Holocaust v popkultuře: Koncentrák z Lega a komiksová alegorie
Mezinárodní den památky obětí holocaustu nám připomněl, že se s touto zkušeností vyrovnáváme už téměř 70 let a pravděpodobně se nám to nikdy nepodaří. Toto téma ale nerezonuje jen v literatuře, filmu nebo poezii: Art Spiegelman vyprávěl příběh svého otce vězněného nacisty v depresivním komiksu Maus a Zbigniew Libera vytvořil kontroverzní koncentrační tábor z Lega.
Patrik Ouředník ve své vynikající novele Europeana píše, že v roce 1986 byla na trh uvedena panenka Barbie v uniformě vězňů koncentračního tábora, což pozůstalé a přeživší velmi rozlítilo. Výrobce se ovšem hájil, že děti se skrze hru s panenkou lépe vcítí do utrpení. Jak je to ovšem ve skutečnosti? V rámci nedávného Mezinárodního dne památky obětí holocaustu jsme se zamýšleli nad tím, jak se v popkultuře prezentuje holocaust, který je podle Ouředníka nemožné jakkoliv zobrazit.
Kontroverzním příkladem popkulturního odkazu k holocaustu je koncentrační tábor z Lega polského konceptuálního umělce Zbigniewa Libery z roku 1996. Vyvolal spoustu rozporuplných reakcí jak v Polsku, tak ve světě, protože autor překročil hranice tradičního zobrazování tohoto citlivého tématu a dal ho do kontrastu se stavebnicí určenou pro děti. Projekt zahrnoval 7 boxů týkajících se rozdílných částí tábora a byl přímo sponzorovaný společností Lego – upozornění je umístěno do levého horního rohu každé stavebnice. Firma ovšem neměla tušení, k čemu chce umělec kostky používat. Dánská centrála chtěla, aby se projekt nedostal k širší veřejnosti, a podala stížnost, kterou se ale později rozhodla stáhnout.
Liberovo dílo bylo vystavované po celém světě a jeden z kusů zařadilo Židovské muzeum v New Yorku k výstavě Mirroring Evil v roce 2002. Téměř o deset let později odkoupilo nacistický tábor smrti z Lega do své sbírky i varšavské Muzeum moderního umění – označilo ho za jedno z nejdůležitějších děl současného Polska. Nebylo to poprvé, kdy Libera jako představitel kritického umění přenesl dospělé problémy do dětského světa. V roce 1994 vytvořil ve spolupráci s hračkářským gigantem Mattel sérii Barbie nazvanou Kenova teta, která se stavěla kriticky k ideálu krásy. Až tady můžeme hledat původ inspirace pro Ouředníkovu fikci.
Komiks Arta Spiegelmana Maus z roku 1991 v základu připomíná Farmu zvířat George Orwella. Postavy totiž zobrazuje jako zvířata, konkrétně židovské vězně představují myši, SSmany kočky a tak dále. Spiegelman se narodil ve Stockholmu v židovské rodině, která měla s koncentračními tábory přímou zkušenost z Polska a Maus je značně inspirovaný příběhem Spiegelmanova otce. O černobílém komiksu, oceněném mimo jiné Pulitzerovou cenou, se uvažuje spíše jako o svébytném literárním díle. Sugestivně rozkrývá mikrosvět uvnitř koncentračního tábora skrze hrdiny s velmi komplikovanými osobnostmi. Kontrast tématu a média v takovém případě může vyznít ještě naléhavěji a podtrhnout nepřenositelnost takové zkušenosti.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.