Hotely vás v rámci Barter Weeku ubytují zdarma výměnou za vaše dovednosti

Jurta v Mongolsku

Do druhého mezinárodního Barter Weeku, tedy tematického týdne, kdy lidé celého světa vyměňují své dovednosti za ubytování v hotelech a hostelech, se přihlásilo víc než šest stovek ubytovacích zařízení po celém světě.

Od 18. do 24. listopadu nabízejí bezplatné ubytování výměnou za zboží nebo dovednosti cestovatelů. Hostitelé na webu registrují svá přání, která sahají od truhlářských a dekoračních prací po znalost sociálních sítí a webových stránek, a vyzývají potenciální hosty, ať nabídnou, s čím můžou pomoct. Ekofarma v Bulharsku shání truhláře, aby pomohl vybudovat místnost podle pravidel reiki, lázeňský rezort na Srí Lance hledá odborníka na optimalizaci internetového vyhledávání, zatímco penzion v britském Torbay shání malíře pokojů. Jak píše zpravodajský server The Guardian, ubytovací zařízení nepoptávají jen dovednosti, B&B v Turíně shání zachovalé dětské knihy, moskevský hostel by rád vyměnil ubytování za deskové hry a provozovatelé jurty v Mongolsku doufají, že v rámci Barter Weeku dostanou zánovní počítač. Barter Week je sesterským programem italského výměnného týdne, který funguje už jedenáct let. Na jeho seznamu je 900 ubytovacích zařízení.

Spustit audio
  • Čapí pár sabotuje provoz železnice v nizozemském městě

    25. březen 2020
    čáp - čápi - čapí hnízdo

    Vlakovou dopravu ve městě Meppel na severu Nizozemska komplikují čápi. Své hnízdo si totiž postavili přímo nad tratí na tyčích, které podpírají vedení u tamní železniční stanice. Ptačí domov je navíc nad soustavou s výhybkami. Jak na ni čápi při budování hnízda shazují větve, systém se podle mluvčího tamního železničního dopravce ProRail Michela van den Bogaerta porouchává.

    Železničáři se už dříve snažili hnízdo odstranit, jenže jak uvádí server DutchNews, čápi jsou zvyklí vracet se na místa, která mají rádi, a stavět si tam hnízda nová. Dopravce se chce pokusit hnízdo přesunout, a to i přesto, že jsou čápi i jejich hnízda (i když se kolem nich zrovna ptáci nepohybují) v Nizozemsku chránění.

    „Máme povolení od místních úřadů. S tím, že to (přesunutí hnízda, pozn. redakce) musíme udělat co nejrychleji a ekolog následně zkontroluje vejce,“ řekl mluvčí Michel van den Bogaert. Ornitolog Frits Koopman pak místní televizi řekl, že podle zákona musí být v případě, že se hnízdo přesouvá, jiná vhodná hnízdící alternativa v okolí. Podle společnosti ProRail je jedno místo třeba blízko nedaleké nemocnice. Čápi se ale prý k přesunu příliš nemají.

  • U lidí, kteří za den ujdou více kroků, je nižší úmrtnost, tvrdí studie

    25. březen 2020
    Chůze - výlet

    Tým amerických vědců zkoumal souvislost mezi počtem denně nachozených kroků a úmrtností (a to ať už byl důvod smrti jakýkoliv). Ukázalo se, že u skupiny lidí, která ušla 8 tisíc a více kroků denně, byla úmrtnost za zkoumané období zhruba jedenáctkrát nižší než u těch, co každý den nachodili méně než 4 000 kroků.

    Vzorek tvořilo více než 4 800 obyvatel Spojených států amerických starších 40 let. Zařízení u nich zhruba týden měřila, kolik kroků průměrně za den ujdou, popisují vědci v nově zveřejněné zprávě ze studie. Data pocházela z let 2003 až 2006 (byla součástí Národního zdravotního a výživového průzkumu), informace o úmrtnosti u zapojených účastníků pak vědci zjišťovali v prosinci 2015. Jak píše server ScienceNews, v průběhu zhruba deseti let zemřela necelá čtvrtina ze zkoumaných – 1 165 lidí. Nejvyšší úmrtnost byla u těch, co ušli méně než 4 000 kroků za den. To představuje zhruba tři kilometry. Přibližně 3,5x nižší byla u lidí, kteří ušli mezi 4 000 a 8 000 kroky, a vůbec nejnižší pak u skupiny, kde měřiče zaznamenaly 8 000 až 12 000 kroků.

