Hnutí žlutých vest vyvolalo na francouzském venkově vlnu aktivismu. Jaká je jeho budoucnost?

„Nejdřív jsem se protestů neúčastnila. Bála jsem se, že se jedná o krajní pravici. Ale ve chvíli, kdy začali předkládat sociální požadavky, jako je zvýšení minimální mzdy nebo konec snižování důchodů, řekla jsme si, že za nimi stojím,“ říká doktorandka Marie z Univerzity v Nanterre. Podle ní i univerzity nejprve váhaly, jestli protesty podpořit. „Spousta profesorů i intelektuálů na to koukala s nedůvěrou. Když žluté vesty dorazily do Paříže a viděli jsme, že jsou to sociální protesty, rozhodli jsme se je podpořit,“ dodává. Součástí vládních reforem je i zvyšování školného pro studenty ze zemí mimo Evropskou unii. „Cílem této reformy je de facto zabránit lidem zejména z chudých afrických zemí, aby mohli studovat ve Francii,“ stěžuje si na přístup vlády Marie.

„Nejdřív jsem se protestů neúčastnila. Bála jsem se, že se jedná o krajní pravici. Ale ve chvíli, kdy začali předkládat sociální požadavky, jako je zvýšení minimální mzdy nebo konec snižování důchodů, řekla jsme si, že za nimi stojím,“ říká doktorandka Marie |foto: ČTK/AP/Bob Edme

Ve Francii existuje obava, že za protesty stojí krajní pravice. Podle sociologa Benoîta Coquarda, který se zabývá zejména studiem francouzského venkova, nelze popírat, že rasismus mezi stoupenci žlutých vest existuje. Krajně pravicová strana Národní sdružení (dříve známá jako Národní fronta) ale podle něj není součástí sdružení na místní úrovni. „Já jsem tam jejich složky neviděl, ale je možné, že jsou skryté,“ upřesňuje Coquard. Navíc i ve venkovských oblastech v hnutí figuruje celá řada členů jiné etnicity či barvy pleti. Větší část žlutých vest tvoří podle něj muži, ženy ale na druhou stranu celou řadu shromáždění iniciovaly. „Hodně typické jsou případy rozvedených matek žijících v nejistých podmínkách, nebo prostě jen mladé ženy,“ popisuje Coquard strukturu hnutí.

Politická mobilizace není pro lidi z venkova podle Coquarda úplně typická. Vedl k ní kromě jiného i fakt, že zvýšení cen pohonných hmot by se výrazněji dotklo venkovských oblastí. Hnutí také dokázalo do svých řad dostat i lidi, kteří dříve byli politicky pasivní. „Ve venkovských oblastech hrají důležitou roli osobní vztahy a přátelství. Často vidíte skupinku přátel, jak přijíždí na demonstraci. To je strašně důležité hlavně pro lidi, kteří se dřív neúčastnili politické debaty, nejsou členy odborů nebo ani nechodili volit,“ dodává Coquard.

Vláda prezidenta Macrona minulý týden slíbila, že části požadavků vyhoví. Od nového roku by se měla zvýšit minimální mzda o sto eur měsíčně|foto: ČTK/AP/Bob Edme

Vláda prezidenta Macrona minulý týden slíbila, že části požadavků vyhoví. Od nového roku by se měla zvýšit minimální mzda o sto eur měsíčně. Vláda by také měla zavést určité daňové úlevy nebo osvobodit od sociálních odvodů důchodce pobírající penzi nižší než 2 000 eur. Hnutí žlutých vest ale vznáší další požadavky. Chce se inspirovat švýcarským modelem a zavést v zemi prvky přímé demokracie prostřednictvím referenda. Podle francouzského komentátora Frédérica Sayse je to ale v tuhle chvíli to jediné, co názorově rozpolcené hnutí spojuje. „Tento návrh slouží jako nejnižší společný jmenovatel, protože levicová část žlutých vest chce více veřejných služeb a přerozdělování. Naopak žluté vesty napravo vyžadují snížení daní. V otázce přistěhovalectví také není shoda. Je obtížné formulovat návrhy tak, aby vyhovovaly všem lidem s různými světonázory,“ dodává Says. Za požadavkem lidového referenda je podle něj spíš určitý sentiment a touha udržet hnutí při životě a nerozpouštět ho.