Hudební parodie: Ruda z Ostravy vs. geniální The Mighty Boosh

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03167748.jpeg

Desítky upachtěných estrádních pokusů nás dennodenně přesvědčují, že dělat kvalitní hudební parodie je zdaleka nejtěžší disciplína – díky humoristické skupině Monty Python ale zároveň už skoro půl století víme, že to jde. Chce to jenom hromadu hudebního talentu a popkulturní rozhled.

Jemaine Clement a Bret McKenzie, tedy členové hudební skupiny Flight of the Conchords a tvůrci stejnojmenného seriálu, mají samozřejmě obojí – jejich hudební um dosahuje takových výšin, že si můžou dovolit vydávat regulérní desky, které pozitivně hodnotí třeba i vlivný hudební server Pitchfork. Zmíněný seriál, vysílaný v letech 2007 až 2009, je postavený na klasickém příběhu hudební skupiny, která se snaží infiltrovat do hudebního průmyslu a dosáhnout slávy.

Novozélandští Flight of the Conchords to v sitcomu zkoušejí přes hip hop a rapování o tom, že pijou čaj s vlastní babičkou, utahují si z Davida Bowieho a skládají balady pro epileptické psy, na nejzamilovanějším žánru se ale oba protagonisté shodnou: jejich motto zní „Eat, Sleep, Folk“. Není co dodat. Flight of the Conchords momentálně hibernují, a to ze sympatického důvodu – ačkoliv jim totiž HBO za natočení další série nabízela pořádný balík, autoři přiznali, že momentálně prostě nemají nápady na další písničky, a tak to nebudou lámat přes koleno.

Co znamenají Flight of the Conchords pro hudební scénu v New Yorku, jsou pro Londýn tvůrci dadaistického britcomu The Mighty Boosh, který se vysílal od roku 2004 do roku 2007. Základní příběhová linie je tentokrát jiná – ošetřovatel v zoo a teatrální intelektuál Howard Moon (Julian Barratt) se snaží přesvědčit fanatického vyznavače elektra Vince Noira (Noel Fielding), že hudební evoluce došla svého vrcholu v jazzovém sketování.

03167753.jpeg

Kromě neustálých potyček ale Vince a Howard zvládnou založit kapelu Kraftwerk Orange, nechají se uvěznit triphopovými kokosovými ořechy, v zajetí retrománie začnou hrát středověkou hudbu a zjistí, že na fúzi glam rocku a folku ještě lidé opravdu nejsou připraveni. The Mighty Boosh jsou tak dokonalou analýzou popkultury nulté dekády, že se dostali i do knih hudebního publicisty Simona Reynoldse. Získali si ale i srdce mainstremových fanoušků – důkazem toho může být, že Noel Fielding letos společně s kapelou Kasabian vystoupil na hlavním pódiu festivalu v Glastonbury.

Zatímco pokračování Flight of the Conchords a The Mighty Boosh už se asi nedočkáme, jeden z nejslavnějších světových parodistů Weird Al Yankovic vydal nové album před několika dny. Trojnásobný držitel ceny Grammy si na aktuální desce Mandatory Fun bere na paškál hlavně Pixies nebo machistický rock Foo Fighters, zesměšňuje ale i Pharrella Williamse nebo Lorde.

Podobně aktivní jako Weird Al Yankovic je v poslední době Jimmy Fallon – známý moderátor vlastní talk show se omezuje na parodie Bruce Springsteena nebo The Doors, jeho převleky a napodobování gest i grimas ale nemá v současnosti obdobu. V českém prostředí se zřejmě podobně trefných hudebních parodií nedočkáme – dosavadním smutným vrcholem je nejspíš fejkový Ostravák Ruda z Ostravy a jeho křečovitá parodie Jay-Zho. Neradi na to vzpomínáme.