domků na míru nebo mobilních domů, které vás přijdou třeba na půl milionu. Rozestavěná Zeměloďka na pražském Smíchově, inspirovaná soběstačnými domy amerického architekta Michaela Reynoldse, nebo stavba domu za sto tisíc korun, do které se pustil spolek studentů pod názvem Hrana architektury, připomínají možnost stavět ekologické nebo jen velmi levné domy. Jejich postup můžete sledovat na Facebooku – kromě oblíbeného bloggera, který píše o jídle, módě nebo politice, je stále častějším zvykem sledovat i oblíbeného blogujícího kutila stavícího miniaturní dům – kreativní vyrovnání se s chudobou je stále rozšířenějším koníčkem.

Malý dům|foto: oficiální Facebook Tiny Houses Australia