Hudební bonboniéra mikropříběhů. Jakub Šimanský natočil desku Bez Niesnera
Začínal v kapele Unna, kde se už před lety sešel se svým spolužákem Tomášem Niesnerem. Od té doby tvoří pro mnoho lidí nerozlučnou dvojici, která vydává společná alba. Oba dva ale tvoří i sólově, případně v dalších projektech. I na ty přišla ve studiu řeč, nejvíce jsme si ale logicky povídali o nejnovější nahrávce vtipně nazvané Bez Niesnera. „Samozřejmě jsem se na to Tomáše ptal a schválil mi to, takže vše v pořádku,“ usmívá se trochu potutelně Jakub.
Už samotný název nahrávky naznačuje, že se Jakub Šimanský tentokrát chtěl vydat o něco méně seriózní cestou, než ke které by mohla instrumentální kytarová hudba svádět. „Jsou to vlastně takové mikropříběhy inspirované tím, co mě napadá, mnoho z nich je ukotveno do dětství nebo dospívání, kdy jsme po lavicích a žákovských knížkách čmárali různé postavičky a následně jim fantazií vdechovali život.“ I proto působí deska uvolněně a možná až rozverně, je dynamičtější a čiší z ní Jakubovo současné rozpoložení, které on sám popisuje jako šťastné.
Zároveň přiznává, že je trochu výzva propojit na koncertě starší, klidnější skladby s těmi novými. A že je pro něho výzva hledat způsoby, jak v tomto ohledu dosáhnout funkční symbiózy. K jeho vnitřní symbióze naopak přispívají i častější cesty do Přerova za rodiči a za starými kamarády. „V mnoha ohledech je ta deska vlastně pro ně,“ přiznává Jakub. „Právě ty postavičky ze školních lavic nebo konkrétní místa či situace v tom poznají jen oni a to mi na tom přijde skvělé.“ I díky těmto setkáním se do svého rodného města rád vrací a dokonce přemýšlí, že by v něm s Tomášem Niesnerem (jak jinak) uspořádali jednu speciální akci. A určitě bude super.
Co mají Jakub a Tomáš v plánu? V čem tkví tajemství šťastného životního období? A kdo je to Hipipi? Poslechněte si celý díl Modelářů!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
