Hudební "básně větru" Mount Eerie balancují mezi nihilismem a nadějí
Jedenatřicetiletý americký muzikant, zpěvák, malíř a fotograf Phil Elverum si na alternativním poli v první dekádě nového milénia vybudoval velmi specifickou pozici, ať už se svojí bývalou kapelou The Microphones nebo současným projektem Mount Eerie.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Muž, jehož kariéra se vine od počátečních manipulací s analogovými instrumenty a osmistopými kotoučovými magnetofony až k současné koketérii s black metalem, nejprve prorazil se svou kapelou The Microphones. Washingtonský vyznavač lo-fi přístupu se postupně etabloval coby mimořádně zručný producent, pověstný svým precizním přístupem - ostatně také jeho písničkářství získalo co do témat i kvantity až obsesivní charakter.
Microphones, to byl sen fanouška undergroundového rocku: silné harmonie obalené psychedelickou pavučinou, písně na jedné straně folkově zjemnělé a posmutnělé, na straně druhé plné noisového harampádí. Punc originality téhle muzice ještě dodával autorův chlapecký hlásek a silně imaginativní texty. Poslední deska Microphones nazvaná Mount Eerie zároveň dala jméno kapele, pod jejímž nickem se Phil Elverum skrývá s drobnými odchylkami posledních šest let.
Aktuální čtvrté album Wind´s Poem, Elverumova projektu Mount Eerie, je nejen jeho dosavadním tvůrčím zenitem, ale přitahuje pozornost i díky jiné podstatné věci: největší devizou téhle desky totiž zůstává způsob, jímž servíruje čím dál populárnější death-metalovou estetiku vrtošivému a přecitlivělému indie-rockovému publiku.
Elverum tu vědomě využívá metalové emblémy, které do absurdních rozměrů dovedli dronoví věrozvěstové Sunn O))), a zároveň staví na zvukové pestrosti, atmosféře a svěžích nápadech. Masivní kytarové stěny evokující death-metalový akcent na mytologické zdroje a opojnost destruktivních sil přírody se tu kloubí se subtilním melodickým písničkářstvím.
Každá skladba disponuje vlastní souhrou hudebních i literárních kontrastů, každá má svou specifickou dynamiku, která i delší kompozice vzdaluje epigonské nudě. Pulsující jedenáctiminutová dronová odysea Through the Trees je ideálním příkladem Elverumova autorského posunu od poutavých, leč beztvarých raných experimentů, k plně koncizním a sofistikovaným formám, kde mají všechny motivy své přesné místo a jednotící smysl.
Wind´s Poem - pečlivě vystavěná a epická "báseň větru", promyšleně balancující mezi nihilismem, útrpností a nadějí, nese svoje motto ve skladbě Between Two Mysteries. "Buried in Space", deklamuje v ní Phil Elvrum, zatímco kolem něj vlaje sampl z Badalamantiho soundtracku k seriálu Twin Peaks. Nová deska Mount Eerie je v jistém smyslu skutečně "pohřbena v prostoru"; ten je ale organizován stejně chytlavě a důmyslně jako Lynchovo proslulé mystérium.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