    Zatímco studie prokázala provázanost mezi počtem ušlých kroků a úmrtností, významnou spojitost mezi rychlostí (případně intenzitou) chůze a úmrtností vědci neprokázali. Podle celosvětové studie zveřejněné v červenci 2017 v časopise Nature ujdou Češi průměrně 5 500 kroků denně, což jsou zhruba čtyři kilometry. Studie tehdy zkoumala data z chytrých telefonů u přibližně 717 000 lidí po celém světě.

  • Dejte si Hobita nebo příběh Berena a Lúthien – dnes je Den četby Tolkiena

    25. březen 2020
    J. R. R. Tolkien

    Tolkienova společnost vyzývá už sedmnáct let vždy 25. března k četbě nebo poslechu děl tohoto anglického spisovatele. Datum je vybráno podle dne, kdy byl v roce 3019 Třetího věku zničen Jeden prsten a padl Temný pán Sauron. To vše ve světě vytvořeném právě spisovatelem J. R. R. Tolkienem.

    Tématem letošního ročníku akce, která připomíná spisovatelův odkaz, jsou příroda a průmysl. Organizátoři proto doporučují přečíst si třeba kapitoly Starý hvozd nebo Lothlórien z Pána prstenů. Na seznamu doporučené četby pro dnešní den je také filozofická povídka List od Nimrala, příběh Berena a Lúthien a Tolkienovy dopisy – konkrétně č. 75, 78, 131, 155 nebo 181. Ti, co nemají knihy v papírové podobě, mohou třeba jen poslouchat předčítání, které na YouTube přenáší německá Tolkienova společnost.

    Pokud se rozhodnete do iniciativy zapojit, a dokonce i nahrát nebo natočit to, jak z Tolkienových děl předčítáte, můžete své video nebo fotku sdílet na sociálních sítích pod hashtagem #ReadTolkienatHome2020.

  • Nemoc COVID-19 může vážně ohrozit i gorily, orangutany nebo šimpanze, upozorňují vědci

    25. březen 2020
    Samice šimpanze s mládětem

    Nový typ koronaviru představuje hrozbu nejen pro lidi, ale také pro lidoopy. Upozorňuje na to Konsorcium pro zdraví lidoopů s tím, že zatím není jisté, zda by nemocnost a úmrtnost v souvislosti s nemocí COVID-19 byla u orangutanů, šimpanzů nebo goril podobná jako u lidí. Už dříve ale studie potvrdily, že se patogeny včetně virů mohou z člověka na lidoopa přenést.

    Jak píše Guardian, vědci například v roce 2016 prokázali, že se jeden typ lidského koronaviru přenesl na šimpanze v Národním parku Taï v Pobřeží slonoviny. Ti podle studie kašlali a kýchali. Dvacítka vědců ze zmíněného konsorcia teď upozorňuje, že přenos i méně nebezpečných lidských patogenů může mít u opic mírné, až vážné následky.

    Vědci vzhledem k tomu, že jsou populace lidoopů obecně ohrožené, doporučují přerušit například navštěvování lidoopů v jejich přirozeném prostředí i v zajetí. Třeba národní park v Kongu, kde žijí gorily, se už pro turisty i badatele uzavřel. Guardian ale dodává i druhou stranu takového rozhodnutí – s úbytkem turistů se totiž zároveň zvyšuje riziko pytláctví. Pro návštěvníky je teď nepřístupná i záchranná stanice Sepilok Rehabilitation Centre na Borneu, kde žijí orangutani. „Tahle nemoc by mohla být pro už tak kriticky ohrožené orangutany fatální. Je to risk, který si nemůžeme dovolit,“ říká Susan Sheward z organizace Orangutan Appeal UK.

  • Krtka na Marsu musela zachránit rána lopatou

    25. březen 2020
    Umělecké znázornění sondy InSight

    Robotická meziplanetární sonda InSight, kterou NASA vypustila 5. května 2018, přistála na Marsu 26. listopadu 2018. Nedávno však při své misi narazila na neočekávaný problém. Sonda, která se měla zavrtat se pod povrch Marsu a měřit zde teplotní výkyvy, se zasekla. Kosmická agentura však tento problém opravila svérázným způsobem.

    Průzkum povrchu Marsu mohl pokračovat poté, co sondu pro měření teploty zatlačila do marťanské půdy lopata na robotickém rameni, píší stránky Futurism. O tom, že zákrok měl úspěch, NASA informovala v pátek 13. března.

    Úkolem sondy, které se také přezdívá „krtek“, bylo zavrtat se hluboko do písčitého povrchu rudé planety. Půda na Marsu je ale místy slepená dohromady, a zařízení se proto zaseklo. Naprogramovat robotickou paži meziplanetární sondy, aby „krtka“ zatlačila do země, bylo riskantní. Hrozilo totiž, že na zařízení dojde k poškození energetického a komunikačního vedení.

