Hollywood: Murphyho pohádka o továrně na sny aspiruje na seriálovou nudu roku

Ryan Murphy chce být podvratný a zároveň masově populární. Když mluvil o seriálu Pose, který se odehrává v prostředí newyorské drag komunity během reaganovské éry a vrcholící epidemie AIDS, shrnul svou představu hitu tím, že je sice přístupný všem, ale zároveň každého něčím popudí.

Přestože se Murphy vypracoval mezi nejvlivnější showrunnery současnosti, miluje outsidery všeho druhu. V jeho seriálech dostávají hlavní slovo gayové, dospívající děcka nebo ženy středního věku. Zajímá jej dobový kontext, všelijaké společenské patologie nebo hraniční stavy, kdy se lidi mění v monstra. I seriózní témata ale balí do opulentního stylu plného vizuálních výstřelků, obhroublého humoru a prvoplánově šokantních výjevů. Ve vynikajícím profilu kritičky časopisu New Yorker Emily Nussbaum Murphy pyšně odmítl campovou estetiku, která je s ním notoricky spojována, s tím, že by svou tvorbu raději definoval výrazem barokní.

Murphyho pohádka o továrně na sny aspiruje na seriálovou nudu roku|foto:Netflix

Maximalista, který od přelomu devadesátých a nultých let pracuje v nevídaném tempu, se po seriálu Glee pustil do projektů American Horror Story a American Crime Story. Zpopularizoval v nich formát seriálových antologií, jejichž sezóny tvoří oddělené příběhy, do kterých ovšem často obsazuje totožné herečky a herce. Po mnohaleté spolupráci s televizí FX, která patří studiu Fox, se předloni lukrativní smlouvou na pět let upsal Netflixu. S Ianem Brennanem nejprve natočili nevýraznou sérii The Politician a teď se vrací do prostředí klasického Hollywoodu, které ohledával už ve své starší sérii Feud, pojednávající o rivalitě mezi herečkami Bette Davis a Joan Crawford.

O čem sní lúzři

Série Hollywood začíná před branami fiktivního studia Ace, kde se neustále tísní dav nedočkavců. Všichni chtějí být aspoň na chvíli součástí továrny na sny, kde se každý může proměnit v někoho jiného a něco znamenat. Aspirující herec Jack Castello přežil vylodění u Anzia, ale roli ve válečném filmu rozhodně nedostane. Mladý scenárista Archie sice napsal oceňovaný debut, ale neví, jestli před šéfy dřív tutlat to, že je Afroameričan, anebo gay. Ani talentovaná Camille se kvůli svému etniku nestane filmovou hvězdou a donekonečna se pitvoří v rolích služebných. Ty všechny osud svede dohromady při natáčení filmu o herečce Peg Entwistle, která spáchala sebevraždu skokem ze slavného nápisu nad Los Angeles.

Ze seriálu Hollywood|foto:Netflix

Murphy se pokouší zmapovat krajinu dobového Hollywoodu nejen v příběhu nebohé Peg, ale třeba též usazením jedné z dějových linií do prostředí legendární benzínky, která celé dekády fungovala jako utajený bordel pro zpovykané celebrity. Stejně jako zmíněné drama Feud je tedy i Hollywood průnikem reality a fikce. Vystupuje zde spousta skutečných hollywoodských osobností jako afroamerická herečka Hattie McDaniel, Rock Hudson nebo Anna May Wong. A právě tato nedoceněná hvězda dostane v Murphyho fantazii příležitost k restartu kariéry, nikoliv nepodobné té, kterou v dobách American Horror Story Murphy umožnil své dvorní hvězdě Jessice Lange.

Nic než bubliny

Čtěte také

Seriál o Michaelu Jordanovi Poslední představení se nebojí chytit basketbalového býka za rohy

Je pochopitelné, že Murphy coby gay a tvůrce, který se navzdory pečlivě budovanému obrazu showrunnerského suveréna jen obtížně probíjel mezi televizní elitu a prakticky dodnes musí přesvědčovat kritiku, aby jej brala vážně, sní o branži bez útlaku a předsudků. Jeho alternativní historie zlaté éry továrny na sny ale bohužel plyne bez jakýchkoliv zádrhelů přímo k útěšnému happy endu. Zlý, rasistický mogul dostane ve správný čas infarkt, sebestředné herečky uznají, že se pro roli nehodí, a predátorský herecký agent, od kterého by se mohl učit i Harvey Weinstein, je spíš komická figurka s tváří Sheldona Coopera.

I nejodpornější příklady vykořisťování jsou tu podané jako veselé historky z natáčení. Murphy nepátrá po širších souvislostech ani neusiluje o analýzu toho, s čím se potýkaly menšiny v dobovém Hollywoodu. Příběh, v němž si partička outsiderů natočí vysněný film a jen tak mimochodem při tom ještě změní i svět, je naivní pohádka, kterou by si o sobě Hollywood jistě rád vyslechl. Pokud se ale zrovna nechystáme zazdít v bublině pokryteckého vytěsnění minulosti a ignorance stále pesimističtější současnosti, je těžké najít důvod, proč se na ni vlastně dívat, zvlášť po sezóně mnohem lepších pohádek, jako je třeba Tenkrát v Hollywoodu.