Host do domu, Bůh do domu. Nikola Hrušková o víře a každodennosti ve Střední Asii

30. srpen 2026

Tři roky žila v Uzbekistánu a cestovala také po Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Turkmenistánu. Cestovatelka, bývalá diplomatka a autorka knihy V srdci Střední Asie Nikola Hrušková v Hergot!u vyprávěla o rozdílech mezi jednotlivými zeměmi, ramadánu, pohostinnosti i jednom z nejstarších koránských rukopisů na světě.

Přestože ve všech zemích regionu převažuje islám, jeho postavení se podle Hruškové výrazně liší. V Kyrgyzstánu a Kazachstánu jeho přítomnost v každodenním životě vnímala méně, v Tádžikistánu a Turkmenistánu jsou náboženské projevy silně regulované státem. V Uzbekistánu naopak během svého pobytu pozorovala rostoucí zájem o víru. Přibývalo podle ní zahalených žen, halal restaurací i lidí cestujících na pouť do Mekky.

Islám přitom nebyl viditelný jen v mešitách. „Když se s někým bavíte, konverzaci často uzavře tím, ať vám Bůh nebo Alláh žehná,“ popisuje Hrušková. Náboženský rozměr měl také ramadán. Zpočátku jej vnímala především jako měsíc odříkání. Teprve při rozhovorech s místními pochopila, že jej sami prožívají jako čas očisty, napravování vztahů i společných setkání. Po setmění se rodiny a přátelé scházeli k iftáru a zvali k jídlu své okolí.

Silnou zkušeností pro ni byla také místní pohostinnost. Během cest často bydlela přímo u rodin a překvapovalo ji, jak rychle jsou lidé ochotni pozvat cizince domů. Jednou je na čaj pozvala jedenáctiletá dívka, přestože její rodiče ani nebyli doma. „Je někdo host, tak je host. Host do domu, Bůh do domu,“ shrnuje Hrušková přístup, se kterým se v regionu setkávala.

V Taškentu navštívila také takzvaný Usmánův Korán, rukopis tradičně spojovaný s chalífou Usmánem. Dochovaná část obrovské knihy váží podle Hruškové kolem osmdesáti kilogramů a dnes je umístěna v novém Centru islámské civilizace.

Jak se slavný rukopis Koránu, který bývá označován za jeden z nejstarších dochovaných koránských rukopisů do Taškentu dostal? Jak dnes vypadají Samarkand a Buchara, města Hedvábné stezky a důležitá centra islámské vzdělanosti a perské kultury? Kde Nikola Hrušková ochutnala nejlepší plov? Poslechněte si nový Hergot!

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.