    Na serveru Popular Science se uvádí, že řešení problému trvalo dohromady rok. Použití lopaty vědci označují jako „plán C“, o němž začali vážně přemýšlet až na konci února. Krtek každopádně zase funguje a NASA doufá, že se provrtá ještě dál.

    Vědci očekávají, že sonda zanalyzuje teplotní výkyvy v povrchu Marsu, což vědcům pomůže pochopit, nakolik se podobá zemské kůře. Kdyby se „krtek“ znovu zasekl, podle německého geofyzika Tilmana Spohna, který za jeho misi odpovídá, by to nejspíš znamenalo, že narazil na kámen.

  • Kovanda, Koťátková, Jeřábková. Odstartovala virtuální štafeta obrazových svědectví z karantény

    25. březen 2020
    Příspěvek do Deníku z karantény od Edith Jeřábkové

    V kruhu přátel se pošle papír s kresbou. Následující hráč v pořadí musí napsat větu, která popisuje, co vidí na obrázku. Pak se papír přeloží a pošle dál. Další na řadě zase kreslí podle toho, co si přečetl, papír přeloží a tak to pokračuje dál. Tímto způsobem lze hrát jednu z variant tiché pošty, kterou všichni známe z dětských let

    Podobně si začali krátit čas v karanténě umělkyně a výtvarníci volně sdružení kolem Institutu úzkosti. Smyslem je navázat během izolace vazby napříč výtvarnou komunitou i mimo ni. Deník z karantény odstartoval 20. března Jiří Kovanda fotografií cedule s nápisem Come in, we are open, což rozhodně nebyla v tu dobu realita většiny restaurací a hospod v Česku. Druhou půlku obrázku zaplnil károvaný fialovo-šedý vzor na textilii. Kovanda vyzval k reakci Evu Koťátkovou. Umělkyně den nato zveřejnila svou odpověď, která doplňovala spodní část obrázku o podobnou látku s vystřiženými fotkami zvířat a talířem. Od Evy Koťátkové pak štafeta pokračovala k teoretičce Edith Jeřábkové fotografií rozestlané postele s vystřiženými otvory v polštáři. Po zásahu Edith přibyla v grafickém editoru malovaná mrkev.

    Proměny vizuálního deníku můžete sledovat přímo na stránkách Institutu úzkosti nebo na jeho facebookovém profilu. Podle záměru autorek a autorů dojde ke vykročení vizuálního deníku nejen za hranice čtyř zdí domovů umělců, ale i konkrétních komunit a stane se z něj živá struktura. „Byli bychom rádi, kdyby tak vznikl rozsáhlý soubor, který se neomezí jen na určitou část zdejší scény, který bude svědectvím, stopou, naším společným deníkem z karantény,“ píše se v anotaci.

    S podobným konceptem sdílení přišlo i Radio Wave. Nevyzýváme ke sdílení vizuálních výtvorů, ale vašeho hlasu. V rubrice Samotka shromažďujeme minutové nahrávky posluchačů a příznivců Radia Wave, které pak komentuje náš oblíbený psychoterapeut Honza Vojtko. I díky podobným projevům sdílení se může stát karanténa snesitelnější.

  • Umyvadla pro bezdomovce nebo výstavy za okny. Svět přichází se zlepšováky pro dobu koronaviru

    24. březen 2020
    covid 19 - koronavirus

    Jak se koronavirus šíří planetou, hledají její obyvatelé více i méně kreativní způsoby, jak při běžném fungování nenakazit sebe i okolí.

    Skoro tři desítky těch nejinspirativnějších sestavila webová stránka Bored Panda, která se specializuje na legrácky všeho druhu.

    Do výběru příkladů, které je hodno a cool následovat, se dostala i slovenská prezidentka a její šaty sladěné s ústenkou. Muzeum umění ve finském městě Salo nezavírá svůj areál a v noci nechává svítit všechna světla nad expozicemi. Návštěvníci mohou přijít až těsně k proskleným stěnám budovy a nerušeně a zblízka si výstavy prohlížet z bezpečí plenéru. Bývalý bezdomovec Terence Lester umisťuje mobilní umyvadla s mýdlem a vodou po americké Atlantě, aby si ruce mohli bezpečně umývat všichni lidé bez domova, kteří se v oblasti scházejí. Další města se inspirují.

    Dánský supermarket Meny se snaží zabránit tomu, aby lidé nakupovali do zásoby věci, které by chyběly dalším zákazníkům. Jednu láhev dezinfekce proto prodává za čtyři dolary, dvě za 95. V dalších dánských obchodech jsou na podlaze nalepeny značky, aby zákazníci čekali ve frontě v bezpečných odstupech. A v obchodech na Novém Zélandu jsou některé pokladny otevřené jen seniorům. Kanadští reportéři televize CTV se spoléhají na staré osvědčené materiály. Rozhovory s respondenty nahrávají z bezpečné vzdálenosti – na mikrofon přilepený na hokejce.

