Houellebecq v knize Podvolení zkoumá islám, ale bojí se jít do hloubky

5. listopad 2015

Michel Houellebecq se v Podvolení snaží vypořádat s tématem islámu, kolem kterého ve svých knihách zatím jen kroužil a nikdy mu nevěnoval plnou pozornost. Podvolení – v originále Soumission – může odkazovat k původnímu významu arabského al-Islám, což znamená dobrovolné podvolení se vůli boží, ale stejně tak ke stejnojmennému kontroverznímu krátkému filmu Thea van Gogha, který byl krátce po jeho uvedení zavražděn islámským radikálem.

Už v románu Platforma, který vyšel v roce 2002, bylo zřetelné, že autorův vztah k islámu není zrovna bezproblémový. Ústy jednoho z hrdinů Platformy se dozvídáme, že „islám je nejpitomější náboženství na světě“. Již při zveřejnění krátké synopse knihy Podvolení se někteří lidé bouřili, že spisovatel bude jen přilévat olej do ohně nikdy nekončícího sporu o multikulturalismus a roli islámu v něm. Podvolení nakonec umlčí všechny Houellebecqovy kritiky, neboť kniha referuje o muslimské víře až nečekaně smířlivě a věcně.

Akademik François značnou část svého produktivního života strávil výukou na pařížské Sorbonně nebo se v soukromí věnoval své obsáhle dizertaci o díle francouzského prozaika Huysmanse. Jeho jinak poměrně samotářský život během semestru projasňují jen nezávazné vztahy se studentkami, které ale François pravidelně ukončuje během prázdnin, protože jen máloco se Françoisovi hnusí víc než vidina rodinného života.

Zaběhnutý životní rytmus naruší až překvapivá politická událost. Prezidentské volby v roce 2022 vyhraje Mohammed Ben Abbes ze strany Muslimské bratrstvo, jemuž do prezidentského křesla významně pomohou socialisté a liberální pravice UMP, kteří v Abbesovi vidí menší zlo než v Marině Le Penové z extrémně pravicové Národní fronty. Výměnou za vítězství v prezidentských volbách přenechá Muslimské bratrstvo svým koaličním partnerům křeslo premiéra a stejně tak většinu strategických ministerstev s výjimkou jednoho jediného – ministerstva školství. Skrze něj totiž bude roubovat islámu do života Francouzů.

Houellebecq tentokrát staví hlavního hrdinu Françoise do nezvyklé situace, kdy ho nutí opustit jeho alma mater, neboť podle nových zásad musí všichni pedagogové konvertovat k islámu. Houellebecq jako by testoval, jak se jeho hrdina bude chovat, když přijde o to nejcennější – profesorský post.

Autor popisuje vzestup islámu jako reakci na krizi současného systému. Úspěch Muslimského bratrstva nespočívá v tom, že by v roce 2022 ve Francii nějak výrazně přibylo muslimů. Bratrstvo spíš využívá slabin současné společnosti, která se na úrovni mezilidských vztahů rozpadá, i proto obrací pozornost k základní jednotce – tedy rodině. Právě od ní se podle Houellebecqa současná konzumní společnost odvrací, a způsobuje tak celospolečenský úpadek. Součástí návratu k rodině je nezbytný návrat k patriarchátu. Ženy přestanou mít možnost pracovat, což ale nevadí, protože se tím prý vyřeší problém s nezaměstnaností. Ženy se provdají a jejich místa obsadí nezaměstnaní muži.

03289616.jpeg

Politická větev příběhu není příliš věrohodná. Veškeré změny, které Muslimské bratrstvo udělá, záhadným způsobem řeší všechny myslitelné problémy – nezaměstnanost, kriminalitu, veřejné finance atd. Houellebecq jako by se obával vykreslit drsnější vizi budoucnosti společnosti. Autor si vystačí s poměrně krotkým pohledem, kdy se islamisté spokojují s tím, že ovládnou budoucnost skrze vzdělávání. Houellebecq zplošťuje islám na sadu „supermarketových“ pouček, které každý čtenář zná, aniž by musel být religionista. Odmyslíme-li si tuto politickou rovinu, zůstane nám pouze typická houellebecqovská šablona ironicky hláškujícího, zatrpklého a nihilistického antihrdiny.

Houellebecq se v Podvolení pokusil vystoupit ze své komfortní zóny a napsat provokativní politickou fikci. Bohužel pro něj – politická rovina je dost chatrně vystavěná a v popisu islámu zůstává autor trestuhodně na povrchu, přitom se tu vyloženě nabízí prostor pro podrobnou analýzu. Stabilně se můžeme spolehnout na jeho břitký humor a schopnost pregnantně popsat společenské nešvary. Nic víc ale tentokrát Houellebecq bohužel nenabízí.

Michel Houellebecq – Podvolení (přeložil Alan Beguivin; Odeon, 2015)

autor: Michal Polák
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.