I maďarský underground měl svou Vivienne Westwood. Tamás Király byl stylista kreativního podhoubí Budapešti

Tamás Király s modelkou (v pozadí je maďarský parlament), 1989
Tamás Király s modelkou (v pozadí je maďarský parlament), 1989

Tamás Király byl módním návrhářem budapešťského undergroundu. Se svou avantgardní tvorbou zažil zlatou éru v osmdesátých letech. Už před revolucí měl přehlídky na Západě, kde byla jeho tvorba představena v kontextu návrhářů jako Vivienne Westwood. 

Právě na toto období se zaměřuje nová monografie, kterou před nedávnem vydala maďarská pobočka projektu Tranzit. S editory publikace, Gyulou Muskovicsem a Andreou Soós, jsem se setkala v Budapešti, blízko místa, kde do své tragické smrti v roce 2013 žil i samotný Tamás Király. 

V osmdesátých letech Királyho do Berlína pozvala návrhářka Claudia Skoda. Jakou odezvu tam měly jeho modely?
GM: Získal mezinárodní renomé. O geometrickém designu jeho oděvů, nebo spíš skulptur připomínajících bauhauský balet, psaly časopisy jako třeba mexický Vogue nebo i-D. Pro lepší představu – jeden z jeho modelů byl třeba celý z černého sametu s vnitřkem v barvě socialistické vlajky.

Király, podobně jako Vivienne Westwood, byl součástí uměleckého undergroundu, do něhož patřila i aktivní hudební scéna. V centru Budapešti měl svůj butik, který se stal oázou hudebníků a umělců. Stal se de facto dvorním stylistou kreativního podhoubí. 
AS: Byl dobře propojen s místní hudební scénou. Od roku 1985 každoročně pořádal módní přehlídky v koncertním sále Petőfi, který dnes už neexistuje. V rozlehlém komplexu organizoval tematické show, které doprovázel hudební soundtrack nejznámějších maďarských undergroundových kapel.

Módní návrh Tamáse Királyho, 1980

Jak reagoval na změnu režimu koncem 80. let?
AS: Rebelství bylo velmi důležitou součástí jeho tvorby a koneckonců i povahy. Po změně režimu pocítil ve svém životě určité prázdno. Jeho přátelé mu ještě před pádem komunismu říkali, aby se přestěhoval do Berlína, což ale neudělal.

Tvorba Tamáse Királyho bourala stereotypy a módu představovala bez kompromisů komerčního světa. Jaké je poselství jeho tvorby dnes?
GM: Způsob, jakým reflektoval sociální normy a kategorie, je v kontextu maďarské kultury, kde třeba gender není součástí uměleckého diskurzu do takové míry, jak by mohl, pořád relevantní. Už v osmdesátých letech prezentoval modelky s androgynním vzhledem nebo muže líbající se na pódiu, což bylo nejen pro tu dobu revoluční…

Rozhovor v originále si poslechněte níže.

///// English version

THE FASHION VISIONARY OF THE HUNGARIAN UNDERGROUND

Tamás Király was the iconic fashion designer of Budapest's underground. The avantgarde author's oeuvre reached its apex in the 80s. Already during communism, he showed his extraordinary fashion creations in the West, and his work was presented in the context of designers such as Vivienne Westwood. A new monograph, recently published by the Hungarian branch of the Tranzit project, explores this period, in particular. We talked to the editors of the book, Gyula Muskovics and Andrea Soós, in Budapest, in close proximity of Király's flat where he tragically passed away in 2013.

Király was invited to Berlin in the 80s by the fashion designer Claudia Skoda. What was the reaction to Király's outlandish designs?
Gyula Muskovics: He received international success and magazines like the - Mexican - Vogue and i-D reported about his geometrical design because the clothes, or rather clothes - sculptures, had geometrical shapes like the costumes in the Bauhaus ballet. They were covered with black velvet but the inner part was red like the socialist red flag.  

Z módní přehlídky na ulici Vácszi v Budapešti, 1981

Király, similary to Vivienne Westwood, became a household name in the artistic underground where music played a crucial role. He run his own boutique in the Budapest city centre, which became a hotspot for musicians, artists, etc. Király was the stylist of the creative underworld.
Andrea Soós: He had a lot of connections with the music scene here in Budapest. Every year from 1985, he organised a show at the Petőfi  Music Hall. It was a big music venue in Budapest where he threw these theme-based shows, which were accompanied by the most prominent Hungarian underground bands.

How did he perceive the change of the regime at the end of the 80s?
AS: Rebelling was a very important motif of his work and also of his character. When the system changed, I think he sensed a hole in his life. Even before the regime change, he'd been encouraged by his friends to move to Berlin which he never did.

Tamás Király's work pushed boundaries and presented fashion without compromises of the commercial world. What is his legacy today?
GM: The way he reflected upon social norms and categories is still relevant in today's culture in Hungary where for example gender is still not part of the art discourse as much as it could be. For example, already in the 80s, he presented models that had an androgynous look or blond boys kissing on stage, which was very revolutionary, even by today's standards. 

Modelky Tamáse Királyho, některé na sobě mají šaty vytvořené pro přehlídku Dressater v Berlíně, 1988