  • Zemřel otec Asterixe a Obelixe Albert Uderzo. Komiksu se věnoval 70 let, i když neviděl barvy

    24. březen 2020
    Obelix, Albert Uderzo a Asterix

    Kreslená dvojice Asterix a Obelix osiřela. Ve Francii zemřel na infarkt jejich spoluautor, kreslíř a ilustrátor Albert Uderzo. Informoval o tom deník Le Parisien.

    Uderzo tvořil kreativní duo se spisovatelem René Goscinnym, autorem mimo jiné i postavičky kluka Mikuláše, známého třeba z Mikulášových patálií. Po Goscinnyho smrti v roce 1977 sám psal ke komiksu i scénáře. Kresbám a komiksovým postavám se věnoval celý život, přestože byl barvoslepý.

    Uderzo začal kreslit komiksy pod vlivem americké animované produkce v roce 1945. Od roku 1951 spolupracoval s Goscinnym a kromě zpracování mnoha dobrodružství galských bojovníků vytvořili i spoustu dalších kreslených postav a příběhů. První díl toho nejslavnějšího, Asterix a Obelix, vyšel v roce 1959, v Česku se pak začaly příběhy slavné dvojice objevovat v 70. letech. Komiksové knihy ze starodávné Galie byly přeloženy do více než sta jazyků a inspirovaly vznik desítky filmů a seriálů. Asterix s Obelixem přesto žijí dál, v roce 2013 převzali tvorbu jejich příběhů scenárista Jean-Yves Ferri a kreslíř Didier Conrad.

  • Podívejte se na nejlíp zpracované virtuální prohlídky těch nejlepších světových muzeí a galerií

    24. březen 2020
    Slavné schody ve Vatikánském muzeu

    Nic míň než umění světové třídy bez front a vstupenek nabízejí do detailu propracované virtuální prohlídky nejslavnějších muzeí.

    Deset těch nejlíp vyvedených sestavil britský deník Guardian. Podívejte se na tisíce obrazů, soch, instalací a nových děl online – k dispozici jsou interaktivní 360stupňová videa, komentované prohlídky nebo prezentace uměleckých děl, která si můžete zoomovat dle libosti. Tak zmáčkněte F11 a vyrazte.

    Muzeum J. Paula Gettyho v Los Angeles má víc než 6 000 exemplářů, od neolitických hliněných figur po van Gogha a Renoira. Nahlédnete dovnitř galerie a podrobnosti si můžete zobrazovat kliknutím na jednotlivé exponáty. Nevynechejte ani muzejní sluneční terasu.

    Vatikánská muzea v Římě ukrývají vysoké klenuté stropy, složité nástěnné malby a tapiserie. Zdejší tour vás provede sedmi částmi muzeí. Pohledem 360 stupňů si můžete prohlédnout i Sixtinskou kapli. A pokud by se vám z Vatikánu nechtělo ještě domů, prohlídka You Visit vede dál – do baziliky a na náměstí svatého Petra.

    Amsterodamské Rijksmuseum má rozsáhlou sbírku uměleckých a historických předmětů napříč osmdesáti galeriemi. Nedávno tu skončila velkolepá rekonstrukce, která propojila vznešenost architektury 19. století s moderním osvětlením a novým proskleným atriem. Interaktivní prohlídka vám odhalí každý tah štětce Vermeera, Rembrandta i dalších nizozemských mistrů.

    Národní muzeum moderního a současného umění v Jižní Koreji tvoří několik míst – hlavní galerie v Gwacheonu a pobočky v Deoksugungu, Soulu a Cheongju. Virtuální prohlídky prozkoumávají inspirativní směs tisku, designu, sochařství, fotografie a nových médií. Od Josepha Beuyse po Andyho Warhola, kolekce zahrnuje mezinárodně uznávané umělce, korejskou současnost i nová umělecká jména.

    Bývalé pařížské vlakové nádraží Musée d'Orsay je zase domovem Cézanna, Moneta a dalších francouzských mistrů. Pod 138 metrů dlouhou zaoblenou skleněnou střechou se nachází největší sbírka impresionistických a postimpresionistických děl na světě.

    V klenutém stropě Velkého dvora Britského muzea v Londýně je 3 212 skleněných tabulí. Žádné dvě nejsou stejné – a 360stupňový pohled ve virtuální prohlídce umožňuje prozkoumat každou z nich. Kromě tohoto velkolepého prostoru tu můžete najít staroegyptskou Rosettskou desku, mumie a další starodávné zázraky.