I když Kanada udělala hodně, bude to vždycky málo, říká autorka knihy 27 smrtí Tobyho Obeda
Co jste dělali v roce 1996? Možná jste byli na dovolené u moře, přitom v Kanadě po téměř 150 letech zavírali poslední internátní školu, respektive vězení pro děti původních obyvatel. „Nemluvíme o jedné škole, ale o celém systému, protože jich bylo sto čtyřicet. A trvalo dlouho, než se tento monstrózní systém podařilo zastavit,“ říká Joanna Gierak-Onoszko, polská novinářka a autorka knihy 27 smrtí Tobyho Obeda.
Kanada zakládala školy, aby mohla brát děti původním obyvatelům, ničit jejich identitu a vychovávat z nich nové poslušné občany. První školy pro původní obyvatelstvo vznikaly už v 16. století, ale tehdy ještě nebyly povinné. Vše se změnilo až se spojením první novodobé kanadské vlády a katolické církve.
„Je potřeba si uvědomit, že na samotném začátku bylo soužití původních obyvatel a Evropanů mírové. Žili spolu a pomáhali si navzájem také proto, že by Evropané v novém prostředí nedokázali přežít. Postupně však kolonizátoři chtěli víc a víc,“ vysvětluje novinářka. Bez pomoci katolické církve, která se k tomuto procesu velice horlivě připojila, by to ale bylo téměř nemožné.
Průvodcem kanadské historie je v knize Toby Obed, který byl ve čtyřech letech odebrán svým rodičům a který si později prošel celou řadou těžkostí. V roce 2017 se setkal s premiérem Justinem Trudeauem, který se mu jménem kanadského státu omluvil. Jeho život má proto symbolický rámec. Stejně jako by nikdo v Evropě nezpochybňoval druhou světovou válku, dnes žádný Kanaďan nepopírá minulost svého národa.
Podobnou síť škol měli i ve Spojených státech, ale tam není tak dobře zdokumentovaná a Američané ještě zcela nereflektovali tuto svoji minulost a nepostavili se jí. Odvaha Kanady by proto mohla sloužit jako příklad, jak čelit problémům s minulostí. „Kanaďané udělali mnoho pro usmíření, pro omluvu. Ale i když udělali hodně, tak to bude vždycky málo. Křivdy jsou nenapravitelné,“ dodává autorka.
Poslechněte si celý rozhovor s autorkou knihy Joannou Gierak-Onoszko, který tlumočila Lucie Zakopalová.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.